VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Papua – největší akvaterarijní expozice v Zoo Ostrava

Ostrava /FOTOGALERIE/ - Expozice Papua vám přiblíží tropickou přírodu ostrova Papua-Nová Guinea a představí tamní ohrožené druhy zvířat. Interiér pavilonu je rozdělen do čtyř expozičních celků znázorňující jednotlivé biotopy papuánské přírody.

9.1.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií

Varan modrý Foto: archiv

1. Písčiny řeky Fly

Dlouhokrčka Siebenrockova

Tento expoziční celek tvoří velké sladkovodní akvárium, v němž jsou nepřehlédnutelné velké dravé ryby baramundi severní a dva druhy želv.

Dlouhokrčka Siebenrockova má nebývale dlouhý krk, který dosahuje až 60 % délky krunýře.

Patří do skupiny tzv. skrytohlavých želv, jež nezatahují hlavu do krunýře jako většina ostatních želv, ale svůj dlouhý krk ohýbají do vodorovné kličky tak, že hlavu přikládají pod krunýř ze strany.

Karetka novoguinejská je podobná mořským karetám, příbuzná s nimi však není. Anglický název karetky (Pig-nosed turtle = želva s prasečím nosem) napovídá, jak asi karetka vypadá. Karetka novoguinejská má zajímavou potravní specializaci – v přírodě se živí převážně plody fíkovníků, které po dozrání padají do vody.

2. Batanta pobřežní mangrove

Velké terárium obývá výrazně zbarvený varan modrý – stromový ještěr s chápavým ocáskem, tilikva obrovská – jeden z největších scinků a agama molucká. V jezírku je k vidění hejno nápadně zbarvených rybek – stříkounů lapavých, kteří loví kořist (hmyz) zajímavým způsobem. Na rozdíl od jiných druhů ryb nečekají, až dopadne potrava na hladinu, ale proudem vody vystříknutým z úst dokáží srazit hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Kořist dokáží zasáhnout na vzdálenost až 3 m.

Lezci jsou ryby přizpůsobené delšímu pobytu na souši.

Na mělčinách a březích upoutají pozornost zvláštní stvoření – lezci. Podobou připomínají spíše ocasaté obojživelníky, jedná se však o ryby přizpůsobené delšímu pobytu na souši, kde se pohybuje pomocí prsních ploutví se silnou svalovinou.

Při pohybu si pomáhá i ploutvemi břišními a ocasní ploutví. Dokáže skákat a šplhat (např. po chůdovitých kořenech mangrovů). Na souši však nedýchá atmosférický kyslík, jak by se zdálo, ale kyslík z vody.

V žaberní dutině si nosí trochu vody, ze které dýchá žábrami jako jiné ryby. I když tráví na souši většinu času, v případě ohrožení hledá bezpečí ve vodě.

3. Přítok jezera Sentani 

Přítok jezera SentaniVelké terárium s kaskádovitým potůčkem obývá řada druhů deštného lesa z okolí města Popondeta. Ve vodě jsou k vidění drobné bystřinné rybky duhovky lososové a želvy krátkokrčky novoguinejské.

Stejně jako dlouhokrčky i tento druh patří do skupiny želv skrytohlavých. Na souši a velmi často ve větvích se pohybují impozantní a nepřehlédnutelní varani papuánští – štíhlí ještěři s dlouhým chápavým ocasem, kterým si pomáhají při lezení po stromech. 

Důkazem, že expozice zvířatům z chovatelského hlediska vyhovuje, byla skutečnost, že jedna ze samiček varana začala po několikaměsíčním pobytu v novém prostředí snášet vejce. Vzhledem k tomu, že rodičovská péče u většiny plazů spočívá pouze v nakladení vajíček, byla snůška přemístěna do bezpečí inkubátoru v chovatelském zázemí. Po vylíhnutí jsou plazí mláďata zcela samostatná, takže péči rodičů nevyžadují. Naopak by hrozilo, že by mohla být svými rodiči považována za kořist, a tudíž pozřena.

Celkem se podařilo odchovat čtyři mláďata. Jedná se o prvoodchov nejen v Ostravě, ale rovněž v rámci českých i slovenských zoo.

Varan papuánský

Varani papuánští jsou chováni velmi vzácně. Celkem je uváděno, že ve 12 evropských zoologických zahradách je chováno pouhých 26 varanů papuánských. Za celou dobu chovu se podařilo odchovat mláďata pouze v jedné z nich, a to v Madridu.

Tilikva obrovská

Tilikva obrovská patří mezi největší zástupce scinků.

4. Korálové moře

Velké akvárium se slanou vodou představuje pestrost korálových útesů. Žije v něm několik druhů pestře zbarvených ryb, např. králíčkovec liščí, králíčkovec čárkovaný a zástupci bezobratlých. Mezi nimi vynikají žahavé sasanky či ostny vyzbrojené ježovky.

Největším obyvatelem akvária je druhý zástupce paryb a první žralok v Zoo Ostrava. Žralok evokuje u spousty lidí spíše negativní emoce, ten ostravský je však drobný dorůstající délky sotva 1 m a živící se drobnými rybami a bezobratlými. Jmenuje se žralůček okatý. Měří okolo 60-70 cm. 

Žralůček okatý

„Okem" je myšlena velká tmavá skvrna po bocích, která funguje jako mimikry k oklamání predátorů. Napodobuje „oko" nějakého velkého zvířete. Zajímavý u žraloků je způsob rozmnožování. Jako u všech paryb dochází k vnitřnímu oplození a samice následně kladou
oplozená vejce v kožovitých obalech. Samci mají párové pářicí orgány (myxipterigia). Velikost vajec je cca 10x4 cm. Samice může klást v rozestupu cca 14 dní 20 až 50 vajec celkem (ročně). Mláďata se líhnou cca za 4 měsíce (120 dní), měří cca 15 cm. 

Scink smaragdový

Na březích Korálového moře žije drobný výrazně zeleně zbarvený ještěr – scink smaragdový.

Autor: Redakce

9.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Stojící tramvaje. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
7

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Britské deníky
4

Zákaz prodeje bulváru naštval studenty. Rozdávají vlastní kopie

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

AKTUALIZUJEME

Hejtman Olomouckého kraje Košta odvolán, vládnout by měl Okleštěk

Krajští zastupitelé na svém pondělním zasedání hlasovali o odvolání Oty Košty (ANO). Na programu měli i volbu jeho nástupce.

AKTUALIZOVÁNO

Vraždu novorozence potrestal soud 15 lety vězení

Za vraždu novorozence potrestal dnes ústecký krajský soud ženu ze Štětí na Litoměřicku patnácti lety vězení. Matka dvou dětí těhotenství tajila, dítě porodila doma a životaschopného chlapce uložila do igelitové tašky, uvedla obžaloba. Tělíčko našel o měsíc později na poli traktorista.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies