VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odpůrci heřminovské přehrady přišli s novou peticí

Nové Heřminovy - Ministerstvo životního prostředí nedávno plánovanou přehradu v Nových Heřminovech poslalo do územního a stavebního řízení. Odpůrci přehrady se přesto nevzdávají. Právě rozjeli petici.

25.5.2012 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Obec Nové Heřminovy, která je ohrožená výstavbou přehrady, se spojila s ekologickými aktivisty z Hnutí Duha Jeseníky, a společně zorganizovali petici. Své argumenty i text petice zveřejnili na stránkách stopprehrade.cz. Chtějí oslovit veřejnost také koncertem, který se bude konat v Nových Heřminovech 30. června.

„Likvidace části obce a vyhnání obyvatel z jejich domovů se neslučuje s moderními přístupy ochrany před povodněmi. Proto žádám ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, aby nalezly jiný způsob protipovodňové ochrany, například zkapacitněním koryta řeky Opavy v Krnově," stojí v petici, která požaduje nové hodnocení projektu nezávislou firmou, která bude sledovat více kritérií.

Žádá hlavně lepší ekonomické podklady, které porovnají povodňové škody s provozními a investičními náklady na přehradu. Signatáři také chtějí splaveninovou studii, která bude zkoumat, co se stane s řekou, když na ní přehradní hráz přeruší transport písku a štěrku.

„Již několik let se snažíme o to, aby proces hledání protipovodňových opatření na řece Opavě probíhal v souladu se zákonem a s potřebami obyvatel obcí. Bohužel se nám to nedaří a máme obavy, že stát postupuje v rozporu nejen se zákonem, ale i se zájmy občanů a přírody. Proto jsme se rozhodli peticí přimět úředníky, aby přehodnotili předražený projekt přehrady. V dobách radikálních úspor je zcela nesmyslný až hazardní," zdůvodnil vznik nové petice Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky.

Přehrada, která se začne stavět nejdřív v roce 2016, je součástí protipovodňové koncepce, která počítá také s ohrázováním a zkapacitněním říčního koryta.

POZNÁMKA: Znovu přezkoumat přehradu? Proč ne

Už dlouho a pozorně sleduji souboj argumentů mezi zastánci a odpůrci heřminovské přehrady. Abych se mohl fundovaně přidat k některému z táborů, potřeboval bych odpověď na zásadní otázku: Není ochrana Krnovska před stoletou vodou zbytečně drahým luxusem? Tato přehrada se začala projekčně připravovat po tragických povodních v roce 1997, kdy si nikdo nedokázal představit nic strašnějšího, než prožívaly zatopené obce ve Slezsku a na severu Moravy.

Také já sám jsem tehdy měl pocit, že nadstandardní povodeň s padesátkou mrtvých nás opravňuje žádat po státu nadstandardní protipovodňovou ochranu. V roce 2002 byla na Labi a Vltavě naměřena největší povodeň v historii, která předznamenala sérii dalších velkých povodní v letech 2006, 2009 a 2010.

Příroda nám připomněla, že také na jiných místech republiky se umí řeky rozlít tak, že při tom umírají lidé a padají domy. Teze o jakési výlučnosti Krnovska rázem byla pryč. Nárok žádat kvalitní protipovodňovou ochranu získaly svým utrpením desítky dalších měst a obcí.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech se odhaduje na osm miliard. Aby měla taková investice smysl, měla by ochránit majetek v minimální hodnotě osm miliard. Obávám se, že se v tomto případě stát chová spíš jako cyklista, který si koupil nedobytný titanový řetěz za osm tisíc korun, aby si s ním mohl zamykat levné kolo, co pořídil ve výprodeji za dva tisíce.

Nejspíš by úplně stejný efekt mělo utratit osm miliard na výkup a demolici domů, které dnes nešťastně stojí v rozlivové zóně, a vytvořit řece koridor bez zástavby nad i pod Novými Heřminovy. Namísto toho si raději v Krnově postavíme na břehu Kaufland, ať aspoň trochu zvýší hodnoty, které má přehrada chránit.

Další změny přinesl vědecký pokrok. Dnes už dokážeme díky počítačovým simulacím zkoumat dynamiku povodní a přesněji analyzovat schopnost půdy zadržovat vodu při různých modelech lesního a zemědělského hospodaření. Poslední důležitou změnou, která nastala od nešťastných povodní v roce 1997, je generační výměna vodohospodářů a projektantů na důležitých postech.

Ti mladší už nemají takový sklon k fundamentalismu, protože snáze přejímají zahraniční zkušenosti a alternativní metody protipovodňové ochrany vnímají bez předsudků. Mladí vodohospodáři střídají u vesla dogmatické starší kolegy, co studovali v době meliorací, betonování, budování, poroučení větru dešti a neomylnosti sovětských soudruhů.

Na rozhodovacích procesech se tyto změny projeví až po delší době. Proto nebude na škodu projekt kontroverzní přehrady ještě nechat uležet v šuplíku. Zvlášť, když se na jedné straně škrtá a šetří, a na druhé se veřejné zakázky neobejdou bez korupce.

Autor: František Kuba

25.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.
10

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Koruna, ilustrační foto
1 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

Zadržovací střediska pro migranty jsou přeplněná. Papež František, který je opakovaně navštívil, je přirovnal ke koncentračním táborům. Vyzval evropské vlády, aby běžence přesunuly do lidštějších podmínek.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies