VYBERTE SI REGION

Petr Bartošík: Naše práce je často až detektivní

Kraj, Suchdol nad Odrou /TÉMA/ - Svou práci dělají detailně a precizně. Letecké muzeum v Suchdolu nad Odrou může být právem na co pyšné. Lidé, kteří se podílejí na jeho provozu, jsou letečtí badatelé. V minulosti dokázali objasnit desítky případů havárií letadel zejména z druhé světové války.

20.4.2014
SDÍLEJ:

Letečtí badatelé ze Suchdolu nad Odrou už dokázali rozluštit mnohé záhady spadlých letadel. Zde je jejich společná fotografie.Foto: archiv

Naše redakce si povídala s ústřední postavou ze sekce vojenské historie při Klubu přátel Suchdolu nad Odrou, jež spravuje zmíněné muzeum, Petrem Bartošíkem. Právě on a jeho kolegové pátrají po spadlých letounech. Často anebo ještě lépe prakticky vždy se jedná doslova o mravenčí práci.

„Někdy to připomíná skutečně detektivní, možná až kriminální pátrání," usmíval se už zmíněný Petr Bartošík, jenž s ostatními parťáky navazuje na skupinu svých předchůdců, která se zformovala okolo Vojenského zápisníku Z77.

Nezapomněl dodat, že nutná je spolupráce i se zahraničními institucemi. Vzhledem k tomu, že ve vzdušném prostoru současného Moravskoslezského kraje válčila sovětská letadla, hodně dotazů směřuje například na Generální konzulát Ruské federace do Brna anebo přímo ke zdroji, do Centrálního archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku:

„Musím přiznat, že spolupráce konkrétně s těmito institucemi je výborná. Hodně nám pomohly."

.Je skoro až neuvěřitelné, že třeba po nálezu motoru letadla dokážou v Suchdole dát postupně dohromady celý příběh. Kdo byli členové posádky, proč byli sestřeleni, co prováděli těsně před smrtí a tak dále. „Nejdříve se zaobíráme výpověďmi pamětníků. Sbíráme všechny možné informace o letounu.

Teprve až potom jdeme do terénu s detektorem kovů a hledáme," pokračoval Petr Bartošík (na fotografii vlevo společně s dalším historickým nadšencem Kamilem Kašparem, pózují u znovuobjeveného motoru Pratt&Whitney R183043A z palačovské bombardéru, který byl veřejnosti představen teprve nedávno, pozn. redakce).

Jestli si myslíte, že vykopání trosek letadla se dá domluvit poměrně rychle, pak jste na velkém omylu. Mnohdy jsou za tím celé měsíce strávené různým vyřizováním a papírováním.

„Na místě se může nacházet nevybuchlá munice, proto je nutná asistence pyrotechnika, nutný je souhlas majitele pozemku, aby výkop mohl být proveden. Nezbytná je i přítomnost lékaře v případě, že by se našly kosterní pozůstatky. Zařizování je opravdu hodně," tvrdí Petr Bartošík.

Více se o leteckém muzeu v Suchdole nad Odrou můžete dozvědět na internetových stránkách: www.leteckemuzeum.eu.

Tajemství zřícených letadel

Členové leteckého muzea v Suchdolu nad Odrou vyřešili desítky případů zřícených letadel. A to zejména z doby druhé světové války. Podívejme se v krátkosti na ty nejzajímavější z Moravskoslezského kraje.

Letoun pomohl najít kobeřický nadšenec

.

Sovětský bombardér Petljakov (Pe-2) zobrazený na obraze Vladimíra Bidla.

Objevu, který se podařilo vykopat na začátku listopadu 2012 na poli nedaleko Albertovce, se říká trefa do černého. Členové leteckého muzea v Suchdolu nad Odrou zde tehdy odhalili trosky sovětského bombardéru Petljakov (Pe-2). Na spadlý letoun upozornil nadšenec vojenské historie Daniel Halfar, který žije v Kobeřicích.

Podle výpovědi pamětníků a za pomoci svého detektoru kovů přibližně lokalizoval místo, kde by se letadlo mohlo nacházet. Letečtí badatelé v Suchdolu dostali tip a poněkud roztříštěnou mozaiku se jim povedlo dát dohromady. Výkopové práce odkryly oba dvanáctiválcové motory Klimov.

Dále byl nalezen například kulomet ŠKAS ráže 7,62 milimetru a jiné osobní věci jednotlivých členů posádky: stopky, hřeben anebo padáková přezka.

Leteckým badatelům se povedlo dopátrat, kdo v letounu seděl. Jednalo se o pilota a kapitána Konstantina Michajloviče Kuzněcova, šturmana Ivana Grigorjeviče Jakovleva a radistu Petra Michajloviče Tichomilova.

