VYBERTE SI REGION

Mluvčí RPG: Naše byty jsou pro slušné lidi

Ostrava - „Zaručené“ zprávy o tom, že chce společnost RPG sestěhovat Romy ze severních Čech do svých zdejších bytů se začaly šířit některými městy v Moravskoslezském kraji. Kumar Viswanathan tvrdí, že to, co viděl ve městech Šluknovského výběžku, Ostravě nehrozí.

13.10.2011 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Podle Petra Handla, mluvčího RPG, jde ale jen o fámy, které mají podnítit sociální nepokoje.

Lidé na Opavsku nebo na Havířovsku jsou plni strachu z toho, jaké jim přivedete sousedy. Jsou jejich obavy odůvodněné?

Nikdo se nemusí bát. Nikdy jsme neplánovali, neplánujeme a nebudeme plánovat, že bychom do našich bytů sestěhovali nepřizpůsobivé lidí z jiných konců republiky. To jsme už řekli i představitelům měst, kterých se to týká. Je to jen něčí snaha vyvolat nepokoje na severu Moravy v místech, kde je složitější situace.

V některých lokalitách ale máte více prázdných bytů, které asi není jednoduché obsadit. Nebyli byste tedy za příliv Romů ze severních Čech rádi?

To, že jsou ty byty prázdné, je naopak důkaz, že tyto byty nechceme obsadit kýmkoliv. Držíme je úmyslně prázdné proto, abychom v těchto lokalitách nezvyšovali sociální napětí. Až se v daném místě zlepší situace, tak do těch bytů přivedeme nájemníky, kteří tomu místu pomohou.

Znamená to, že si důkladně vybíráte, kdo u vás dostane nájemní smlouvu?

Při obsazování volných bytů nikoho nediskriminujeme z důvodu rasové, národnostní, náboženské či jiné příslušnosti. Razíme ale filozofii, že naše byty jsou určeny pro všechny slušné a řádné zájemce o nájemní bydlení. Proto zájemci o naše byty procházejí poměrně náročným hodnocením, zhruba třetina z nich neuspěje. Nejde ale předem odhalit vše. V případě, že pak někdo porušuje sousedské soužití či narušuje domovský řád, můžeme proti němu použít sankce.

Mají také města v Moravskoslezském kraji problémy s obyvateli „sociálně vyloučených lokalit“? Někde ano, někde ne.

Ostrava: Problém by mohl být spíš extremismus

Ve vyloučených lokalitách v Ostravě žije zhruba šest tisíc lidí. Problémy, které tady mezi Romy občas vznikají, pomáhá řešit známý romský aktivista Kumar Viswanathan. V uplynulých týdnech řešil také kritickou situaci ve městech Šluknovského výběžku. Tvrdí, že co viděl tam, Ostravě nehrozí.

„Moravskoslezský kraj a Šluknovsko mohou na první pohled vypadat podobně, hlavně proto, že v obou regionech je vysoká nezaměstnanost. Ale ve skutečnosti jsou tady velké rozdíly. Na Šluknovsku nemá práci majoritní společnost a lidé jsou velmi zoufalí. Do toho jsou zoufalí i místní starostové, kteří mají pocit, že si jejich měst dlouhodobě nikdo nevšímá a jejich problémy nechce řešit. To všechno dohromady způsobilo, že se situace velmi vyhrotila,“ vysvětluje Viswanathan, který se romské problematice věnuje už dlouho.

Romové ho uznávají, stejně jako většina majoritní společnosti, úřady i třeba policisté. Podle Viswanathana by mohl nastat problém v budoucnu, protože v Ostravě je mnoho mladých extremistů. „Měly by zasáhnout školy a s mladými lidmi problematiku extremismu a podobných věcí více probrat,“ míní.

Starosta Jihu z vyhrocení situace s Romy obavy má

Na rozdíl od Viswanathana, starosta nejlidnatějšího ostravského obvodu Karel Sibinský má z vyhrocení situace s místními Romy obavy. „Ten problém tady hrozí a už jsem na něj upozorňoval pana primátora. Ostrava je takovým přestupištěm mnoha Romů, kteří cestují z jiných evropských měst a část jich tady zůstává a vytváří si útočiště,“ míní Sibinský.

Na Jihu se Romové v poslední době scházejí zejména v okolí hotelových domů. „Snažíme se tuto situace řešit, protože lidé začínají mít strach. Spolupracujeme například s hotelovými domy, aby nastolily tvrdší pravidla pro ubytování,“ míní Sibinský. Dodává, že řešením určitě není vzít sociálně vyloučeným, zejména pak Romům, sociální dávky. „Pokud jim vezmeme peníze, nic se nevyřeší. Naopak, začnou krást a celkově vzroste jejich kriminalita,“ míní Sibinský.

Liana Janáčková: Čím více se o tom bude psát, tím to bude horší

Své vědí o sociálně vyloučených také v Mariánských Horách, kde je romská osada Bedřiška. Starostka obvodu Liana Janáčková míní, že situace v obvodu je momentálně klidná.

„Bojím se toho, že čím více se o těchto věcech bude psát a čím více budou média upozorňovat na problémy, které se dějí na Šluknovsku, tak tím to bude horší a můžeme si je přenést také do Ostravy,“ tvrdí Janáčková. Nedávno se jí prý ozval pořadatel demonstrací ve Varnsdorfu Lukáš Kohout, zda by něco podobného nechtěla v Ostravě. „Žádné extremistické pochody tady nechci. Položila jsem mu telefon,“ říká Janáčková.

MARTIN PLEVA
TEREZA KRUMPHOLZOVÁ

SITUACE V OSTATNÍCH OKRESECH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Karvinsko: ghetta plná nepřizpůsobivých jsou v každém městě

Snad s výjimkou Českého Těšína bojují ve všech čtyřech velkých městech s nepřizpůsobivými občany, kteří čtvrť, v níž žijí, mnohdy vlastním přičiněním proměňují v ghetto.

Zeptáte-li se v Karviné na „Osmistovku“ dostane se vám udivené odpovědi: „V ghettu?“ Ano, některé lokality této části města, které tvoří nájemní domy z padesátých let, místní nazývají ghettem. A nutno říci, že právem. Neudržované domy, nepořádek v ulicích, hloučky místních, zpravidla tmavší pleti. „Problémových lokalit máme v Karviné několik. Ubytovna Průkopník v Karviné-Dolech, takzvaná Osmistovka především ubytovací středisko Předvoj, ulice Makarenkova, Fučíkova, Na Vyhlídce, U Svobodáren, Mírová a další,“ popisuje Renáta Chytrová, vedoucí Odboru sociálně-právní ochrany dětí na Magistrátu města Karviná.

Že je ,šestka‘, tedy část Karviné 6-Nového Města problémová, vědí i karvinští strážníci. Nejvíc sil jim čerpají právě problémy v této oblasti. A lidé je volají k problémům různého druhu. „Je to především rušení nočního klidu v okolí diskotéky X-max nebo přímo hlukem z bytů, výjimkou nejsou ani krádeže, přepadení nebo různé potyčky,“ informoval zástupce Městské policie Karviná Václav Ožana.

Podobná situace je v Orlové-Porubě. Naději na zlepšení situace v této lokalitě vidí někteří obyvatelé této nechvalně proslulé části v policejní služebně, která zde byla nedávno otevřena. „Všichni doufáme, že to tady bude lepší, i když tomu moc nevěříme,“ říká jedna z tamních obyvatelek. Někteří podle ní mají strach dokonce i za bílého dne. „Mě tady přepadli ve tři hodiny odpoledne,“ popisuje poměry ve čtvrti žena.

V Havířově je problémovou oblastí starý Šumbark, kde se vlastník bytů společnost RPG snaží zlepšit podmínky k bydlení rekonstrukcí domů. Starousedlíci rekonstrukci domů přivítali a zaregistrovali díky tomu částečné zlepšení, ale jejich počáteční nadšení opadlo a nyní se obávají, že brzy bude vše při starém. „Zpočátku se nepřizpůsobiví spoluobčané chovali lépe, ale nyní je vše ve starých kolejích. Do sklepů zase tahají staré krámy a dělají všude nepořádek. V jednom bytě jich bydlí i dvacet a večer dělají neustále kravál, protože asi nemusí ráno vstávat. Myslím tedy, že se tady nic kromě omítek nezměnilo,“ uvedl dvaadvacetilietý Jirka, který si nepřeje být jmenován.

Jakmile jedna problémová lokalita zmizela, pustilo se město do dalších. „Chceme zrušit ve městě i další ghetta neboli problémové lokality a domy hrůzy, a to tak, že volné byty už v těchto lokalitách znovu obsazovat nebudeme a jakmile se uvolní celý dům, přistoupí pak město k jeho rekonstrukci,“ informovala mluvčí Bohumína Lucie Balcarová. Takových míst je ve městě několik především ulice Drátovenská, Revoluční, Louky, Louny, Petra Cingra a nově teď Nádražní ulice. (toj)

Opavsko: kolují zprávy o dalším příchodu Romů, lidé mají strach

Sídliště v Opavě-Kylešovicích. To je lokalita, kde se od loňského podzimu postupně stěhují rodiny sociálně nepřizpůsobivých občanů.
V posledních dnech vzbudila mezi Opavany velký rozruch zpráva, že se zde mají stěhovat další, především Romové. Přijít mají do bytů patřících společnosti RPG. Kylešovičtí hovoří o masivním přistěhování a mají z toho velký strach.

Hláska i firma RPG však tyto informace shodně popírají a označují za nepravdivé. Opavská radnice sice přiznala, že ji lidé kontaktují a žádají vysvětlení, současně však nepovažuje situaci za kritickou. Jedním dechem také zdůrazňuje, že městu byty v této lokalitě nepatří.

„Město tedy v žádném případě nenastěhovává Romy právě do této lokality,“ dementovala zprávy první náměstkyně opavského primátora Pavla Brady (SOS).

„Bílí“ obyvatelé kylešovického sídliště, s nimiž redakce přímo na místě hovořila, však vedení magistrátu a firmě RPG nevěří. Tak jak zde na jedné straně stoupá napětí, na druhé klesá tržní hodnota nemovitostí, což není lhostejné těm, kteří se odsud chtějí odstěhovat.

Starousedlíci a „bílí“ obyvatelé sídliště hovoří o terorizování ze strany Romů, kteří podle jejich slov kradou, dělají nepořádek, hluk, devastují byty i okolí, svým „bílým“ sousedům vulgárně nadávají a říkají, ať ze sídliště táhnou pryč.

Co na to říkají samotní Romové? Jedni z mála, kteří se ochotně rozhovořili, byli dva mladíci bavící se včera dopoledne na chodbě jednoho z domů v Liptovské ulici. „Žádný bordel tady není a my tu s nikým problémy nemáme, to oni mají problémy s námi,“ říká s úsměvem jeden z dvojice Roman Žida.

Aby radnice zamezila vyhrocení situace, posílila zde policejní hlídky. Předevčírem dopoledne zde redakce na vlastní oči viděla městského strážníka projíždějícího několikrát na kole napříč sídlištěm. (azu, dat)

Krnov je ostatním dáván za vzor úspěšné integrace

Krnovskou radnici nedávno navštívil analytik Úřadu vlády České republiky Viktor Piorecký z odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách. Přijel sem hledat návod, jak postupovat při integraci romských dětí do škol. Krnovský model je totiž vyhlášený pozitivní příklad. „Když jsme v roce 2008 zrušili neúplnou základní školu, do které chodilo přes devadesát procent romských dětí, volali mi stále zástupci českých i zahraničních médií. Očekávali nějakou senzaci. Pokojné řešení je nezajímalo, a jejich zájem brzy ustal,“ potvrdila místostarostka Renata Ramazanová. Téměř výhradně romská škola vznikla v Krnově neplánovaně. Při neúplné základní škole fungovaly přípravné ročníky pro děti z nevýhodného sociokulturního prostředí, tedy vesměs romské. Tyto děti byly z přípravky na konkrétní školu zvyklé, a tak chtěly ve školní docházce pokračovat právě zde. Problém ale nastal, když měly od šesté třídy přejít do klasické devítiletky. „Ve ,své’ škole byly jako ve skleníku, a pak najednou přišly do tříd, kde už byl sehraný kolektiv. Začlenit se po přechodu na jinou školu je obtížné pro každého. Pro romské děti bylo obzvlášť těžké, aby je přijali spolužáci s jinou barvou pleti a odlišnou náturou,“ vysvětlila místostarostka, proč se v Krnově rozhodli téměř výhradně romskou školu zrušit a začít s integrací romských dětí hned od první třídy. (voz)

 

Autor: Redakce

13.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies