VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odpůrci heřminovské přehrady přišli s novou peticí

Nové Heřminovy - Ministerstvo životního prostředí nedávno plánovanou přehradu v Nových Heřminovech poslalo do územního a stavebního řízení. Odpůrci přehrady se přesto nevzdávají. Právě rozjeli petici.

25.5.2012 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Obec Nové Heřminovy, která je ohrožená výstavbou přehrady, se spojila s ekologickými aktivisty z Hnutí Duha Jeseníky, a společně zorganizovali petici. Své argumenty i text petice zveřejnili na stránkách stopprehrade.cz. Chtějí oslovit veřejnost také koncertem, který se bude konat v Nových Heřminovech 30. června.

„Likvidace části obce a vyhnání obyvatel z jejich domovů se neslučuje s moderními přístupy ochrany před povodněmi. Proto žádám ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, aby nalezly jiný způsob protipovodňové ochrany, například zkapacitněním koryta řeky Opavy v Krnově," stojí v petici, která požaduje nové hodnocení projektu nezávislou firmou, která bude sledovat více kritérií.

Žádá hlavně lepší ekonomické podklady, které porovnají povodňové škody s provozními a investičními náklady na přehradu. Signatáři také chtějí splaveninovou studii, která bude zkoumat, co se stane s řekou, když na ní přehradní hráz přeruší transport písku a štěrku.

„Již několik let se snažíme o to, aby proces hledání protipovodňových opatření na řece Opavě probíhal v souladu se zákonem a s potřebami obyvatel obcí. Bohužel se nám to nedaří a máme obavy, že stát postupuje v rozporu nejen se zákonem, ale i se zájmy občanů a přírody. Proto jsme se rozhodli peticí přimět úředníky, aby přehodnotili předražený projekt přehrady. V dobách radikálních úspor je zcela nesmyslný až hazardní," zdůvodnil vznik nové petice Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky.

Přehrada, která se začne stavět nejdřív v roce 2016, je součástí protipovodňové koncepce, která počítá také s ohrázováním a zkapacitněním říčního koryta.

POZNÁMKA: Znovu přezkoumat přehradu? Proč ne

Už dlouho a pozorně sleduji souboj argumentů mezi zastánci a odpůrci heřminovské přehrady. Abych se mohl fundovaně přidat k některému z táborů, potřeboval bych odpověď na zásadní otázku: Není ochrana Krnovska před stoletou vodou zbytečně drahým luxusem? Tato přehrada se začala projekčně připravovat po tragických povodních v roce 1997, kdy si nikdo nedokázal představit nic strašnějšího, než prožívaly zatopené obce ve Slezsku a na severu Moravy.

Také já sám jsem tehdy měl pocit, že nadstandardní povodeň s padesátkou mrtvých nás opravňuje žádat po státu nadstandardní protipovodňovou ochranu. V roce 2002 byla na Labi a Vltavě naměřena největší povodeň v historii, která předznamenala sérii dalších velkých povodní v letech 2006, 2009 a 2010.

Příroda nám připomněla, že také na jiných místech republiky se umí řeky rozlít tak, že při tom umírají lidé a padají domy. Teze o jakési výlučnosti Krnovska rázem byla pryč. Nárok žádat kvalitní protipovodňovou ochranu získaly svým utrpením desítky dalších měst a obcí.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech se odhaduje na osm miliard. Aby měla taková investice smysl, měla by ochránit majetek v minimální hodnotě osm miliard. Obávám se, že se v tomto případě stát chová spíš jako cyklista, který si koupil nedobytný titanový řetěz za osm tisíc korun, aby si s ním mohl zamykat levné kolo, co pořídil ve výprodeji za dva tisíce.

Nejspíš by úplně stejný efekt mělo utratit osm miliard na výkup a demolici domů, které dnes nešťastně stojí v rozlivové zóně, a vytvořit řece koridor bez zástavby nad i pod Novými Heřminovy. Namísto toho si raději v Krnově postavíme na břehu Kaufland, ať aspoň trochu zvýší hodnoty, které má přehrada chránit.

Další změny přinesl vědecký pokrok. Dnes už dokážeme díky počítačovým simulacím zkoumat dynamiku povodní a přesněji analyzovat schopnost půdy zadržovat vodu při různých modelech lesního a zemědělského hospodaření. Poslední důležitou změnou, která nastala od nešťastných povodní v roce 1997, je generační výměna vodohospodářů a projektantů na důležitých postech.

Ti mladší už nemají takový sklon k fundamentalismu, protože snáze přejímají zahraniční zkušenosti a alternativní metody protipovodňové ochrany vnímají bez předsudků. Mladí vodohospodáři střídají u vesla dogmatické starší kolegy, co studovali v době meliorací, betonování, budování, poroučení větru dešti a neomylnosti sovětských soudruhů.

Na rozhodovacích procesech se tyto změny projeví až po delší době. Proto nebude na škodu projekt kontroverzní přehrady ještě nechat uležet v šuplíku. Zvlášť, když se na jedné straně škrtá a šetří, a na druhé se veřejné zakázky neobejdou bez korupce.

Autor: František Kuba

25.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. U dětí zvítězil učitel zeměpisu, dějepisu, informatiky, tělesné a občanské výchovy Michal Zajíček ze ZŠ Stěbořice na Opavsku, který získal korunu pro Dětského Ámose. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies