VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olejové laguny v Ostravě vznikaly 125 let

Ostrava -  Pozůstatky výroby ropných produktů, zejména ale odpad z recyklovaných vyjetých motorových olejů, tvoří obsah kalových lagun, které jsou největší ekologickou zátěží v Česku. Jaká je jejich historie?

5.8.2013
SDÍLEJ:

Klidné laguny. Kdy se dělníci pustí do sanačních prací v areálu bývalé chemičky Ostramo, je zatím ve hvězdách.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Před 125 lety, tedy v roce 1888, založil vídeňský průmyslník Max Böhm společně s bankovním domem M. Torsch a Söhne komanditní společnost Ostrauer Mineralöl-Raffinerie.

Továrna se začala stavět nedaleko přívozského nádraží v místech, kde v minulosti bývaly rozsáhlé rybníky. Hlavním produktem nové firmy byl především petrolej potřebný do tehdejších osvětlovacích lamp.

Ropa byla dovážena z Haliče, která v té době patřila Rakousku-Uhersku.

V roce 1892 byl podnik již v plném provozu a zaměstnával tři sta padesát dělníků. V roce byla společnost přejmenována na Oderfurter Mineralölwerke Gesellschaft.

Těsně před první světovou válkou, v době, kdy podnik již vyráběl vedle petroleje benzin, mazací oleje, parafin a asfalt, Max Böhm svůj podíl prodal.

Nový rozmach

Max Böhm zasedal ve správních radách mnoha ostravských společností, například v Pivovaru a sladovně, a. s., dříve Marcus Strassmann, byl také zvolen do obecního zastupitelstva Moravské Ostravy. V roce 1921 byla přívozská rafinerie převedena na holandskou petrolejářskou společnost, ale provozy byly po rozpadu Rakousko-Uherska nevyužity, ropa z Haliče přestala docházet. Dovážela se pak ropa z Rumunska, část byla z domácí produkce. V Ostravě se vyráběl kvalitní letecký benzin a také nafta pro dieselovy motory, které začaly být v nové republice využívány ve větší míře. Zajímavé je, že se v přívozské rafinerii už v roce 1936 přimíchával do benzinu líh.

Výroba pro válku

Po obsazení Ostravy německou armádou nastal v přívozské rafinerii prudký obrat. Provozy byly modernizovány a rozšířeny pro potřeby války, vyráběl se zde především letecký benzin, mazací oleje pro tanky, auta a hlavně letadla. Vedle kmenových zaměstnanců byla do těchto provozů zařazena zhruba stovka totálně nasazených pracovníků. Ostravská výrobna pohonných hmot měla mimořádný význam pro válečné úsilí Německa, a v provozech proto vládla železná kázeň.

Při bombardování Ostravy v roce 1944 ani při osvobozovacích bojích nebyla zdejší rafinerie poškozena a jako jediná v Československu mohla hned po válce vyrábět pohonné hmoty a oleje. Ropa se dovážela z Rakouska, Rumunska a Íránu. Produkovaly se zde nejlepší mazací oleje v celé republice, přičemž specialitou byly transformátorové a turbínové oleje. Mezitím ale vyrostly obrovské komplexy na zpracování ropy: Slovnaft v Bratislavě a Chemické závody v Litvínově. V Ostravě se recyklovaly použité motorové oleje.

Zlom tedy nastal v roce 1981, kdy se v této rafinerii přestala zpracovávat ropa. Odpady ukládané za celou dobu činnosti podniku se ukládaly do kalových rybníků, které jsou v současné době nejhorší ekologickou zátěží v Evropě.

Zbyly jen laguny

V padesátých letech se ovšem počítalo se značným rozšířením provozů. Na pomezí Hrušova a Přívozu měl být vybudován v rámci kanálu Odra-Dunaj obrovský přístav s překladištěm ropných produktů. To se nestalo. Po roce 1989 nastalo handrkování o to, kdo má olejové laguny odstranit, ale hlavně kdo bude tento očistný proces platit. V roce 2001 byly v Přívoze naměřeny v ovzduší nejvyšší koncentrace vysoce jedovatých polychlorovaných bifenylů (PCB) v republice, přičemž jejich původ nebyl do dneška odhalen. 

Autor: Boleslav Navrátil

5.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies