VYBERTE SI REGION

Nobelovu cenu získal chemik Martin Karplus, jehož předci žili v Osoblaze

Osoblaha - Sdružení Krnovská synagoga získalo rodokmen židovské rodiny Karplusů, který potvrzuje, že čerstvý nositel Nobelovy ceny za rok 2013 chemik Martin Karplus má předky v Osoblaze.

29.11.2013
SDÍLEJ:

Židovský hřbitov v Osoblaze se dochoval do dnešních dnů. Tvoří ho 313 náhrobků unikátního typu. Z rodokmenu čerstvého nositele Nobelovy ceny Martina Karpluse vyplývá, že jeho předci žili v Osoblaze.Foto: Michael Porat

Nobelovu cenu za chemii letos získali Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel. „Dílo Karpluse, Levitta a Warshela je průlomové, protože dokázali spojit klasickou newtonovskou fyziku se zásadně odlišnou fyzikou kvantovou. Před nimi si chemici museli vždy vybrat pouze jednu z nich," zdůvodnila své rozhodnutí Královská švédská akademie věd.

Jejich vědecká práce přenesla chemické experimenty z laboratoří do kyberprostoru a její výsledky položily základy nového typu farmaceutiky a našly využití v počítačových simulacích, katalyzátorech automobilů či ve slunečních bateriích.

Martin Karplus má 83 let a jeho současná vědecká práce se týká především zkoumání vlastností molekul s významem pro biologii. Narodil se v roce 1930 v židovské rodině ve Vídni. Karplusovým se podařilo před nacismem utéct do USA. Martin Karplus je profesorem chemie na Harvardově univerzitě v Massachusetts, jeho bratr Robert je psychiatr a působí na univerzitě Berkeley v Kalifornii.

Právě od něj získali členové Občanského sdružení Krnovská synagoga rodokmen Karplusů, který roku 1903 sestavil Heinrich Karplus, c. a k. stavební rada na ministerstvu železnic ve Vídni.

Co prozradil rodokmen Karplusů

Z rodokmenu vyplývá, že otec Martina a Roberta Karplusových Hans (ročník 1898) byl synem Johanna Paula Karpluse (ročník 1866), psychiatra a docenta medicíny na vídeňské univerzitě. O čtyři generace zpět najdeme v přímé genealogické linii Lewina Karpluse (narodil se 1746) jako představeného osoblažské židovské obce a stejnou funkci zastával už Lewinův pradědeček Moses Samuel Karplus (zemřel 1715).

Historie osoblažské židovské komunity

Osoblaha (německy Hotzenplotz) leží na česko-polské hranici, která v minulosti bývala hranicí mezi Rakouskem a německým Pruskem. Jak je možné, že se právě zde usadila židovská komunita už v dávné historii?

V době zákazu pobytu Židů v opavském Slezsku od reformace v 16. století až do roku 1848 byla Osoblaha majetkem olomouckých římsko-katolických biskupů. Díky jejich tolerantnímu přístupu se Osoblaha stala jediným místem regionu, kde se Židé směli usadit a žít.

Pro svou odlehlost od ostatních židovských obcí získal výraz Hotzenplotz pejorativní nádech. Dodnes se v některých kruzích zbožných Židů používá slovo Hotzenplotz jako ekvivalent českého Kocourkova.

Z Osoblahy pochází řada osobností

Z Osoblahy však pocházela celá řada úspěšných lékařů, právníků a obchodníků. Známé jsou například bruntálské rodiny Berl a Marburg, ale také mnozí krnovští průmyslníci na přelomu 19. a 20. století, například z rodin Pollak, Reik, Gessler či Lichtwitz.

Přestože městečko Osoblaha bylo velmi poškozeno při bojích na konci druhé světové války, na starém židovském hřbitově v Osoblaze se do dnešních dnů dochovalo 313 náhrobků unikátního typu s velkými ornamenty.

Pavel Kuča

Autor: Redakce

29.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Igor Dodon, prezident Moldávie
10 4

Kreml, nebo Brusel? Moldavský prezident má jasno

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies