VYBERTE SI REGION

Mlýn Wesselsky obsadili na jeden den filmaři

/DENÍK BYL U TOHO/ Kdo by neměl rád pohádky? Jedna z nových vznikala v pondělí také ve mlýně Wesselsky v Loučkách u Oder.

8.7.2015
SDÍLEJ:

Natáčení pohádky Čertova skála ve vodním mlýně Wesselsky v Loučkách u Oder.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Je krátce po poledni, když v neděli 6. července přijíždím k vodnímu mlýnu Wesselsky v Loučkách u Oder. „Určitě mají polední přestávku a jsou teď někde u vody," pomyslím si v parném dni. Ale pohled směrem k mlýnskému kolu, kde se pohybuje více postav v dobových kostýmech, mě vyvádí z omylu. Natáčení pohádky, jejíž název by měl být Čertova skála, je v plném proudu.

To už ke mně kráčí režisér Pavel Vaňásek, jehož obličej jsem kdysi zaregistroval v jiné české pohádce, a říká: „Škoda, že jste nepřišel trochu dříve, to mě házeli do mlýnského náhonu". Společně jdeme do jedné z místností ve mlýně, kde se režisér přezouvá a na můj dotaz mi odpovídá, že v jeho filmu bude hrát celkem stovka lidí, asi čtyřicet herců a šedesát komparzistů.

Vycházíme ven z místnosti a Pavel Vaňásek se obrací na majitele mlýna Jaroslava Krále s prosbou, aby pustil vodu a roztočil tak mlýnské kolo. „Té vody není moc, ale ono vždycky chvilku pojede," ujišťuje Jaroslav Král a odkrývá vpusť nad mlýnským kolem.

Kolo se roztáčí a režisér Vaňásek diriguje pohádkového mlynáře: „Vezmeš si půllitr s pivečkem a díváš se na kolo, jak se točí". Po chvilce skutečně mlynář stojí nad mlýnským kolem a přichází kameraman. Za chvilku je hotovo. „Teď se tady ustaví scéna a jedeme, jak přichází Barča s Vojtíškem. Ty budeš třeba zametat před stolem, kde sedí mlynář, ostatní děvečky budou dělat všeobecný ruch a pohyb," uděluje další pokyny Pavel Vaňásek.

Já mezitím fotím a se zaujetím sleduji, jak se dá na tak malém prostoru vytvořit tolik děje. Režisér předestírá, že paní mlynářka maže chleba, potom děti řeknou, co chtějí, mlynářka hned jde pro mouku a pro chleba, ten dá Vojtíškovi a pohladí ho a Barušce dá mouku. Mlynář to nelibě sleduje, začne závistivě polykat a pak se ptá, k čemu tu mouku potřebují. Baruška odpoví, že na koláče a mlynář se rozčílí a spustí, že u Slepičků si pečou koláče a oni přitom jedí suchý chleba.

Režisér dokončuje nástin scénáře, všichni se stavějí na místa, mlýnské kolo, které v chodu téměř přehlušuje dialogy herců, zastavuje, a to je signál pro kameramana. „Akce!" volá kameraman, na nějž navazuje dívka s klapkou v ruce. „Na mlýně poprvé," oznamuje a vzápětí se ozývá klapnutí. Kameraman dotáčí záběr ve chvíli, kdy se z nedaleké silnice ozývá typický zvuk. „Chytl jsi to bez těch motorek?," ptá se režisér. „Jo," odpovídá muž s kamerou.

Spalující horko dává některým protagonistům trochu zabrat, ale i přesto je cítit dobrá nálada. Zaznívají další povely a další klapání klapky. Mlynář se právě rozčiluje, že si z jeho mouky někdo chce péct koláče, aniž by tušil, že jej za to stihne nečekaný trest. Jaký? To už prozrazovat nebudu. Odcházím a nechávám filmový štáb ve mlýně. Bude tam ještě pár hodin. Co a jak ve mlýně v Loučkách natočil, se dozvíme po listopadu, kdy bude mít pohádka premiéru.

Autor: Ivan Pavelek

8.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies