VYBERTE SI REGION

Boj o školky na Opavsku: přes dvě stě poražených

Opavsko - I když se to může zdát neuvěřitelné, je to realita. Letos celkem 235 maminek nevybojovalo místo ve školce. Jejich situace je tím pádem víc než komplikovaná. Nemohou nastoupit do práce.

24.5.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Čtyřiatřicetiletá Opavanka Alena Žáková patří mezi maminky, které měly štěstí.

Její tříletý Tomášek byl přijat do mateřské školy a ona tak může po mateřské nastoupit do práce ve Slezské nemocnici v Opavě. „Tomášek bude chodit poblíž našeho bydliště, tedy do školky Na Pastvisku. Navštěvovala ji i má dnes osmiletá dcerka a byli jsme moc spokojeni," chválí Mateřskou školu Na Pastvisku Alena Žáková a uvádí případ své sestřenice, která takové štěstí neměla.

„Stalo se to loni. Sestřenice školku zkrátka nedostala, a to již nastupovala do práce. Byl to pro ni velký problém. Nakonec to dopadlo dobře. Z mateřské školy v Pekařské ulici se odhlásil jeden chlapeček, protože rodiče se odstěhovali," vypráví paní Žáková. Dítě její sestřenice pak na Pekařskou vzali. Ta je ráda, třebaže to má od svého bydliště dál a původně žádala o školku jinou.

Patří totiž mezi 464 šťastných maminek, kterým se podařilo v letošním roce své ratolesti do předškolního zařízení umístit. Dalších 235 takové štěstí bohužel nemělo. Volná místa ve školkách se tak stala nedostatkovým zbožím a maminky se mnohdy marně snaží sehnat protekci.

Mnohým se to může zdát jako banální problém. Pokud ale ženy nemají kam dát dítě, nemohou se vrátit do práce. Mají už po mateřské a podporu v nezaměstnanosti pouhého půl roku. I kdyby dotyčná měla sebelepší kvalifikaci a praxi, bez školky se zkrátka nevrtne nikam. Proto ženám mnohdy nezbývá nic jiného než zaúkolovat babičku či si připlatit za chůvu, popřípadě soukromou školku, která by mimo jiné měla nabídnout nadstandard.

Ve školkách se ve většině případů nedostane na děti mladší tří let. „Nemohou plnit předškolní vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, vyžadují pouze individuální péči," vysvětluje Andrea Štenclová.

Těm se ale ještě stále nabízí alternativní varianta jako jsou jesle, které fungují při MŠ Olomoucká. Bohužel se nedostalo i na celkem 45 dětí ve věku od tří do čtyř let a na devět dětí ve věku od čtyř do pěti let. U starších dětí ale důvodem nepřijetí prý bylo, že nemají trvalý pobyt na území Opavy, navštěvují jinou opavskou školku a pouze chtějí přestoupit či školka ve svých kritériích upřednostňuje sourozence ve školce před věkovou kategorií.

„Závěrem lze konstatovat, že v současné době jsou všechny mateřské školy zřizované statutárním městem Opava plně využity," říká Andrea Štenclová s tím, že nejpřesnější údaje budou známy až prvního září, podle skutečného nástupu dětí do školek. Je totiž řada rodičů, kteří dítě k předškolnímu vzdělání pouze přihlásí, potomek ale nakonec nenastoupí.

O poznání šťastnější situace je ve Vítkově. Zde se totiž podařilo umístit všech pětašedesát dětí, které přišly k zápisu.

„Předškolní zařízení má dva objekty ve Vítkově, jeden v Klokočově. Proto se kolikrát stane, že některé děti se nepodaří umístit do Vítkova a do Klokočova je musí rodiče vozit," vysvětlil starosta Vítkova Pavel Smolka s tím, že přesto mají v tuto chvíli kapacitu docela zaplněnou.

Problémy s umísťováním dětí do školek nemají ani v Hlučíně. „Město jako zřizovatel provozuje dvě mateřské školy a další dvě jsou součástí základních škol v Bobrovníkách a Darkovičkách. V současné době jsme schopni uspokojit v podstatě všechny zájemce, kteří splňují kriteria. Tato kriteria si stanovují ředitelé školek," uvedl tiskový mluvčí Hlučína Miroslav Pech.

Důvodem dostatečné kapacity je také fakt, že v loňském roce byl postaven nový moderní pavilon u mateřské školy na ulici Cihelní. Tím pádem navýšil kapacitu o padesát dětí. „Celkem je tedy v našich školkách 424 dětí. Přestože je ve školkách v této době tzv. silný ročník, tak v Hlučíně nemáme s umístěním dětí problémy," uzavřel Miroslav Pech.

Poznámka Kláry Jarošové: Učitelka ve školce? Užitečná známost!

Dříve se zde nesl dětský smích, nyní je tu fitness centrum. A mě napadá jen jedna otázka: Proč? Školka na náměstí Svaté Hedvinky byla krásná. Situována v parku, na předměstí. Ke konci devadesátých let ji ale zavřeli, stejně jako spousty dalších školek.

Důvod byl pokles demografické křivky. Laicky řečeno, rodilo se méně dětí.

I to je jeden z důvodů, proč dnes už matky nemají své ratolesti kam umístit. Předškolní zařízení jsou zkrátka stále uzpůsobená počtu dětí, který byl na sklonku minulého tisíciletí. Proto se dneska z místa ve školce stala vzácnost, která je ceněná zlatem.

Ty čisté duše, maminky, které ještě před nedávnem přebalovaly děti a míchaly kašičky, se najednou mění v nelítostné bojovnice, které obíhají všechny známé, aby si sehnaly v dané školce protekci. Přece jenom dítě není kabelka a nesvěříte ho do rukou jen tak někomu, takže spousta z nich se snaží i v tak komplikované situaci z nabídky školek ještě vybírat. Situace je opravdu v současné době tristní. Otázkou zůstává, proč se ji ještě nikdo nepokusil řešit.

Autor: Klára Jarošová, Zuzana Urbánková

24.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies