VYBERTE SI REGION

Na Černou kostku Moravskoslezský kraj nemá peníze

Ostrava - Vědecká knihovna bude muset dál živořit v nevyhovujících podmínkách. Vedení kraje přiznalo, že příští rok koalice ČSSD a KSČM nejspíš nenaplní svůj volební program nezačne stavět ani její osekanou variantu.

15.12.2011
SDÍLEJ:

Tmavá průsvitná kostka měla podle autorů – brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře – symbolizovat pevnou schránku vědění společnosti. Foto: Archiv

Když krajští zastupitelé schvalovali rozpočet Moravskoslezského kraje na příští rok 2012, zeptal se Petr Adamec z opoziční KDU-ČSL hejtmana Jaroslava Palase (ČSSD): „V návrhu rozpočtu jsem nenašel ani korunu na novou vědeckou knihovnu. Znamená to, že koalice, která měla ve svém programu postavit Černou kostku, rezignovala na tento cíl?“

Vizualizace knihovny v koksovně si můžete prohlédnou zde:Místo Černé kostky koksovna? Možná ano!

Dostalo se mu odpovědi, že nikoliv.

„Nerezignovala, ale toto zastupitelstvo už tento problém do konce volebního období nevyřeší,“ reagovali hejtman Palas s náměstkem pro kulturu Svatomírem Recmanem (KSČM).

Nejsilnějším jejich argumentem jsou peníze. Na stavbu nové vědecké knihovny v krajském rozpočtu nejsou a stát na ni i přes počáteční sliby nyní nechce přispět.

„Když byl vítězný projekt Černé kostky přepracován na úspornější variantu a vypadalo to na zahájení stavby, zrušila nová vláda v roce 2010 usnesení o přislíbené státní dotaci ve výši 490 milionů korun,“ vysvětlil Recman.

Hejtman Palas dodal, že nynější politická reprezentace kraje navrhne a připraví svým nástupcům tři varianty řešení dva developerské projekty, o kterých se nyní jedná, a také možnost financovat stavbu vědecké knihovny z evropských peněz, které do Moravskoslezského kraje přišly na přeměnu Dolní oblasti Vítkovic.

„Nová vědecká knihovna je potřebná, máme zájem na vzdělanosti občanů kraje. Stará je v nevyhovujících podmínkách, ten provoz je nedůstojný a nám se nelíbí, nicméně si musíme říct i tvrdou realitu. Že když postavíme novou budovu, tak zvýšíme mandatorní výdaje o takových sedmdesát milionů korun ročně. A jestli jsem hovořil o tom, že musíme redukovat výdajovou část rozpočtu, tak si také musíme říct, co zredukujeme, abychom měli na provoz nové knihovny. Kde ty finanční prostředky na provoz nové knihovny vezmeme? Pro srovnání: provoz staré knihovny zhruba vychází na sedmatřicet milionů,“ dodal hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.

Ředitelka vědecké knihovny Lea Prchalová míní, že je to škoda hlavně pro uživatele.

„My máme zcela jednoznačně nejhorší prostorové podmínky mezi krajskými knihovnami v republice. Naprosto nedostatečnou kapacitu skladu, není žádný volný výběr literatury, nemáme studovnu, místo pro vzdělávací akce, sítě jsou přetížené. Co k tomu ještě říct?…,“ povzdechla si ředitelka.

Knihovna by mohla být v koksovně

Projekt Černé kostky to má nahnuté. V poslední době ale není jediný, o kterém se mluví v souvislosti s umístěním nové krajské vědecké knihovny. Studii od známého architekta Josefa Pleskota má na vědeckou knihovnu také sdružení Dolní oblast Vítkovice. Umístilo by ji do objektu bývalé koksovny v tamním industriálním areálu.

Vizualizace knihovny v koksovně

Podle Jana Světlíka, šéfa strojírenských Vítkovic, by právě umístění do Dolní oblasti Vítkovic knihovně slušelo. „Vždyť při založení bylo knihovně určeno speciální zaměření na obory hornictví a hutnictví. Umístění knihovny do koksovny, která tvoří předěl mezi Dolem Hlubina a hutním komplexem Dolní oblasti Vítkovic, by tak bylo více než symbolické,“ řekl nedávno Deníku Jan Světlík.

Knihovna v koksovně by podle něj navíc zapadla do nového centra vzdělávání a zábavy, které právě teď vzniká v Dolní oblasti Vítkovic a do budoucna se chystá i na Hlubinu. V symbióze by zde existovala s naučnou stezkou ve Vysoké peci č. 1, s interaktivním muzeem v VI. energetické ústředně, s multifunkční aulou v Plynojemu a v budoucnosti také s velkým Světem techniky.

„Duch tohoto zvláštního předělového místa přitom musí zůstat zachován. Jen s tím, že linie, která dva světy uhlí a železa z hlediska pohybu lidí dříve fyzicky rozdělovala, se musí do budoucna přeměnit v linii prostupnou, spojovací,“ dodal architekt Josef Pleskot, autor studie knihovny v koksovně. (map)

POSTŘEH MARTINA PLEVY:

Místo Černé kostky koksovna? Proč ne!

Realizace Černé kostky vypadá jako definitivně smetená ze stolu. Škoda. Jednak šlo o velmi zdařilý projekt, jednak Ostrava potřebuje zázemí pro novou vědeckou knihovnu jako sůl. Je až neuvěřitelné, že ve městě, které sází na univerzitní buducnost, si musejí studenti prahnoucí po vzdělání už dlouhé roky nechávat vydolovat knížky plné faktů z vlhkých sklepů radničního komplexu.

Červená pro Černou kostku od vedení kraje na druhé straně nemusí být až tak fatální zpráva. Možná se tak jen uzavře jedna záležitost, které stejně bohužel postupně skomírala, a otevře se jiný projekt, jehož prosazování a realizace vypadá v současných podmínkách reálněji. Studii nové vědecké knihovny má totiž zpracovánu i sdružení Dolní oblast Vítkovice. Vznikla by přestavbou bývalé koksovny ve stejnojmenném areálu.

Když člověk sleduje, jak se dolnovítkovická oblast mění před očima, jak už příští rok nasaje do svého rozlehlého areálu spoustu nových návštěvníků, a jak plánuje právě i propojení s univerzitami, tak je třeba konstatovat, že by vědecká knihovna do tohoto industriálního areálu zapadla ideálně.

 

Autor: Miroslava Chlebounová

15.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies