Nový památný strom v Krnově je pozoruhodný tím, že si o něm žádné fiktivní legendy vymýšlet nemusíme. Jeho skutečné osudy jsou dostatečně atraktivní, poučné a napínavé, aby si je lidé mohli vyprávět.

Spatziervova slavná výprava do Číny

Zatímco Ginkgo biloba vysazená letos dvěma prezidenty v Lánech je symbolem česko-čínských vztahů, krnovský strom je symbolem česko-neměcké historie města. Za časů rakousko-uherské monarchie přivezl z Číny do Krnova slavný cestovatel, lékárník a vzdělanec Convall Spatzier.

Protože mluvil německy, jeho dobrodružné výpravy nejsou v současném Krnově příliš známé a teprve čekají na popularizaci. Určitě k tomu přispěje infotabule s jeho životopisem vedle stromu, který zde Spatzier vysadil v roce 1901.

Za to, že Krnov má nový památný strom, vděčíme dvěma dámám: Naděždě Paprskarzové a Květoslavě Kukelkové. Shodou okolností jsou obě pedagožky a zajímají se o historii a přírodu.

Byla to právě Květoslava Kukelková, kdo navrhl a odborně zdůvodnil vyhlášení nového památného stromu. Kdyby ale nebylo Naděždy Paprskarzové, neměli bychom dnes už co chránit a obdivovat. Před půlstoletím shodou šťastných náhod strom zachránila před pokácením.

Přišli jsme pokácet tu starou hrušeň

„Stalo se to v roce 1969. To si pamatuji úplně přesně, protože v tom roce se narodil můj syn. Bylo velké štěstí, že jsem zrovna nebyla v práci, ale doma na mateřské. Náhodou jsem se dopoledne podívala z okna do dvora a zahlédla chlapy s pilou, kteří přišli Ginkgo pokácet," zavzpomínala Paprskarzová na osudný den.

Tehdy se současně opravovaly fasády několika domů ve Vodní ulici, takže vnitroblok s jínanem se změnil ve velké staveniště. Stavbařům strom překážel, tak se rozhodli „tu starou hrušku" porazit. Bylo to na jaře, kdy Ginkgo biloba bez listí opravdu svou kůrou a siluetou připomíná hrušeň.

„Nějak jsem stavbaře přesvědčila, ať nechají Ginkgo na pokoji, ale hned jsem se také rozhodla zajistit stromu oficiální ochranu. Upozornila jsem na vzácný strom tehdejší orgán ochrany přírody TIS. Šla jsem i na radnici informovat pana Závadu, což byl tajemník úřadu.

Slíbil, že kolem kmene postaví mřížku, aby byl chráněný během stavby. Dlouho se ale nic nedělo, tak jsem to o Ginkgu napsala až Korčákovi do Prahy, ať ví, jakou vzácnost v Krnově málem pokáceli. Odpověděl mi osobním dopisem s poděkováním," doplnila Paprskarzová, jak se díky ní o záchraně vzácného jínanu dvojlaločného dozvěděli i na nejvyšších místech v Praze.

Úsměvná horolezecká historka o kocourovi

Květoslava Kukelková nastudovala všechny dostupné informace o původu Gingko biloby i o významu cestovatele Spatziera, aby přesvedčila zástupce města i orgány životního prostředí o nutnosti vyhlásit statut památného stromu. S novopečeným památným stromem má spojenou také jednu úsměvnou osobní historku, která by se klidně mohla stát námětem televizních Bakalářů.

Vše začalo tím, že do koruny Ginkga vylezl černý kocour. Dostal se tak vysoko, že už se bál slézt dolů. Tři dny naříkal a nikdo z Vodní ulice nevěděl jak mu pomoct.

„Někdo z těch, kdo mě znali, si vzpomněl, že se věnuji horolezectví, a tak se na mě obrátili. Tenkrát jsem ještě bydlela v Opavě, tak jsem si nejdřív musela do Krnova přivézt lano na jištění," popslala Kukelková, jak jí připadl úkol zachraňovat z Ginkga chudáka kocoura.

„Byl ze mě vyděšený ještě víc a pořád přede mnou ustupoval výš. Když už nebylo kam dál utéct, připravila jsem si na něj pytel a pomalu jsem natahovala k něm ruku. Děsně mě poškrábal, takže jsem byla opravdu ráda, že mám dobré jištění.

Kocourek se mě tak polekal, že úplně zapomněl na své závratě a strach z výšek. Konečně použil drápky také jako kočičí tretry a elegantně seběhl kolem mě po kmeni až na zem. Hned utekl někam pryč, takže jsme ho ani nestihli prohlédnout, jestli je v pořádku," uzavřela Květoslava Kukelková další historku o Ginkgu s dobrým koncem.