VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na polské straně hranice rostou větrné farmy jedna za druhou

Krnovsko  – Zatímco na Krnovsku jsou větrné elektrárny zatím jen ve stadiu projektů, pár kilometrů za hranicí v Polsku už se staví.

9.2.2013 3
SDÍLEJ:

Větrné farmy na polské straně hranice porostou jak houby po dešti. První čtyři větrníky u polské obce Zapowy jsou vidět z kopců kolem Slezských Rudoltic a Rusína. Brzy přiboudou desítky dalších kolem obcí Biala, Lubrza, Petrovice, Kietrz, Braciszow atd...Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Na české straně místní proti stožárům s vrtulemi často protestují a případ krasovského referenda o větrné energii dokonce skončil až u ústavního soudu. V Polsku se větrným investorům daří lépe. Podle investorů je pohraničí na rozhraní hor a rovin typické silnými větry, takže tam větrné farmy brzy porostou jak houby po dešti.

Například při procházkách v okolí Slezských Rodoltic nebo Rusína už výletníci uvidí v Polsku první stožáry s vrtulemi. Čtyři téměř dvousetmetrové stavby se nachází pár kilometrů od Krnova směrem na Hlubčice v katastru polské obce Zapowy. Celkem zde bude patnáct podobných vrtulí na stožárech. Desítky dalších polských větrných elektráren právě prochází posouzením vlivů na životní prostředí. „Obecní úřad Rusín umožnil českým občanům, aby v úředních hodinách nahlédli do českého překladu a technické dokumentace, která byla předložena v rámci posuzování 36 větrných elektráren na polské straně hranice. Konkrétně se jedná o stožáry s vrtulemi s jednotkovým výkonem 3,5 MW.

Jejich maximální výška nad úrovní terénu nepřesahuje 190 metrů. Celkový výkon této větrné farmy bude 126 MW," uvedl starosta Rusína Jaroslav Kubánek, když loni v prosince záměr zveřejnil na úředních deskách obce. Jedná se o větrníky v lokalitách Krobusz, Gostomia, Solec, Olbrachcice, Browiniec Polski, Wilków, Rostkowice, Biala a Radostynia. Všechny jsou v katastru obce Biala. Kompletní dokumentace v polštině byla rovněž zveřejněna na internetu v Informačním systému EIA v kategorii Záměry mimo území ČR, aby také čeští občané mohli své vyjádření zasílat na Ministerstvo životního prostředí.

Polské větrné farmy, kterých se týká mezistátní posuzování záměru, se ale objevují i na mnoha dalších místech, například v katastru obce Lubrza. „Jedná se o výstavbu 24 větrných elektráren s celkovým výkonem 96 MW. Stožáry o maximální výšce kolem 200 metrů počítají s jednotkovým výkonem do 4 MW. Větrná farma se má stavět v lokalitách Prežynka, Sloków, Nowy Browiniec a Laskowice v katastrálním území obce Lubrza. Výtah ze zprávy o vlivu větrné farmy na životní prostředí je k nahlédnutí u nás na obecním úřadě," uvedl místostarosta Jindřichova Petr Jaroš, který záměr polských sousedů v Lubrze zveřejnil na úřadní desce ve stejný den jako jeho kolegové v Rusíně informovali o větrné farmě Biala.

V tuto chvíli už jsou kolem obce Zapowy kromě prvních čtyř větrníků dokončené i příjezdové cesty. Pokud vše půjde dobře, možná už letos začne tato větrná farma dodávat proud do sítě. Pokud se osvědčí v praxi, plánuje projekt v těchto místech až 23 větrníků. Na větrné Hlubčicko už se vydávají stále další zájemci o výrobu energie z větru. Například v obci Zawiszyce, která leží poblíž českého Bohušova, chce investor tři větrníky. Poblíž Krnova se počítá s větrníky také u polských obcí Petrovice, Kietrz a Braciszow.

Ilustrační foto.

Názor obcí snadno změní peníze z větrných farem

Další soustava vysokých stožárů s vrtulemi brzy vznikne u Jívové a Moravského Berouna. V Jívové již schválili změnu územního plánu a zastupitelstvo Moravského Berouna kývlo na nabídku investora ke spolupráci. Proč se obce hrnou do podpory větrníků? Důvod je prostý – peníze. Dokonce i Moravský Broun, kde ještě nedávno odpor k vrtulím oficiálně posvětilo usnesení zastupitelstva, dnes už v energii z větru nevidí nic špatného. Jednak se v sousedství u Horních Loděnic už větrníky točí, ale hlavně profit z těchto elektráren je pro obce zajímavý.

Městská kasa v Moravském Berouně by si polepšila jednorázově o stovky tisíc a při spuštění větrného parku do ní spadnou každoročně další peníze. „Pro město je to finančně zajímavé. Proč nabídku nevyužít? Budeme mít finanční zdroj, který lze využít například pro rozvoj infrastruktury," uvedla starostka Zdenka Szukalská. „Hlavně stát nás nutí, abychom se chovali ekonomicky. Nic jiného nám nezbývá," dodala starostka Jívové Milada Malíková.

Horní Loděnice si spolupráci s vlastníkem velkého větrného parku pochvalují. Devět stožárů elektráren přináší chudé obci statisíce ročně. „Nelitujeme. Máme peníze, které potřebujeme jako sůl. Kdyby chtěl přijít další investor, bránit se nebudeme," reagoval starosta Gustav Repaň. „Že se technologie v krajině nelíbí? Je to věc názoru. Já jsem přesvědčen, že v této lokalitě neznamená žádný negativní zásah," sdělil již dříve Deníku. Stále přibývá obcí, které se výstavbě větrných elektráren bránily, ale postupně změnily názor. „Naše město v minulosti s podobným záměrem nesouhlasilo Dokonce proběhla anketa a občané byli proti," vzpomínala starostka Moravského Berouna.

„Dnes, když se rozhlédnete po okolí, máme větrné elektrárny téměř ze všech stran. Argument, že budou hyzdit krajinu, ten už bohužel padl," poznamenala k postoji samosprávy v minulém volebním období. Moravskoberounští zastupitelé schválili spolupráci s investorem a zároveň zrušili sedm let staré usnesení, kterým jejich předchůdci odmítli výstavbu této „zelené" technologie na území města. „Na jednání zastupitelstva už nebyla žádná diskuse nad tímto tématem. Zástupce investora jen doplnil informace, které zastupitelé požadovali," popsala jednání starostka s tím, že usnesení podpořilo třináct ze čtrnácti hlasujících zastupitelů.

Pokud vše půjde podle představ pražského investora, mohly by stavební práce v Moravském Berouně začít už letos. Osm větrníků by se mělo roztočit u Moravského Berouna směrem na Čabovou a dalších pět posílí větrnou farmu v lokalitě směrem na Hraničné Petrovice, kde již vrtule vyrábějící elektřinu několik let. Pouze dvě ale budou stát na pozemcích města. Původně jich fi rma plánovala ještě víc, ale v nabídce městu píše, že skutečný počet bude nakonec nižší. Až bude konkrétní projekt na stole, začnou posuzovat úřady dopady na životní prostředí. „Následně budeme dolaďovat další smluvní vztahy, například o pronájmu pozemků," uzavřela starostka.

Ilustrační foto

Větrníky děsí Vraclávek

Krajský úřad loni vydal souhlas s výstavbou tří větrných elektráren nad Vraclávkem, které chce firma Oswind vztyčit přímo v Kotli. Místní protestují. Negativní stanoviska vydali i odbor životního prostředí krnovské radnice a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽIP). Kritici projektu se obávají změny krajinného rázu a narušení panoramatu Jeseníků. Za pravdu jim dává i studie, která hodnotí celý Moravskoslezský kraj z hlediska vhodnosti větrných elektráren. Ta celou lokalitu označila za nevhodnou pro umísťování vrtulí. Navíc stavba vyžaduje zásahy přímo v chráněné přírodní rezervaci Krasovský Kotel.

„Dynamická stavba v krajině bude na sebe strhávat pozornost z dalekého okolí, takže bude narušen pohled z turisticky hojně navštěvovaných míst, jako je Praděd, Cvilín či rozhledna Ježník," zdůvodnil krnovský odbor životního prostředí, proč je tato lokalita pro větrníky nevhodná. Vzhledem k tomu, že rozsudek Nejvyššího správního soudu už v Zásadách územního rozvoje (ZUR) zrušil omezení, která se týkala lokalit nevhodných pro větrné elektrárny, nyní záleží další osudy větrné elektrárny především na zastupitelstvu Hošťálkov, které schvaluje změny územního plánu.

„Větrné elektrárny negativně ovlivní také zdraví občanů bydlících v okolí. Infrazvuk a stroboskopický efekt může způsobit problémy se spánkem, bolesti hlavy i deprese. Proto ovlivní také hodnotu nemovitostí v blízkém okolí. V oblastech s větrnými elektrárnami klesá počet turistů o desítky procent," shrnul své výhrady k projektu Oldřich Malota, který společně s místním architektem Marcelem Kolarzem žádá doplnění projektu o vizualizaci. „Podle vyjádření Lesní správy Krnov existuje nebezpečí, že smrky částečně zakryté větrnou elektrárnou zničí kůrovec nebo silný vítr, podobně jak lehly smrky u Kamenné boudy. Jak se vlastně odstraní velký železtobetonový blok v zemi, až životnost elektrárny skončí?" doplnil další obavy místních občanů Marcel Kolarz.

Podle krajského úřadu při povolení dočasné stavby investor uzavírá s majitelem pozemků dohodu s bankovní garancí o likvidaci stavby na konci životnosti.

Ilustrační foto.

Nezanedbatelné příjmy

Už několik let mezinárodní firma Oswind jedná o výstavbě několika větrných elektráren v katastru Slezských Pavlovic. Od zemědělců potřebuje vhodné pozemky a od obce změnu územního plánu. „Investoři počítají s tím, že by v katastru Pavlovic mohlo stát šest nebo sedm stožárů. Je to sice zásah do krajiny, ale pozitiva převažují. Firma Oswind je známá tím, že jako první v Německu začala stavět elektrárny přímo v lese mezi stromy. Zvěř si na ně brzy zvykla a ani turisté si nestěžují," představil potenciálního investora starosta Slezských Pavlovic Jaroslav Šimáček.

Podle něj už nemá smysl hájit tradiční krajinu Osoblažska, když se hned za hranicemi v Polsku projektují desítky stožárů s vrtulemi. „I kdyby naše území zůstalo bez větrníků, ráz krajiny se stejně změní a ničemu nepomůžeme. Když jsou tu vhodné podmínky a dostatečně silný vítr, aby se to investorům rentovalo, bylo by škoda takovou příležitost nevyužít. Jedná se o pozemky soukromých zemědělců, ale pokud si to ošetříme smluvně, tak ani obec nepřijde zkrátka," doplnil starosta s tím, že investor slíbil obci jednorázově 450 tisíc za každou vztyčenou vrtuli a pak už budou každoroční příjmy obce závislé na parametrech a výkonu elektrárny.

Obvykle investoři obcím nabízí něco kolem 1,5 procenta z toho, co vydělají. Pokud by se v Pavlovicích postavilo všech sedm vrtulí, mohl by se roční příjem do obecního rozpočtu blížit jednomu milionu. Stavbu větrníků na svých pozemcích ve Slezských Pavlovicích zvažuje jak místní zemědělec Eduard Müller, tak krnovští podnikatelé v oblasti zemědělství Rudolf Gogolín a Jaromír Haladěj. „Peníze naléhavě potřebujeme. Do obecního úřadu nám zatéká a z fasády padá rozmáčená omítka. Celý objekt potřebuje rekonstrukci, ale jen nová střecha vyjde na 1,5 milionu. Místní komunikace jsou samá díra a uvést je do pořádku by stálo asi 18 milionů. Dalších patnáct milionů potřebujeme na opravy a zateplení obecních činžáků, ve kterých máme 24 bytů. Asi se nám podaří získat dotace, ale i tak musíme sehnat peníze na spolufinancování," popsal současnou situaci Slezských Pavlovic starosta Šimáček.

Mezinárodní skupina Ostwind se považuje za průkopníka větrné energie. Rozjíždí své aktivity v Německu, ve Francii a nyní se chystá proniknout také do našeho regionu. V minulosti už v Evropě vybudovala 432 větrných elektráren. Upozornila na sebe tím, že v Bavorsku poblíž českých hranic má první větrný park přímo v lese. Tímto projektem chce demonstrovat, že při provozu elektráren nedochází ke škodám na životním prostředí.

„Vrtule rotující nad lesem neškodí zvěři ani lesní floře, takže zůstává zachován i jeho rekreační potenciál. Kraj profituje z čisté energie z obnovitelného zdroje. Soukromým, obecním i státním vlastníkům lesa se nabízí další významná možnost ekologického využití hospodářských porostů. Zejména regionální energetická soběstačnost, která nezatěžuje životní prostředí, je v dlouhodobém horizontu výraznou hospodářskou výhodu," tvrdí na webu Ostwindu předseda představenstva Norbert Breidenbach.

Autor: Redakce

9.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrůza,  kterou po sobě zanechal zatím neznámý pytlák v Trojanovicích.
7

Otřesný případ! Pytlák vyhodil vnitřnosti srny, ta ale byla březí

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

AKTUALIZUJEME

Pohřeb kardinála Vlka: lidé se scházejí na Hradě, musí projít kontrolou

První desítky lidí čekají před chrámem svatého Víta na Pražském hradě kvůli pohřbu kardinála Miloslava Vlka. Katedrála, ve které se bude rozloučení konat, se otevře v 9:45, lidé do ní budou moci vstupovat do 10:45. Samotná zádušní mše má být zahájena v 11:00 po průvodu církevních hodnostářů z Arcibiskupského paláce do chrámu. Mši bude sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka. Vlk zemřel po těžké nemoci minulou sobotu ve věku 84 let.

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies