VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válečná show ukázala Osoblahu v roce 1945

/FOTOGALERIE/ Rekonstrukce bojů z konce války přitáhla na střelnici v Osoblaze místní, chalupáře i turisty. Kluby vojenské historie se spojily s ochotníky, aby věrně předvedli, co se zde odehrálo v březnu 1945.

7.9.2015
SDÍLEJ:

Jak vypadala Osoblaha na konci války? Co se zde odehrálo, když sovětská Rudá Armáda zaútočila na německé obránce? Jak se v té době vedlo civilnímu obyvatelstvu? To měla divákům ukázat rekonstrukce v podání klubů vojenské historie a místních ochotníků.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Civilisté v panice utíkají před blížící se frontou, musí překonat řeku. Jako naschvál jejich nákladní auto uvízlo na výjezdu z brodu, zrovna když se v dálce objevili první vojáci Rudé armády.

O kus dál už jsou němečtí obránci Osoblahy připraveni na příchod Sovětů. Vybudovali systém zákopů, ve kterých obraně dominuje tanková věž Panzerturm. Sovětský velitel po překonání řeky dal svým jednotkám rozkaz provést průzkum a najít slabá místa v obranné linii. Němcům se podařilo přivolat posily, které odrazily první vlnu sovětských útoků. Tak začala velkolepá podívaná, která do Osoblahy přilákala stovky zvědavců.

„Místní ochotníci předvedli úžasné herecké výkony, když se brodili řekou. Někteří padali přímo do vody. Obrovský kus práce předvedl pyrotechnik, který musel časově sladit výstřel z děla s výbuchem granátu. Hlavní organizátor Marek Slanina myslel opravdu na všechno a autor scénáře Aleš Olma měl plno zajímavých nápadů," představil své kolegy Pavel Sluka z Klubu vojenské historie KVH Maxim.

Střelby a výbuchy

Dokud bylo slyšet jen ruštinu a němčinu, všichni si výpravné představení užívali. Jakmile ale přišly ke slovu pyrotechnické efekty simulující minometný útok a kulomety spustily dávky, některé mladší děti se rozbrečely a ty starší se vyptávaly rodičů, komu mají fandit, kdo na bojišti je hodný a kdo zlý. Rodiče většinou neodpovídali, protože jim zalehlo v uších.

Turisté i místní

V sobotu lákala návštěvníky nejen válečná show, ale také gastrofestival. Jaroslava Zelinková s rodinou přijela do Osoblahy až z Třince. „Jeli jsme původně na gastrofestival Jak chutná Osoblažsko. Měli jsme naplánovanou cestu parním vláčkem, ale nestihli jsme ho, protože nás stavěla policie a platili jsme pokutu. Až v Osoblaze jsme se dozvěděli, že je tu ještě bitva, tak jsme se přišli podívat," uvedla Jaroslava Zelinková.

Jiří Najverk bydlí v Ostravě a na Osoblažsku má chalupu: „Věděl jsem, že je tady gastrofestival. A když už jsme tady, přišli jsme se podívat i na tuto akci," prozradil chalupář.

Jindřich Kalík přijel vlakem z Liptaně původně také jen na gastrofestival: „Tato akce je ještě něco navíc. Líbí se mi, jak to mají perfektně zorganizované," pochvaloval si Jindřich Kalík.

„Obdivuji osoblažského místostarostu Martina Kociána a zastupitele Mariana Hrabovského, kteří s námi bojovali ve válečné rekonstrukci, a pak se hned po skončení hned vydali podpořit gastrofestival," doplnil Sluka.

Paní Vlaďka s manželem přijela z Města Albrechtic kvůli bitvě. „O akci Hotzenplotz 1945 jsem se dozvěděl od kamarádů v hospodě a ti to věděli z letáčků. Mají to dobře udělané, vypadá to věrohodně. Přes Osoblažsko přešla fronta třikrát," doplnil muž, který se narodil v roce 1945 a o historii se zajímá.

V rudé armádě měli děti syny pluku

Přišli i mladí zvídaví lidé, jako například Michaela Jasioková: „Přišla jsem hlavně udělat nějaké fotky. Ráda fotím, moji fotku už otiskli i v Deníku," pochlubila se Michaela, která v Osoblaze bydlí a na bitvu se zašla podívat i s prababičkou.

Diváci válčícím často napovídali, kde se schovává nepřítel nebo je po úspěšném útoku nebo úmrtí odměnili potleskem. Často osobně znali ty, kteří v bojové ukázce vystupují. Paní Legerská přijela s dětmi z Krnova.

„Manžel hraje německého vojáka. Přes léto jezdí na akce tak jednou za měsíc, naposledy byl v Králíkách. Oblečení a vybavení má své. Postupně si ty vojenské věci kupuje," popsala krátce manželův koníček paní Legerská. Devítiletý syn Matyáš stál vedle maminky v maskáčovém tričku a kalhotách: „Až budu větší, také bych chtěl jezdit. Však tam hrají i děti," plánoval Matyáš.

Komentátor potvrdil, že ve skutečné válce bojovaly ženy i desetileté děti. „Byli to váleční sirotci, které vojáci Rudé armády našli v nějaké vypálené vesnici a vzali je s sebou. Velitelé jim nechali přešít uniformy na dětskou velikost. Vedle nich bojovali vojáci se zkušenostmi ještě z první světové války.

Věkové rozdíly mezi vojáky byly opravdu hodně velké," potvrdil moderátor Viktor Grossmann z KVH Ostwind. Shodou okolností se právě německá jednotka Ostwind skutečně účastnila bojů na Krnovsku.

Děti se války bály

Ne vše co říká moderátor, bylo slyšet. Střelba a výbuchy jsou ohlušující. Všichni bojovníci si musí chránit sluch ucpávkami uší. Také mnozí diváci by ušní špunty přivítali. Některé děti už měly slzy na krajíčku. „Půjdeme už pryč?" žadonila desetiletá holčička, když se tiskla k babičce.

„Realita byla samozřejmě ještě mnohem, mnohem horší. Špína, únava, kolem spousty mrtvých a raněných, neustále výbuchy. A když utichla střelba, rozléhal se křik a sténání raněných," vysvětlil Aleš Zapletal z prostějovského KVH Dukla. Vojenské historii se věnuje dlouhodobě. Nejdřív na podobné akce jezdil jako divák, poslední roky se bojů účastní aktivně.

„Jezdím zhruba na dvacet akcí ročně. Z klubu nás přijelo asi dvacet, nocovali jsme přímo na bojišti," popisoval zákulisí takové akce Aleš Zapletal, který měl pro své zkušenosti a jazykové vybavení roli velitele útočící Rudé armády. V jednotce Rudé armády s ním bojuje také jeho dospělý syn.

Naopak nováčkem v bitvě je Viktor, který přijel z Ostravy. Roli vojáka si vyzkoušel poprvé, oblečení mu půjčil kamarád. Jaké má těsně po boji pocity? „Těžko říct, byl jsem mrtvý. Zastřelili mě hned na začátku," usmál se Viktor.

Historická věrnost

Všichni se snažili, aby uniformy, dopravní prostředky, zbraně i taktiky v ukázkách přesně odpovídaly historickým faktům. Přesto rekonstrukce měla několik nepřesností. Nešlo ani tak o to, že skuteční obránci Osoblahy při budování polních opevnění plnili pytle pískem a nikoliv molitanem, ale hlavně není pravda, že po bitvě padlí Sověti a Němci vstali, oprášili kalhoty a podali si ruce.

O té skutečné válce něco ví paní Antonie. Bydlí v Osoblaze, ale narodila se na Volyni na Ukrajině v roce 1927. „Válku jsem zažila. Mohla bych o tom mluvit dlouho, ale připomínám si to nerada. Shořel nám dům, honilo nás gestapo, mému kamarádovi Pepíčkovi Martinů mina utrhla hlavu, když si na pastvě dělal oheň. Rodiče ho tam našli. Měl v té době sedmnáct let. Raději nevzpomínat," zamyslela se pamětnice, která přišla na bojiště s pravnučkami.

Fidel Kuba, Gabriela Mathiasová

Autor: Redakce

7.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies