Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé Moravskoslezský kraj neodepisují

Region - Tento region není ráj na Zemi, ale rozhodně není místem, kde by se nedalo žít a kde by člověk nemohl mít radost ze života. Průzkum, který nedávno zveřejnilo sdružení Místo pro život, je zkreslený a rozhodně neodpovídá realitě. Na tom se shodujě většina lidí, které redakce oslovila s otázkami, zda z jakýchkoli důvodů někdy neuvažovali opustit tento kraj.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek. Foto: Vlasta Luťanská

Nedávno zveřejněné výsledky průzkumu sdružení Místo pro život konstatují notoricky známé věci: kvůli velké koncentraci průmyslu je ovzduší v regionu nadměrně zatěžováno emisemi i velkou produkcí komunálního a podnikového odpadu. „Politováníhodný je zde stav kultury. Lidé mají k dispozici nejméně kulturních institucí i akcí. Není proto divu, že i jejich atraktivita je hluboko pod celorepublikovým průměrem. Také vybaveností knihoven si region vysloužil poslední příčku žebříčku," píše se v tiskové zprávě.
Na druhou stranu zpráva oceňuje rozsáhlou síť silnic a dálnic, nadprůměrné výdaje na ochranu životního prostředí a dostatek vysokých škol a dobře si prý kraj vede v zaměstnanosti mladých lidí. V tomto aspektu se umístil na druhé pozici v pořadí krajů.

Patriotus funguje

Toť komentovaná statistika. Ale co říkají sami lidé? Rozhodně nejsou tak skepitční, i když někteří přiznávají, že už zvažovali, že kraj opustí. Například podnikatele Jiřího Tomíčka z Karviné všeobecně známá negativa motivují. „Pokud je Moravskoslezský kraj nejhorším místem pro život v celé republice, na druhou stranu je zase nejlepším místem pro osobnostní růst. Záleží jen, z jakého úhlu pohledu se na sebe a svět okolo díváte," říká Jiří Tomíček.

Ředitel havířovského gzmnázia Komenského ulici Petr Šimek je toho názoru, každé zjednodušení a každý žebříček z něj plynoucí vede k nesprávným závěrům. „V našem kraji je spousta krásných míst, historických památek, industriálních oblastí, kulturních institucí… I když možná méně než v jiných regionech. Nelze šmahem celý kraj s jeho rozmanitostí označit za nejhorší místo v republice," myslí si Petr Šimek.

Sekretář havířovského rugby clubu Karel Gaman si zase myslí, že volnočasových aktivit je v kraji relativně dostatek, možností kulturního vyžití rovněž. „Problém ale je, že lidé se o tyto věci nezajímají a při průzkumu klidně plácnou, že je zde „politováníhodný stav kultury," ale jaktěživ nebyli třeba v divadle nebo na koncertě," říká Gaman.

Řeči o Moravskoslezském kraji jako nejhorším místě pro život jsou prodle něj odposlechnuté a papouškované stereotypy. „Šíří je hlavně Pražáci, pro které je tak jako tak zbytek republiky „Mongolsko," říká Karel Gaman.

Karvinský muzikant a kulturní pracovník Petr Ženč zase tvrdí, že kvalita života jako takového a pocit životního štěstí se neodvíjí od pouhých statistických údajů. „Bohužel velkou část naší společnosti v poslední době postihl fatalistický pocit, že na vývoj a smysl svého života nemají prakticky žádný vliv. Vše, co se týče jejich osudu je v rukou někoho nahoře, kdo je schopen jejich životy ovlivnit a štěstí a spokojenost dodat v požadovaném množství a kvalitě. Z toho poté vyplývají i například jejich volební preference, kdy jsou ochotni naslouchat komukoliv, kdo slíbí cokoliv, hlavně co nejvíce," míní Petr Ženč.

Havířovský podnikatel Josef Križan je však skeptický a tvrdí, že Moravskoslezský kraj je asi jedno z nejhorších míst pro život po Ústeckém kraji. „O přestěhování jsem uvažoval mnohokrát. Zůstávám zde ale kvůli rodině a firmě," tvrdí Križan.
Zdejší lidé se neumějí radovat z mála

Mluvčí OKD Marek Síbrt vyrůstal v jižních Čechách, na Ostravsku žije už řadu let, a přiznává, že už uvažoval o odchodu. Vždy se prý ale objevily argumenty, proč tu má zůstat. Jako jeden z mála respondentů má také možnost srovnání. „Zdá se mi, že lidé v tomto kraji jsou skeptičtější a pesimističtější než jinde v republice. Podle mě nejde o životní úroveň, protože pocházím z relativně chudé části jižních Čech, kde se lidé dokážou spontánněji radovat, třeba i z maličkostí, a dívat se do budoucna s větším optimismem. Myslím, že důvody této skepse jsou dané historickým vývojem a snažím se je pochopit," říká Marek Síbrt.

Přitakává mu i Petr Ženč: „Náš kraj samozřejmě trpí dlouhodobými problémy, které mají svůj historický kontext a proto jeho výchozí pozice a srovnávací základna není v určitých aspektech zatím konkurenceschopná. Nicméně, není možno nevidět celou řadu pozitivních změn, které se povedlo udělat. Lidé ovšem mnoho drobných i větších změn asi vidět nechtějí, mnohem radši se utápějí v pocitu marnosti a nespokojenosti," myslí si Petr Ženč.

Autor: Tomáš Januszek

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

Play off Ligy mistrů mezi SK Slavia Praha a APOEL FC, hrané 23. srpna v Praze.
8

Slavia nedobyla Ligu mistrů. Tvrdík zuřil: Ostuda, fraška

Hledá se nový lídr pro Česko. Stranických adeptů je minimum

/INFOGRAFIKA/ Kdo usedne příští rok 8. března na Pražském hradě? Jiří Drahoš, Miloš Zeman, Michal Horáček, nebo někdo úplně jiný? O tom rozhodneme v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Právě toto datum určil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) pro první kolo prezidentské volby.

Důchodkyně z Tišnova odkázala své životní pojištění neziskovce

/ANKETA/ Nejlepším přítelem člověka je pes. Zvlášť když je asistenční. Darovat sto čtyřicet tisíc korun na jejich výcvik se při psaní závěti rozhodla dvaasedmdesátiletá Jindra Dvořáková, která žije v domově důchodců v Tišnově.

Venkovní dlažba: beton versus přírodní kámen

Beton na sebe umí brát rozličné podoby a často se jím nahrazuje i přírodní kámen. Je imitace kamene opravdu o tolik výhodnější než jeho nefalšovaná předloha?

Hrozba terorismu: V Rotterdamu zrušili koncert, našli auto s plynovými lahvemi

Nizozemská policie se dnes rozhodla zrušit kvůli teroristické hrozbě koncert americké rockové skupiny Allah-Las v Rotterdamu. Nedaleko místa konání se totiž našla dodávka se španělskou poznávací značkou. V ní byly plynové bomby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení