VYBERTE SI REGION

Mimořádné zastupitelstvo na téma obchvat Albrechtic

Na základě iniciativy deseti zastupitelů svolal starosta Města Albrechtic na středu 22. července veřejné zasedání zastupitelstva. Tématem budou pozitiva a negativa různých variant obchvatu.

22.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Taneček David

O potřebě vybudovat obchvat Města Albrechtic se jedná přibližně od roku 1995, kdy poprvé zazněl námět vybudovat v Bartultovicích mezinárodní hraniční přechod bez omezení tonáže. Tehdy se ještě jednalo pouze o malém obchvatu, ale zkušenosti z praxe ukázaly, že negativní dopady těžké mezinárodní nákladní dopravy natolik narušují města, že vznikla iniciativa požadující takzvaný velký obchvat.

Historie malého a velkého obchvatu

Zastupitelstvo koncem roku 2000 schválilo zpracování vyhledávací studie pro velký obchvat. Výsledkem bylo zjištění, že velký obchvat neřeší dopravu směřující na Heřmanovice.

Tento problém lze eliminovat jedině tak, že by se současně s velkým obchvatem vybudovala i severní část malého obchvatu, což by ideálně odklonilo veškerou tranzitní dopravu mimo město. Zastupitelstvo nakonec schválilo výstavbu malého obchvatu a zařazení územní rezervy pro velký do připravovaného územního plánu obce.

Protože se ve Městě Albrechticích střídá nejen politická reprezentace, ale také názory občanů na ideální trasu obchvatu, bude dnešní jednání zastupitelstva především diskusí o pozitivech a negativech všech variant odklonění tranzitní dopravy.

Obchvat pomůže kraji, ale co místní?

„Na minulém zastupitelstvu jsme slyšeli mnoho odborných názorů na to, jaké přínosy bude mít malý obchvat pro řešení celkové dopravní propustnosti regionu kraje. Naproti tomu veřejná debata o přínosech či negativech pro občany města z pohledu jednotlivých zastupitelů byla minimální.

Do diskuse se z časových důvodů zapojil jen omezený počet zastupitelů. Proto je třeba v této načaté diskusi pokračovat, nechat dostatečný časový prostor všem zastupitelům k vyjádření jejich názoru a dohodnout se na aktuálním postoji zastupitelstva města jako celku k potenciálním variantám řešení tranzitní dopravy přes naše město," zdůvodnila program mimořádného zastupitelstva Jaroslava Veselá, albrechtická zastupitelka za KDU-ČSL.

Aut projíždí málo, předpověď nevyšla

Od roku 1995, kdy vznikly první studie přeložky silnice I/57, uplynulo hodně času. Původní předpoklady o strmém nárůstu intenzity dopravy po otevření přechodu ve Vysoké se nepotvrdily.

Poslední údaje zveřejněné Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) nepotvrdily, že by na Albrechticku intenzita dopravy výrazně vzrostla. Spíše naopak. Díky Schengenskému prostoru si řidiči směřující z Polska nebo do Polska našli kratší trasy.

„Intenzita dopravy v daném úseku nedosáhla predikovaných hodnot a stagnuje. Podle prezentace inženýra Škvaina z Urbanistického studia Ostrava na minulém zastupitelstvu nejsou predikce nárůstu intenzity dopravy minimálně do roku 2050 v žádných extrémních hodnotách.

Není proto nezbytně nutné pouštět se v nejbližších letech do výstavby v podstatě provizorní varianty tedy malého obchvatu, která řeší tranzitní dopravu jen částečně," argumentovala Jaroslava Veselá.

Autor: František Kuba

22.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies