VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nápory pátračů po předcích archiv v Novém Jičíně nezažil

Novojičínsko - Minulost a tajemno lidi přitahuje odjakživa. Ti nejodhodlanější proto vyrážejí do archivů, kde hledají informace o svých předcích. Není to ale tak snadné, jak to vypadá.

7.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Kdo byl můj prapředek? Byl bohatý, nebo naopak úplně chudý? Žil v našem regionu, a nebo se sem přistěhoval teprve nedávno? Podobné otázky si klade spousta lidí. Ale jen hrstka z nich se odhodlá a začne po svých předcích skutečně pátrat. Jenže to není nic jednoduchého, chce to velkou trpělivost, čas i odhodlání.

Už nějakou dobu pátrá po svých kořenech i paní Jiřina z Novojičínska. Podle jejích slov ji k tomu přivedl pořad, který nedávno vysílala televize. „Zatím jsem se ale moc daleko nedostala. Dá se říct, že jsem pořád na začátku," prozradila žena. Teď, když už je v důchodu, na to má více času a bere to spíše jako zpestření volných chvil. „Když nám kdysi babičky vyprávěly o svých babičkách, brala jsem to jako legraci, teď už si ty vzpomínky nedokážu vybavit a musím to složitě vyhledávat," dodala s úsměvem paní Jiřina.

Může za to televize?

Opravdu však zmíněný televizní pořad zapříčinil nárůst návštěvnosti archivů? Podle Karla Chobota, ředitele Státního okresního archivu Nový Jičín, nebyl nárůst nijak obrovský. „Svým způsobem tomu tak bylo, ale u nás to není až tak časté, protože ti, kteří pátrají po svých rodinách, už často vědí, že matriky u nás nejsou. Matriky z tohoto regionu jsou totiž v Zemském archivu v Opavě. Navíc náš region, Moravskoslezský a Olomoucký kraj, má přednost v tom smyslu, že všechny matriky už jsou na internetu, takže lidé mohou pátrat a studovat on-line přímo z domu," vysvětlil Karel Chobot s tím, že do archivu pak lidé dorazí až tehdy, pokud dojdou k jakémusi prapočátku, tedy do období, kdy se teprve matriky začaly vést.

„Pokud chtějí ještě někam dál, třeba do městských knih, tak pokud to jde, odkážeme je na ně," podotýká dále Karel Chobot a dodává, že se na pracovníky archivu obracejí také lidé, kteří už neví, kde pátrat dál. A tak pošlou dotaz a archiváři jim poradí a snaží se je navést.

Ředitel archivu však přiznává, že televize cestu za vlastní minulostí trochu zpropagovala. „Není to tak jednoduché. Každý si to musí vyhledat sám. A pokud chce, abychom mu to vyhledali my, tak musí zaplatit," objasňuje.

Vzápětí však pan ředitel přidává zajímavou myšlenku: „Svým způsobem tady nejde jenom o propagaci archivů jako takových, ale je to i možnost, jak lidi vtáhnout k dějinám a historii."

V novojičínském archivu tak sice zaznamenali nárůst zájemců, kteří zatoužili poodhalit roušku tajemné minulosti, ale nebylo to nic obrovského.

„To teď spíše vyhledáváme materiály k různým zákonům, které se týkají třetího odboje nebo navrácení církevního majetku, ale není to zatím takový boom, jak jsme se obávali," shrnul na závěr nynější hlavní obsah práce archivářů Karel Chobot.

Pokud by si někdo chtěl zalistovat ve starých, ručně psaných matrikách, má možnost.

Na internetových stránkách http://www.archives.cz/zao/digitalni_archiv/index.html jsou volně k dispozici.

Autor: Simona Mikšová

7.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies