VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mladí lidé dluží v průměru necelých devět tisíc korun

Češi si začínají půjčovat peníze už jako „náctiletí". Z dlužníků ve věku mezi 18 až 24 lety má více než 97 procent dluh do 30 tisíc korun. Průměrná výše dluhu takto mladých lidí přitom činí necelých 8800 korun.

15.8.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Thinkstock

Zatímco mladé ženy si průměrně půjčují necelých 8500 korun, muži zhruba 9200 korun. Vyplývá to ze statistik společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Nejvíce mladých dlužníků pochází z Ústeckého a Moravskoslezského kraje (16 a 14 procent), nejméně si půjčují mladí lidé ze Zlínského kraje (necelá dvě procenta). Zatímco 93 procent mladých dlužníků má jen jeden závazek, sedm procent už má dluhů více.

„Dluhy mladých lidí často nepocházejí přímo z finančních půjček, ale vznikají třeba i pozdní úhradou závazků. Například sedm procent respondentů našeho průzkumu ve věku 18 až 29 let přiznává, že svůj účet za mobilní telefon platí po termínu splatnosti," uvedla Markéta Fixová, mluvčí společnosti KRUK. Jak doplnila, nejčastěji jde o malé dluhy do tisíce korun. Podle odborníků je pro mladé lidi stále důležitější získat základy finanční gramotnosti, aby věděli, jak hospodařit s penězi, a dokázali zhodnotit nabídky úvěrů a dalších finančních služeb. Důležitou součástí výchovy k hospodaření s penězi jsou také například letní brigády nebo kapesné od rodičů, získávané za domácí práce či plnění dalších úkolů.

„Mladí lidé by se měli co nejdříve naučit hospodařit s penězi a uvědomovat si, že je třeba závazky plnit včas. Prodlení s platbami navyšuje závazky a pro studenty, kteří mají příjmy pouze z brigád, je pak stále větší problém je uhradit," uvedla dále.

MÉNĚ, NEŽ JE PRŮMĚR Ze statistik Eurostatu však podle mluvčí společnosti KRUK mimo jiné vyplývá, že v České republice pracují mladí lidé při studiu v menší míře než v ostatních zemích Evropské unie. „Zatímco u nás pracuje přibližně deset procent studentů ve věku 20 až 24 let, průměr v rámci EU je více než trojnásobný," dodala Markéta Fixová. Jak také upozornila, na brigádu mohou nastupovat mladí lidé už od 15 let věku s ukončenou povinnou školní docházkou. U mladších 18 let nesmí délka pracovní doby překročit 30 hodin týdně (ne více než šest hodin denně a mladiství také nesmějí pracovat přesčas a v noci).

Autor: Břetislav Lapisz

15.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies