VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostrava má propracovaný systém na dopadení prchajících motoristů

Dodržujete všechny dopravní předpisy, jste předvídaví a jezdíte bezpečně? Ani to není záruka toho, že v pořádku dorazíte do cíle vaší cesty. Stačí, když natrefíte na opilého či zdrogovaného řidiče. A takových v Moravskoslezském kraji přibývá.

9.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Petr Sochůrek

Zatímco u alkoholu je v posledních třech letech situace poměrně stabilní, u drog se dá hovořit o raketovém vzestupu. „Ten nárůst je skutečně alarmující," uvedl zástupce vedoucího ostravského dopravního inspektorátu Petr Görlich s tím, že v moravskoslezské metropoli prakticky každý den policisté přistihnou řidiče pod vlivem alkoholu či drog. Výjimkou nejsou ani divoké autohoničky, které se v poslední době staly „hitem" prakticky ve všech regionech. „Ostrava není odtržená od zbytku republiky, takže i my máme s takovými řidiči problémy. Nerad bych hovořil o průměru, ale dá se říct, že každý týden řešíme nějaký případ," uvedl Görlich s tím, že šance motoristů na únik je v Ostravě minimální.

Minimální šance

Ostrava je, co se týká policejních informací a hlásného systému, velmi dobře propracovaná.

„Venku operuje spousta hlídek. A pokud řidič začne ujíždět, tak se v podstatě během chvilky sjede čtyři pět aut. Celou akci řídí operační středisko, které pomocí lokalizace GPS vidí, kde se služební auta nacházejí, a může je navádět. Motorista je zpravidla dostižen. Jen zcela ojediněle se někomu podaří ujet," uvedl Görlich. I díky tomuto systému ostravští policisté během honiček nemusejí sahat po zbrani. „Za poslední dobu si nevzpomínám, že by bylo nutné použít střelbu. Naší prioritou není po někom střílet, ale vozidlo dostihnout a přinutit zastavit," doplnil Görlich. Nejagresivnější podle něj bývají řidiči pod vlivem tvrdých drog. „Snaží se ujet za každou cenu a pak to končí i dopravní nehodou. Ze svého pohledu nemají co ztratit. Někdy u sebe mají drogy, jsou hledaní, vyhýbají se vězení a podobně. Klidně najedou do policejního vozu," vysvětlil Görlich.

Vybržďování

Při jedné z nedávných zběsilých honiček v ulicích Ostravy zdrogovaný řidič mimo jiné vybržďoval policisty. Osmačtyřicetiletý muž pod vlivem pervitinu nereagoval na výzvy k zastavení. Naopak šlápl na plynový pedál a snažil se ochráncům zákona ujet. Chvílemi uháněl rychlostí až 150 kilometrů v hodině. Ohrožoval další řidiče i chodce.

Během pronásledování se pokusil policisty zaskočit takzvaným vybržďováním. Ke srážce nedošlo díky rychlé reakci zasahujících policistů. Muž zastavil až poté, co při přejezdu obrubníku prorazil dvě pneumatiky.

Testy

Pokud by současný trend pokračoval dále, již brzy bychom se mohli dočkat toho, že policisté při kontrolách narazí na více zdrogovaných než opilých řidičů. „V roce 2011 jsme při kontrolách odhalili 186 řidičů pod vlivem alkoholu a čtyřiadvacet pod vlivem drog. Vloni to bylo 190 pod vlivem alkoholu a 141 pod vlivem drog. Ten vývoj je zřejmý," řekl Görlich. Dechová zkouška na alkohol se přitom provádí při každé kontrole, zatímco testy na drogy se dělají jen při podezření. Takže šance na odhalení zdrogovaného motoristy je podstatně menší než u podnapilého řidiče. Záleží především na odhadu a zkušenostech policisty, který rozhoduje o tom, zda použije drogový test. „Není možné dělat testy každému řidiči. Nejde o levnou záležitost, bavíme se o stokorunách za kus," vysvětlil.

Policisté procházejí různými školeními, na kterých se podle určitých charakteristik učí poznávat zdrogované řidiče. „Může jít o rozšířené zorničky, hyperaktivitu, agresivitu a podobně. Když někdo vystoupí z auta a začne poskakovat ze strany na stranu, tak určitě něco není v pořádku. Ne vždy je to ale takto patrné," uzavřel Görlich s tím, že důležité je také předávání zkušeností mezi samotnými policisty.

Autor: Jaroslav Perdoch

9.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies