Čtyřiapadesátiletá Eva Polášková si včera pečlivě opisovala z nástěnky na ostravském pracovním úřadu inzerát s nabídkou nového zaměstnání. Bez práce je už rok, ale najít novou se jí zatím nepodařilo. Se základním vzděláním si moc vybírat nemůže, nabídek je málo. „A pořád je to stejné, když tam přijdu, dělají výběr a většinou berou mladší,“ posteskla si.

Raději cizinec, než našinec?

Včera ji zaujala nabídka na místo vrátné. Plný úvazek včetně nočních směn za osm tisíc měsíčně. Plus příplatky. „Ještě dnes tam osobně zajdu. Čistý trestní rejstřík, co požadují, mám. Možná mi to tentokrát vyjde,“ doufá žena. Kritizuje přitom, že jsou u nás zaměstnaní cizinci i v profesích, kde by mohli pracovat místní. „Firmy říkají, že my bychom za ty peníze ani nevstávali. Ale to není pravda. Vždycky by to bylo více než 2200 korun, které mám teď. Copak se za to dá žít?“ ptá se.

Další žena u nástěnky s volnými místy také lamentuje. Ta na to, kolik firmy za práci nabízejí. „Třeba tady, za místo pomocné uklízečky čtyři tisíce korun za měsíc. I na zkrácený pracovní úvazek je to hrozně málo,“ míní.

Ještě horší zkušenosti má nezaměstnaný padesátník

Petr, který má za sebou patnáctileté období vlastního podnikání. Teď už ale několik měsíců hledá práci. „Mezi těmi nabídkami je strašně moc podvodných firem,“ tvrdí a dokládá to svými zkušenostmi. „Inzerují například, že jde o práci na hlavní pracovní poměr, ale když jsem tam přišel, šlo o práci na dohodu. Nebo pojišťovací společnosti. Taky vás nezaměstnají na hlavní pracovní poměr. A když po dvou měsících pojistíte celou svou rodinu a známé, tak vás snadno vyhodí a vymění za někoho nového,“ říká Petr.

Takových nabídek je mezi inzeráty čím dál tím více. „Potřeboval bych jen normální pracovní poměr,“ podotkl Petr a dodal: „Naposledy jsem byl na schůzce žádat o práci, a chtěli po mě dva tisíce korun, abych se dostal do uzšího výběru.“

Podle Vladany Piskořové z kontaktního místa úřadu práce v Ostravě mají firmy povinnost hlásit volná pracovní místa. Mohou je oznamovat osobně, telefonicky, e-mailem nebo faxem. „V tu chvíli, kdy například telefonují, ještě nemáme důvod jim nevěřit. Pokud tam ale uchazeč o zaměstnání přijde a údaje nesouhlasí, je důležité, aby nám to oznámil. My tam potom můžeme poslat kontrolu a místo z nabídky vyřadit,“ popsala Piskořová

Nezaměstnaných ubylo,čeká se obrat

V Ostravě je aktuálně 20 102 lidí bez práce. O 135 méně než na konci srpna. A to navzdory tomu, že sezóním pracím je konec a na úřady práce se už také zaevidovali všichni čerství absolventi škol, kteří nenašli práci. Odborníci ale předpokládají, že se situace brzy obrátí. „Zatím relativně slušná kondice ekonomiky umožnila firmám v září přijmout vyšší počet nových zaměstnanců, který se postaral o pokles celkové míry nezaměstnanosti. V následujících měsících ale očekáváme spíše její růst. Obavy z dalšího vývoje ekonomiky sílí a nepovzbuzují podnikovou sféru, aby vytvářela další nová pracovní místa,“ říká Libor Stodola, odborník na řízení lidských zdrojů ze společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika.
Bez práce jsou i někteří absolventi ostravských univerzit. Kolik jich je?

Pracovní úřad není neznámý ani vysokoškolákům. Také ti mají občas problém najít práci. I když na dveře úřadu neklepou tak často jako lidé se základním vzděláním. Kolik absolventů Vysoké školy báňské a Ostravské univerzity nemůže sehnat práci?

Pětadvacetiletá Michala dokončila loni vysokou školu, obor strojírenská technologie. Už rok je zapsána na Úřadu práce v Ostravě. Sehnat místo v oboru, který vystudovala, se jí nedaří.

„Ke konci září jsme v Ostravě evidovali 205 vysokoškoláků, z nichž bylo 102 absolventů VŠB a 50 absolventů OU,“ uvedla Vladana Piskořová z ostravské pobočky úřadu práce. Doplnila, že nepoměr v číslech je dán nejspíše tím, že VŠB-TUO má více studentů.

Mezi nezaměstnanými bývají nejčastěji absolventi některých oborů ekonomické fakulty a fakulty hornicko-geologické hlavně obor nerostné suroviny. „U absolventů Ostravské univerzity převažují bývalí studenti fakulty pedagogické, zejména z oboru učitelství pro střední školy. Poměrně větší zastoupení v evidencích úřadu práce mají i absolventi filozofické fakulty oboru filologie,“ uvedla dále Piskořová.

Absolventi technických oborů se mezi nezaměstnanými vyskytují jen zřídka. Ukázal to průzkum, který si nechala udělat VŠB-TUO. Podíl nezaměstnaných mezi nimi klesá až na hranici 2,3 procenta, což je údaj, jaký dosahovala pouze Praha a to v letech před hospodářským poklesem.

„Úspěšnost našich studentů přičítáme pro nás tradičnímu propojení s praxí. Univerzita žije v dobrém slova smyslu v dlouhodobém manželství s průmyslem, což se oběma vyplácí. Stále více studijních programů reaguje na požadavky zaměstnavatelů a stále více podniků se má na druhé straně chuť podílet na rozvoji univerzity a přináší jí díky tomu i zadání pro aplikace výsledků výzkumu,“ konstatoval rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák a dodal: „Samozřejmě vždy bude existovat procento lidí, kteří chtěli vystudovat, ale svůj obor pak opouští. Tak jako v běžné populaci je bohužel i skupina těch, kteří práci nehledají aktivně,“ míní Vondrák.

Ostravská univerzita podobný průzkum mezi absolventy zatím nechystá. „Z údajů, které mám k dispozici z úřadu práce vyplývá, že nezaměstnanost absolventů naší univerzity je srovnatelná s ostatními vysokými školami v republice,“ uvedl rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Určit konkrétní obory, pro které je nejméně pracovních míst, není podle něj jednoduché. „Vysoká škola báňská vychovává většinou cíleně odborníky přímo pro určité profese. U nás máme více obecných oborů. Například absolvent přírodovědecké fakulty, oboru matematika může pracovat na více možných pozicích. Nedá se tedy jednoznačně určit, které obory jsou žádanější, a které méně,“ zmínil rektor.


TEREZA KRUMPHOLZOVÁ