„Posádka Pe-2 Kuzněcova byla sestřelena dne 31. března 1945 při bombovém útoku na živou sílu a techniku nepřítele soustředěnou u obce Bělá, což je přibližně 13 kilometrů jižně od Ratiboře. Letoun byl zasažen protiletadlovým dělostřelectvem protivníka," uvedl člen Leteckého muzea v Suchdolu nad Odrou Petr Bartošík.

O život přišly „vysoké šarže"

Když nadšenec do vojenské historie Daniel Halfar z Kobeřic pomohl s lokalizací sestřeleného letounu u Albertovce, dopředu avizoval, že v blízkém okolí se nachází ještě jedno letadlo téhož typu. To nakonec leželo necelé dva kilometry od místa nálezu prvního Petljakova (Pe-2).

Ve spolupráci s Generálním konzulátem Ruské federace v Brně se podařilo objasnit, k čemu nad Kobeřicemi došlo a kdo se na palubě nacházel. Během 23. března 1945 provedl Petljakov útok na cíl. Když letoun odbombardoval, velitel ho navedl zpět, aby zjistil, zda byli úspěšní.

Právě při tomto manévru ale Pe-2 sestřelil kanon německé protiletadlové obrany Flak. Zemřeli celkem tři sovětští vojáci. U všech šlo o vysoké šarže. Jednalo se o velitele 6. letecké bombardovací divize Grigorije Tichonoviče Kačaleje, šturmana, chcete-li navigátora, majora Michaila Grigorjeviče Djadečka a seržanta Alexandera Michailoviče Golovina.

Na červen tohoto roku je naplánováno uložení ostatků sovětských letců posádek, jejichž letadla se zřítila u Albertovce a Kobeřic. Pietní akt se uskuteční na válečném hřbitově v Hlučíně.

Kylešovický případ se povedlo objasnit

Poslední úspěch leteckých badatelů ze sekce vojenské historie při Klubu přátel Suchdolu nad Odrou je ještě horký. Teprve nedávno se povedlo objasnit pád sovětského bombardéru Petljakov, který se zřítil nedaleko opavské městské části Kylešovice. Klíčem k rozluštění celé havárie se stal nakonec motor Klimov, jenž byl vytažen v říjnu loňského roku na poli u Kylešovic.

Výrobní číslo pomohlo v Centrálním archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku dohledat osud členů posádky. K havárii došlo 26. března 1945. Posádka byla tvořena pilotem a velitelem Konstantinem Filippovičem Aksjonovem, šturmanem Nikolajem Alexandrovičem Kuimovem a radistou Nikolajem Fedorovičem Demiděnkem.

Velitel letadlo navedl přesně na cíl Ostendorf. Petljakov odbombardoval a odlétal pryč. V tu chvíli však letoun dostal zásah od protiletadlového dělostřelectva nepřítele. Podle některých zpráv neměl nikdo přežít. Nakonec se však ukázalo, že Aksjonov s Demiděnkem nehodu přežili.

První z nich byl dokonce vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu. Kuimov se letadlo také pokoušel opustit na padáku. Ten se mu ovšem zachytil za dvojitou směrovku a letoun ho strhl s sebou k zemi.

Zajímavostí je cíl útoku. Letečtí badatelé tvrdí, že Ostendorf se nacházel v úplně jiné části Horního Slezska. Tak obrovská chyba v navigaci je prý vyloučena. Písař se s největší pravděpodobností dopustil chyby. Lokalita, v níž se petljakov pohyboval a také byl sestřelen, napovídá tomu, že cílem byl nejspíš Ottendorf, což jsou v překladu Otice.

.

Iinteriér leteckého muzea v Suchdolu nad Odrou skrývá opravdové skvosty. foto: archiv

Bombardér havaroval poblíž Metylovic

Stanislav Tofel z Čeladné je autorem publikace literatury faktu přibližující posledních třicet minut letu amerického bombardéru číslo 118 z 29. srpna 1944, který havaroval poblíž Metylovic na Frýdecko-Místecku. Jednalo se o bombardér „Snafuperman", jehož tragický osud je spojen s největší leteckou bitvou druhé světové války na našem území – bitvou nad Slavičínem poblíž Zlína.

Především v Palkovicích se zásluhou místních turistických oddílů mládeže Modrý šípek a Žlutý kvítek podařilo v roce 1999 postavit pomníček věnovaný památce na jednoho z deseti členů posádky tohoto letounu, levého bočního střelce Russella I. Payneho, který zde zahynul. Pomníček je v místech zvaném „Mičulkové".

Čtyři členové posádky nepřežili

.

Pád rozstříleného amerického vojenského letadla připomíná v Palačově, místní části Starého Jičína, tento památník. foto: Deník/Ivan Pavelek

Psal se 17. prosinec 1944 a na nebi probíhala největší letecká bitva na Moravě za druhé světové války. Americký letoun B-24 Liberator s přezdívkou Flying Finger (Létající prst) se vydal se svou skupinou na německý Oderstal, avšak při přeletu Troubek na Přerovsku jej napadli němečtí stíhači.

Liberator s jedenáctičlennou posádkou zasáhli několikrát a jeden z jejich výpadů vyřadil třetí motor. Poté si s bombardérem hráli jako kočka s myší. Letoun zasáhly dvacetimilimetrové granáty, které explodovaly uvnitř trupu a smrtelně zranily čtyři zadní střelce. Další členové posádky utrpěli těžší a lehčí zranění, ale statečně drželi poškozený letoun ve vzduchu.

Pak velitel Philips Crossman vydal příkaz k opuštění stroje. Sedm letců postupně dopadlo v blízkosti Starojické Lhoty, později skončili všichni v zajateckém táboře, kde se dočkali konce války.

Letoun se s ostatky zbývajících členů osádky zřítil za Palačovem na Novojičínsku. Událost dnes připomíná památník kousek od silnice, postavený 9. června 1946. Zatímco ostatky vojáků převezli dva roky po válce Američané do jejich vlasti, zbytky letounu vyzvedli ze země členové Klubu přátel Suchdolu nad Odrou, sekce vojenské historie 3. května 2008.

To, co našli, je možno spatřit v Muzeu městyse Suchdol nad Odrou.

Mustang se zřítil u Třemešné

.

Práce leteckých badatelů je často doslova mravenčí. Na snímku se pokouší odhalit trosky americké stíhačky Mustang, kterou se povedlo najít nedaleko Třemešné. foto: archiv

Dva roky pátrali letečtí nadšenci na Osoblažsku po troskách ztracené americké stíhačky North American P- 51C Mustang, sestřelené 7. července 1944 německým stíhačem Brunem Steinsem. Vodítkem jim byly kusé informace z knihy Jiřího Rajlicha Mustangy nad Protektorátem, podle nichž mělo jít o první americký stoj sestřelený v boji nad naším územím.

Letoun Mustang od 5. stíhací perutě 52. stíhací skupiny tehdy řídil pětadvacetiletý John E. Floyd, který poblíž Slezských Rudoltic zahynul. Pátrání zahájili letečtí badatelé v červenci 2009 ve Slezských Rudolticích.

Ale hledání nebylo jednoduché, po odsunu německých obyvatel tu nezůstal nikdo, kdo by souboj letadel či přímo havárii Mustangu na vlastní oči viděl. Zjistili jen to, že americký pilot byl pochován na zdejším hřbitově a po válce byl v roce 1946 exhumován a jeho ostatky byly převezeny Američany do Francie na spojenecký válečný hřbitov.

Další poznatky poslaly pátrače k bývalé osadě Nový Les a k Třemešné. Na podzim přerušili hledání a vrátili se na místo v červnu 2010. Podle dalších informací z německých archivních dokumentů se místo havárie mělo nacházet na louce nad Třemešnou. Tady se také povedlo místo dopadu najít a objevit drobné úlomky stroje.

Trosky letadla po havárii odvezli Němci a místo pečlivě uklidili. Letečtí nadšenci tak našli jen několik malých částí, například kousek duralového plechu s názvem výrobce a torzo palivoměru.

Letecké nehody objasněné leteckými badateli ze Suchdolu nad Odrou

>> Messerschmitt (Bf 109): Amalín, Brumovice, Fulnek, Hlubočec, Klokočov, Kozlov, Libhošť u Nového Jičína, Mankovice, Nové Lublice, Odry (ulice Skřivánčí), Odry (Hájenka), Polouvsí, Radkov, Trhavice, Vražné-Hynčice
>> Šturmovik (IL-2): Bělotín, Slušovice
>> Petljakov (Pe-2): Albertovec, Kobeřice, Opava-Kylešovice
>> Focke-Wulf (Fw 109): Čavisov, Hrabyně, Klokočov
>> Jakovlev (Jak-9): Kobeřice
>> Liberator (B-24): Kozlov, Palačov, Petřkovice, Vršovice
>> Mustang (P-51): Třemešná
>> Junkers (Ju 88): Vlkovice u Fulneku

Petr Dušek, Ivan Pavelek, Dalibor Otáhal

Autor: Redakce

20.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČSSD chce zásadní reformu daní směrem k progresi, řekl Sobotka

Praha - Aktuální nastavení českého daňového systému vyhovuje velkým a bohatým, cílem ČSSD nejsou kosmetické úpravy daní, ale zásadní reforma směrem k progresi. Novinářům to po dnešním jednání širšího vedení sociální demokracie řekl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Konkrétní parametry reformy chce sociální demokracie představit na jaře příštího roku.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies