VYBERTE SI REGION

Ostravská televize má narozeniny. Je dámou v optimálním věku

Přes 145 tisíc pořadů má na svém kontě Televizní studio Ostrava. Na Silvestra roku 1955 začalo ve skromných podmínkách vysílat pro obyvatele moravskoslezské metropole a jejího nejbližšího okolí. Od té doby uplynulo šedesát let. 

24.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

V těchto dnech slaví ostravské studio své významné narozeniny. Deník chce také připomenout toto výročí.

Samozřejmě že v jednom článku není možné postihnout podrobně dosavadní historii tohoto média. A také můžeme jmenovat jenom malý zlomek všech obětavých pracovníků a tvůrců, kteří se v tomto studiu doposud vystřídali.

K ostravskému televiznímu jubileu se na stránkách Deníku proto ještě několikrát vrátíme během letošního roku.

Každé období a každá tvůrčí generace v dosavadní historii ostravské televize měly své „vlajkové lodi". Od šedesátých let pociťuje studio už důstojnou televizní „dospělost" a vznikají pořady různých žánrů, které měly ohlas v celé naší vlasti.

Ostravské vteřiny

Ostravské vteřiny nebo Ne-gordické uzly byly cyklické pořady, které usilovaly o atraktivní témata a často i kritický pohled. Do takzvané ostravské publicistické školy patřili režiséři František Mudra, Pravoslav Flak, režisér a kameraman Jiří Vrožina, kameraman Jaromír Zaoral, dramaturg a scenárista Jan Neuls, autoři a moderátoři Jaroslav Müller, Ivan Šedivý, Eva Mudrová a další.

Z ocelového srdce republiky se vysílaly oblíbené pořady o přírodě.V šedesátých letech to byly Lovy beze zbraní a později Po loveckých stezkách. Za besedním stolem v lovecké chatě se vystřídalo několik známých osobností herci Luděk Eliáš a později Stanislav Šárský nebo excelentní vypravěči, jako třeba spisovatelé Jaromír Tomeček a Rudolf Luskač, fotograf Karel Hájek, výtvarník Mirko Hanák, horolezec Vilém Hekel, fotograf Sláva Štochl a mnozí jiní.

Opereta si televizní oblibu podržela několik desetiletí. K nejsledovanějším pořadům tehdy patřily cykly Skříňka s líčidly, Země úsměvů a snů nebo Melodie vzpomínek s hudebním mágem Vladimírem Brázdou.

Barevná obrazovka

K historickým milníkům na začátku sedmdesátých let patřilo zahájení vysílání 2. programu Československé televize, kde pořady z Ostravy nemohly chybět. Na podzim roku 1973 byl zahájen provoz ve studiu ve Dvořákově ulici v centru Ostravy.

Na této adrese, kde kdysi sídlilo Divadlo Petra Bezruče, působí ostravské regionální studio dodnes.

Zábava

Velkou kapitolou byla a dodnes zůstává televizní zábava, kterou velice dobře uměl režisér Zdeněk Havlíček, v jehož pořadech se začali objevovat pozdější populární zpěváci Pavel Novák, Hana Zagorová, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Luděk Nekuda, Jaroslav Wykrent a jejich doprovodné skupiny ve vlastních pořadech nebo v pořadech pro mladé.

V ostravském studiu začínal i Karel Kryl. A za všechny jmenujme Divadélko pod věží či Dva z jednoho města.

Oblíbené seriály

Sedmdesátá léta nabídla v ostravském studiu několik příležitostí scenáristovi Jaroslavu Dietlovi, a nastartovala se tak éra seriálů, která má pokračování dodnes. Na začátku to byl Dispečer a děvčátko z kolonie v hlavní roli s Josefem Kobrem. Zatímco se pilně natáčelo, psal Jaroslav Dietl další pokračování.

Po Dispečerovi následoval později Příběh středního útočníka s Jaromírem Hanzlíkem a Velké sedlo s Pavlem Novým nebo soutěžní pořad Studio U tří koníčků.

Seriály v sedmdesátých a osmdesátých letech pak pokračovaly už s dalšími tvůrci (scenárista Otto Zelenka, režisér Alois Müller, dramaturg Karel Wojnar, kameraman Jaromír Zaoral a další) a inspiraci nacházely v tvorbě regionálních spisovatelů. Dodnes si pamětníci píší o reprízy seriálů Haldy, Stavy rachotí nebo Kamenný řád.

Bez ženské a bez tabáku

Ke komediálnímu seriálu, tentokrát z valašské vesnice, se ostravské studio vrátilo v sérii Bez ženské a bez tabáku s Jozefem Kronerem v hlavní roli. A formát seriálu se našel i v tvorbě pro děti.

Dnes už legendární Přátelé zeleného údolí scenáristy Jaroslava Müllera a režiséra Františka Mudry z roku 1981 se čas od času na obrazovce připomenou a ústřední písnička Kdybys tak náhodou… v neopakovatelné interpretaci Vlada Müllera a Martina Čížka se stala mezi mládeží téměř kultovní záležitostí.

V osmdesátých letech se v ostravské televizi v dramaturgii Michala Najbrta natáčely povídky pro televizní Bakaláře. Některé příběhy inspirované skutečnými zážitky diváků se dodnes reprízují v televizním programu. Michal Najbrt společně s Pavlou Pešatovou na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pravidelně v hlavním vysílacím čase moderovali pořad Můj táta byl. Dnes bychom ho označili jako talk-show.

Nečekaně populární tváří z obrazovky se stal lékař Rajko Doleček jeho tématem byl boj s obezitou. Nebezpečný svět kalorií kombinoval vtipný komentář s otevřeně sdělovanými a varovnými fakty o špatných návycích.

A natáčí se dál

Není jednoduché upozornit na všechny televizní tvůrčí počiny za posledních více než pětadvacet let ostravského televizního studia. Pokusme se vyjmenovat alespoň některé.

Příběhy slavných

Populární byl ve své době pořad Neváhej a toč! (později Tak neváhej a toč!), moderovaný Eduardem Hrubešem, který objevil pro českou televizní obrazovku formát home videa.

Z devadesátých let zůstávají v paměti a vlastně stále živé ve vysílání repríz portrétní dokumenty o hercích a dalších významných osobnostech veřejného života známé pod souhrnným názvem Příběhy slavných.

Mýty a skutečnost o naší národní mentalitě odhalovala Ta naše povaha česká. Od poloviny devadesátých let se vysílají a natáčejí se stále nová pokračování pořadu Postřehy odjinud, což je nejdéle a nepřetržitě vysílaný formát Českou televizí.

Od roku 2000 se každý týden objevuje na televizní obrazovce moderátor Roman Svoboda a s ním i pořad Na stopě. Úspěch měly a stále mají pohádky natáčené v reálném prostředí, například Císař a tambor, O Ječmínkovi, Dvanáct měsíčků nebo Tajemství staré bambitky.

Pouta, Pramen života

Z televizních filmů z posledního období, které jsou zřejmě nejvíce zapsané v paměti současných diváků, jmenujme snímky Kean s Jiřím Bartoškou v režii Zdeňka Zelenky, Udělení milosti se zamítá v režii Jiřího Svobody, Boží duha, která byla oceněna Prix Circom v roce 2009, Comeback v hlavní roli s Richardem Krajčem v režii Václava Křístka.

V období od roku 1995 natočilo Televizní studio Ostrava samostatně nebo v koprodukci několik distribučních filmů. Prvním bylo Konto separato s Václavem Postráneckým v hlavní roli a v režii Dušana Kleina, následoval Pramen života, který natočil Milan Cieslar, a Sametoví vrazi s Michalem Dlouhým v hlavní roli v režii Jiřího Svobody.

Velký úspěch zaznamenal snímek Pouta z roku 2011 v režii Radima Špačka a v koprodukci se společností Bionaut, který získal několik Český lvů.

Nejnovější Dovolená v protektorátu posouvá zase dokumentární tvorbu k formátu docu-reality. Vzbudila velký ohlas i kritiku, a byla letos na podzim druhým místem oceněna na přehlídce Creativ Forum v Berlíně.

Velmi skromné začátky v Hošťálkovicích

„Dobrý večer, milí přátelé. Vítám vás k prvnímu zkušebnímu vysílání televizní stanice Ostrava. Ano, je to pravda, už i Ostrava má svou televizní stanici. A vy, milí přátelé, jste opravdovými televizními diváky. Trochu nezvyklé, že? Však si časem zvyknete," tak zahájila 31. prosince v roce 1955 v malé televizní hlasatelně na vysílači v Ostravě-Hošťálkovicích o půl osmé večer první ostravské vysílání Československé televize dnes už legenární hlasatelka Eva Kunertová- -Mudrová.

Ačkoliv v té době vysílala tehdejší Československá televize již více než rok a půl, pražský televizní vysílač měl tehdy ještě stále tak slabý signál, že bylo prakticky nemožné, aby ho někdo v Ostravě zachytil. Pro obyvatele slezské metropole a okolí se tak poprvé otevřela možnost sledovat televizní vysílání.

„O půlnoci jsme už byli v hotelu Imperial, kde se první vysílání bujaře oslavovalo. Celé to ale byla jedna veliká amatérská féerie. Ani já jsem nějaký zvláštní profesionál nebyl. Vždyť jsem v té době měl za sebou jenom asi pětadvacet pořadů v pražském studiu, kde jsem převážně asistoval Zdeňku Podskalskému," vzpomínal kdysi na skromný začátek ostravského vysílání dnes již zesnulý režisér Ivo Paukert.

Rodinné stříbro regionu

Pohledem Tomáše Šiřiny, současného ředitele Televizního studia Ostrava: Souhra okolností, která před šedesáti lety způsobila, že byl na kopci nad Ostravou postaven vysílač a že navíc vznikla potřeba vyrábět vlastní program, dovedla v průběhu let ostravské televizní studio až do šedesátého roku jeho existence.
Dnes, kdy máme šanci shrnout dobrou bilanci tohoto „rodinného stříbra" regionu, můžeme vycházet z archivu, který shrnuje více než devět tisíc titulů, což v realitě televizního provozu obnáší téměř půldruhého milionu odvysílaných minut.
Vzhledem ke svému věku nemohu být pamětníkem televizních začátků, setkávám se ale pravidelně s našimi seniory a mezi nimi stále i s těmi, kteří ty hodně dobrodružné začátky pamatují. Podmínky před šedesáti lety byly provizorní a stavěly tehdy nové médium před problémy, o nichž se dnešním lidem v televizi, ale i u obrazovek ani nezdá.
Současná situace, do které jsem vstoupil před necelými třemi lety, je zásadně jiná. Ostravské televizní studio České televize je plnoformátovým pracovištěm, které pokrývá veškeré televizní žánry. Pochopitelně především zpravodajství z regionu, včetně sportovního, významně také publicistiku a dokument, hranou tvorbu, pořady pro děti a mládež nebo hudbu a televizní zábavu.
Česká televize vysílá na pěti programech a tvorba jejího nejstaršího regionálního studia se na žádném z nich neztratí. Dnešní situace, daná zákonem, obnáší povinnost uplatnit regionální tvorbu ve vysílání ČT v objemu dvaceti procent. Společně s televizním studiem v Brně se toto zadání daří naplňovat. Pro Ostravu to znamená připravit do vysílání celkově více než čtyři tisíce hodin natočených pořadů ročně.
Studio v Ostravě je platnou a stále se modernizující součástí televize veřejné služby. Věřím, že ji především takto vnímají její diváci a její tvorbu budou na svých obrazovkách vyhledávat i v letech příštích.

Luděk Eliáš, herec: S ostravskou televizí jsem se dostal do kontaktu rok po jejím narození. V té době to ještě bylo miminko. Nevím, jak se ten pořad jmenoval, samozřejmě že se odehrával na vysílači v Ostravě-Hoš-ťálkovicích v malé hlasatelně, kde na člověka koukaly dvě bedny, jinak se to nedá nazvat, které ho snímaly, a přiznám se, že co jsem říkal, si už nepamatuji. Ale byl jsem v tom koutku v Hošťálkovicích i v dobách vypjatých, mezi něž patřil srpen roku 1968, a ostravská televize byla jediná, která u nás vysílala bezprostředně po vpádu „bratrských armád". Bylo to poprvé, kdy jsem vešel do studia bez papíru, druhý den tam se mnou byl pan inženýr Učík, a měl jsem něco říci k tomu obrovskému šumu a chaosu v ulicích, obsazených našimi „přáteli". Nikdy na to nezapomenu. 

 Aleš Jurda, dramaturg, kurátor výstavy Od televise k televizi:
Když se v dnešní době řekne o médiu, že má šedesát let, tak to vypadá jako velká časová vzdálenost, když si uvědomíme, jak se nyní média a firmy velmi rychle vyvíjejí a mění. Když jsem se prokousával dosavadní historií ostravského televizního studia, došel jsem k závěru, že je to také kuriózní v tom, že zde sehrála podstatnou roli také spousta náhod, paradoxů, zvratů. Československo bylo v polovině padesátých let minulého století jednou ze sedmi zemí na světě, kde v té době bylo televizní vysílání. Štěstí je, když máte na co vzpomínat, neboť v tomto médiu pracuji už šestatřicet let.

Milan Fridrich, programový ředitel České televize, Praha:Televizní studio Ostrava patří mezi důležité „výrobce" pořadů. Zmíním jenom z poslední doby, kdy právě v něm vznikl jeden z nejúspěšnějších a nejsledovanějších seriálů, Doktor Martin, ale také třeba inovativní projekt Dovolená v protektorátu. Je to důkaz, že ostravské studio má smysl nejenom z hlediska geografického, ale je velkým přínosem pro celkové vysílání České televize. Natáčejí se tady zajímavé pořady, které jsou navíc i divácky úspěšné. Jsem rád, že je studiu šedesát, a co přát k narozeninám? Určitě ještě nějaké dekády a rovnou další šedesátku… 

Jaromír Král, dlouholetý kameraman ostravského studia České televize:Myslím, že kdybych se znovu narodil, asi bych neměnil, protože kameramanská práce je výjimečná a díky kameře jsem mohl projet kus světa. Pravda je, že na jedné z expedic jsem byl kvůli kameře také v ohrožení života, ale byla to pěkná léta. Navíc jsem mohl pracovat také jako kameraman na dvojích olympijských hrách. A v ostravském studiu jsem si mohl téměř za půl století vyzkoušet všechny žánry publicistiku, hrané filmy a inscenace, sportovní přenosy, zpravodajství, ale také zábavu. Komu se to podaří? 

Michal Najbrt, dlouholetý televizní dramaturg a scenárista:Děkuji nebesům, že jsem měl takové štěstí, že jsem mohl dělat televizi nejenom v Ostravě, ale také jinde. Prakticky s ní spolupracuji dodnes, a to už je několik desítek let. Úžasné bylo, že jsem mohl vždy pracovat s bezvadnými lidmi, až na několik výjimek, ale „hajzlíci" se najdou všude. S úctou si pamatuji na výrok jednoho z bývalých televizních šéfů tohoto studia když začínalo, pronesl památná slova: Ostravská televize pracuje tak, jak by byla právě vynalezena a všichni se to učili, a to bylo asi na tom to nejkrásnější… 




Autor: Břetislav Uhlář

24.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies