VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé Moravskoslezský kraj neodepisují

Region - Tento region není ráj na Zemi, ale rozhodně není místem, kde by se nedalo žít a kde by člověk nemohl mít radost ze života. Průzkum, který nedávno zveřejnilo sdružení Místo pro život, je zkreslený a rozhodně neodpovídá realitě. Na tom se shodujě většina lidí, které redakce oslovila s otázkami, zda z jakýchkoli důvodů někdy neuvažovali opustit tento kraj.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek. Foto: Vlasta Luťanská

Nedávno zveřejněné výsledky průzkumu sdružení Místo pro život konstatují notoricky známé věci: kvůli velké koncentraci průmyslu je ovzduší v regionu nadměrně zatěžováno emisemi i velkou produkcí komunálního a podnikového odpadu. „Politováníhodný je zde stav kultury. Lidé mají k dispozici nejméně kulturních institucí i akcí. Není proto divu, že i jejich atraktivita je hluboko pod celorepublikovým průměrem. Také vybaveností knihoven si region vysloužil poslední příčku žebříčku," píše se v tiskové zprávě.
Na druhou stranu zpráva oceňuje rozsáhlou síť silnic a dálnic, nadprůměrné výdaje na ochranu životního prostředí a dostatek vysokých škol a dobře si prý kraj vede v zaměstnanosti mladých lidí. V tomto aspektu se umístil na druhé pozici v pořadí krajů.

Patriotus funguje

Toť komentovaná statistika. Ale co říkají sami lidé? Rozhodně nejsou tak skepitční, i když někteří přiznávají, že už zvažovali, že kraj opustí. Například podnikatele Jiřího Tomíčka z Karviné všeobecně známá negativa motivují. „Pokud je Moravskoslezský kraj nejhorším místem pro život v celé republice, na druhou stranu je zase nejlepším místem pro osobnostní růst. Záleží jen, z jakého úhlu pohledu se na sebe a svět okolo díváte," říká Jiří Tomíček.

Ředitel havířovského gzmnázia Komenského ulici Petr Šimek je toho názoru, každé zjednodušení a každý žebříček z něj plynoucí vede k nesprávným závěrům. „V našem kraji je spousta krásných míst, historických památek, industriálních oblastí, kulturních institucí… I když možná méně než v jiných regionech. Nelze šmahem celý kraj s jeho rozmanitostí označit za nejhorší místo v republice," myslí si Petr Šimek.

Sekretář havířovského rugby clubu Karel Gaman si zase myslí, že volnočasových aktivit je v kraji relativně dostatek, možností kulturního vyžití rovněž. „Problém ale je, že lidé se o tyto věci nezajímají a při průzkumu klidně plácnou, že je zde „politováníhodný stav kultury," ale jaktěživ nebyli třeba v divadle nebo na koncertě," říká Gaman.

Řeči o Moravskoslezském kraji jako nejhorším místě pro život jsou prodle něj odposlechnuté a papouškované stereotypy. „Šíří je hlavně Pražáci, pro které je tak jako tak zbytek republiky „Mongolsko," říká Karel Gaman.

Karvinský muzikant a kulturní pracovník Petr Ženč zase tvrdí, že kvalita života jako takového a pocit životního štěstí se neodvíjí od pouhých statistických údajů. „Bohužel velkou část naší společnosti v poslední době postihl fatalistický pocit, že na vývoj a smysl svého života nemají prakticky žádný vliv. Vše, co se týče jejich osudu je v rukou někoho nahoře, kdo je schopen jejich životy ovlivnit a štěstí a spokojenost dodat v požadovaném množství a kvalitě. Z toho poté vyplývají i například jejich volební preference, kdy jsou ochotni naslouchat komukoliv, kdo slíbí cokoliv, hlavně co nejvíce," míní Petr Ženč.

Havířovský podnikatel Josef Križan je však skeptický a tvrdí, že Moravskoslezský kraj je asi jedno z nejhorších míst pro život po Ústeckém kraji. „O přestěhování jsem uvažoval mnohokrát. Zůstávám zde ale kvůli rodině a firmě," tvrdí Križan.
Zdejší lidé se neumějí radovat z mála

Mluvčí OKD Marek Síbrt vyrůstal v jižních Čechách, na Ostravsku žije už řadu let, a přiznává, že už uvažoval o odchodu. Vždy se prý ale objevily argumenty, proč tu má zůstat. Jako jeden z mála respondentů má také možnost srovnání. „Zdá se mi, že lidé v tomto kraji jsou skeptičtější a pesimističtější než jinde v republice. Podle mě nejde o životní úroveň, protože pocházím z relativně chudé části jižních Čech, kde se lidé dokážou spontánněji radovat, třeba i z maličkostí, a dívat se do budoucna s větším optimismem. Myslím, že důvody této skepse jsou dané historickým vývojem a snažím se je pochopit," říká Marek Síbrt.

Přitakává mu i Petr Ženč: „Náš kraj samozřejmě trpí dlouhodobými problémy, které mají svůj historický kontext a proto jeho výchozí pozice a srovnávací základna není v určitých aspektech zatím konkurenceschopná. Nicméně, není možno nevidět celou řadu pozitivních změn, které se povedlo udělat. Lidé ovšem mnoho drobných i větších změn asi vidět nechtějí, mnohem radši se utápějí v pocitu marnosti a nespokojenosti," myslí si Petr Ženč.

Autor: Tomáš Januszek

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Internet, ilustrační foto
DOTYK.CZ
5

Sociální sítě budoucnosti? Hodně obrázků, málo textu

Americký prezident Donald Trump.
2 5

Trump slavil 100 dní. Novinářům vzkázal, že šíří falešné informace

Turecká vláda opět propustila tisíce státních zaměstnanců. Jsou prý pučisté

/VIDEO/ Po referendu, které výrazně posílilo pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, pokračují čistky ve státním sektoru. V sobotu dostaly výpověď čtyři tisíce zaměstnanců. Jak uvedlo BBC, jsou obviněni, že se podíleli na loňském státním převratu.

Italka předstírala těhotenství, koupila si dítě, ale naletěla

Pětatřicetiletá italská žena se pokusila oklamat vlastní rodinu a pomocí latexové výplně předstírala těhotenství. Za novorozenou holčičku, kterou koupila přes marockého prostředníka, zaplatila 22 tisíc eur.

Pavlásek se vrací na dvorce: Rád bych v Ostravě nastartoval sezonu

/ROZHOVOR/ Po konci Berdycha se Štěpánkem by měl být jednou z hlavních opor daviscupového týmu. Dvaadvacetiletý český tenista Adam Pavlásek doléčil zraněné zápěstí a doma se připravuje na prestižní challenger Prosperita Open v Ostravě, který začne hlavní soutěží v pondělí.

Šéf znojemské záchranky Růžička: Budu pracovat dál jako řadový lékař

/ROZHOVOR/ Ve funkci vedoucího lékaře znojemského Územního oddělení Znojmo Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje skončil k poslednímu dubnu doktor Arnošt Růžička.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies