VYBERTE SI REGION

Ostrava je plná bytů. Nových už se moc stavět nebude

Ostrava - 133 465. Tolik bytů se podle posledního sčítání nachází v Ostravě. Stačí to, nebo je potřeba stavět další? A jak vypadají z pohledu architektury domy, v nichž se byty nacházejí?

4.6.2012 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Bydlení je pro život města významnou funkcí, bez které vlastně ani nemůže existovat. Není sporu o tom, že musí být kvalitní a v kvalitním životním prostředí.

„Bydlení v Ostravě bychom zjednodušeně mohli rozdělit do dvou skupin. Jednak to jsou rodinné domy nacházející se většinou v okrajových obvodech a pak vícepodlažní bytové stavby, které vyrostly zejména ve velkých městských částech," poznamenává na úvod dalšího dílu seriálu Deníku Cyril Vltavský, hlavní architekt města Ostravy.

Právě ve vícepodlažních domech dnes bydlí většina Ostravanů. I v tomto případě se ale typy domů liší, a to samozřejmě podle doby svého vzniku. Nejstarší zástavba se nachází v centru města a nabízí většinou prostorné byty v blokové zástavbě, kolem domů je však méně prostoru pro zeleň. Kvalitní a žádané bydlení představuje také porubská zástavba, například kolem Hlavní třídy. Zde však cihlová zástavba nabízí i příjemné a prostorné vnitrobloky s bohatou zelení k odpočinku.

„Třetím typem je socialistická panelová zástavba, která je dominantní zejména v sídlištních částech města. Najdeme ji především v Ostravě-Jihu, ale také v některých částech Poruby i jinde. Ostrava patří mezi města s největším podílem ,paneláků'. Pro tuto zástavbu je typická větší výška a vysoká hustota obyvatel na hektar, která byla nařízena a kontrolována centrálními orgány," přibližuje Vltavský.

Ilustrační foto

Z jeho slov jasně vyplývá, že většina bytů v Ostravě se postavila před rokem 1989. Nové byty vznikaly i po revoluci, ale o žádnou enormní výstavbu se nejednalo. Jedním z možných důvodů byla cena stávajících bytů, která byla oproti ostatním městům nízká a neumožňovala výstavbu bytů nových, jejichž pořizovací cena by byla nesrovnatelně dražší a byly by tak neprodejné. „Před deseti patnácti lety stál v Ostravě slušný třípokojový byt kolem tří set tisíc korun. V jiných částech republiky, včetně sousední Opavy, takové byty stály jeden až jeden a půl milionu korun. Dnes už jsou i u nás ceny vyšší, i tak to má ale stálý dopad na stavbu nových bytů, které vycházejí dráž. Lidé upřednostňují stabilizovanou zástavbu s nižší pořizovací cenou," míní hlavní architekt.

První z větších projektů realizovaných v porevolučním období byla bytová zástavba podél ulice Horní u Bělského lesa. Tehdy se ještě s přispěním státu postavil soubor bytových domů na tu dobu s netradičně oblými střechami. Další výstavbu pak rozhýbal až příchod automobilky Hyundai a jejich subdodavatelských firem. Ani tehdy ale nešlo o nijak výrazný nárůst výstavby nových domů, naopak ale došlo k mnohonásobnému zvýšení tržních cen bytů.

Bytový dům na rohu ulic Kostelní a Biskupské dnes.

„V té době vznikl třeba projekt Podkova v Komenského sadech, který patří mezi první nové bytové domy. Zajímavé řešení a využití kvalitní lokality se projevily v tom, že je tato stavba plně obydlena. Další projekty, ač jsou často architektonicky zajímavé jako třeba Městská brána v centru , už na obsazenost takové štěstí nemají. Pro Ostravu je ale každopádně přínosem jakákoliv dokončená a zprovozněná stavba," podotýká Cyril Vltavský.

Útvar hlavního architekta reguluje zástavbu podle platného územního plánu, který stanovuje, co se kde může stavět. Snaží se také eliminovat stavby, které tuto regulaci nerespektují. Na druhé straně ale architektům a projektantům nechává i částečně volné ruce.

„Za konečnou podobu domu nese zodpovědnost jeho autor, tedy jeho architekt, který se tak může chlubit zdařilou stavbou, nebo by měl čelit kritice za tu nepovedenou. Určitě za ni nelze kritizovat úřady, že ji povolily, jak jsme tomu dnes zvyklí," zdůrazňuje Cyril Vltavský.

Dalších ploch pro nové bydlení už v Ostravě není mnoho. Nový návrh územního plánu i nadále určuje pro nové bydlení zhruba šest set hektarů pozemků, z toho přes pět set hektarů je vymezeno pro rodinné domy.

„Na nezastavěných plochách tak existuje prostor pro přibližně 3800 bytů v rodinných domech a 2350 bytů ve vícepodlažních domech. Navržený rozsah zástavby odpovídá potřebám města v jeho reálné variantě rozvoje, která říká, že Ostrava bude mít v roce 2025 kolem 290 tisíc obyvatel," uzavírá hlavní architekt.

Autor: Martin Pleva

4.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies