VYBERTE SI REGION

Petr Orel: V Beskydech bylo poslední doložené hnízdění orlů

Novojičínsko /ROZHOVOR/ - Vedoucí záchranné stanice živočichů v Bartošovicích Petr Orel se spolu se svými kolegy zapojil do projektu, jehož cílem je návrat orla skalního do volné přírody. Nejen o tom je následující rozhovor.

27.1.2013
SDÍLEJ:

Petr Orel je jedním z těch, kteří se zasadili o návrat orla skalního do volné přírody.Foto: Archiv

Mimořádný projekt běží již sedm let. Co se za tuto dobu podařilo? Můžeme říct, že se orel skalní vrátil do české přírody?

Ano, můžeme bezesporu konstatovat, že orel skalní se stal stálým dravcem na Moravě. Máme trvalý výskyt tohoto majestátního dravce na třech lokalitách, které nechci z bezpečnostních důvodů blíže specifikovat. To, co jsme předpokládali, se potvrdilo. Někteří z vypuštěných orlů obsadili území v našem a přilehlých krajích, navázali na sebe jedince ze Slovenska a naopak minimálně tři u nás vypuštění orli dnes hnízdí na Slovensku. Pozitivních výsledků by nebylo možné dosáhnout bez úzké participace kolegů ze Slovenska, bez spolupráce se Zoo Ostrava a s několika špičkovými odborníky. Velmi si pak ceníme přímo skvělé spolupráce s Lesy ČR lesní správou ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo s Vojenskými lesy a statky, s. p. Divizí v Lipníku nad Bečvou. Projekt je úspěšný, ale nově vznikající populace orlů skalních je velmi zranitelná. Podrobné informace mohou čtenáři najit na webu www.orelskalni.cz.

Kam všude se dravci rozletěli a kde se zahnízdili? Jak probíhá jejich monitorování?

Od roku 2006, kdy za začalo s tímto projektem, jsme vypustili 22 mláďat. Mladí orli skalní jsou zpravidla dva až tři roky na tzv. pohnízdní potulce, než trvale obsadí nějaké teritorium. Díky rádiovým, a především satelitním vysílačkám jsme získali celou řadu dat o jejich pohybu, a tím i velmi cenné biologické informace. Mladí ptáci zalétají i stovky kilometrů od místa vypuštění. Námi vypuštění jedinci byli zachyceni třeba v jižních Čechách, v Rakousku, Polsku a samozřejmě na Slovensku. Monitorování v případě jedinců, kteří mají pouze rádiovou vysílačku, a těch je většina, probíhá tak, že musíme vyjet do terénu a z vyvýšených míst se snažit chytit pomocí přijímače a antény signál vysílaný z vysílačky. V případě zachycení signálu se snažíme k danému jedinci přiblížit a blíže ho lokalizovat. Je to časově i finančně velmi náročné. V případě satelitních vysílaček dostáváme prostřednictvím družice lokace se zaznamenáním jejich výskytu, to je pohodlné, ale finančně hodně zatěžující. Nicméně již mockrát se ukázalo, že monitoring je nesmírně důležitý a projekt takového charakteru nelze realizovat jinak. Tento druh orlů dospívá zpravidla v šesti letech, z toho plyne, že v roce 2012 pohlavně vyspěli orli vypuštění v prvním roce projektu, tedy 2006. Z těchto jedinců úspěšně vyhnízdil jeden na Slovensku, další hnízdění i na našem území byla zatím neúspěšná právě v návaznosti na pohlavní nevyzrálost. Část rádiových i satelitních vysílaček již ukončila životnost, takže úplný přehled o orlech nemáme.

Jaké jsou nejbližší plány? Chystá se další vypuštění orlů i v letošním roce?

Projekt pokračuje. Dle možností monitorujeme jedince na území Moravy, dále počítáme s vypouštěním, a to ještě v tomto a příštím roce. Zatím se nám nepodařilo naplnit plánovaný počet vypuštěných mláďat. Pro projekt jsou využívána mladší mláďata z hnízd na Slovensku, která by jinak zahynula v rámci vrozeného kainismu, jde o situaci, kdy starší mládě napadá mladší a způsobí jeho poranění, prochladnutí a následný úhyn. V současné době řešíme především financování projektu na tento a příští rok. Aktivity projektu jsou náročné a nelze je realizovat pouze z čistého entuziasmu.

Jaké jsou největší překážky v projektu?

Orla skalního vyhubil na území ČR na přelomu 19. a 20. století člověk. V tomto období obýval tento druh zřejmě všechny naše pohraniční hory. Jediným vážným problémem ve vztahu k němu člověk zůstává, jeho aktivity, například konstrukčně nebezpečné sloupy vysokého napětí, úrazy ptáků elektrickým proudem mají fatální následky. A především lidé, kteří nerespektují zákon, střílí na vše, co se hýbe, bez ohledu na to, zda to legislativa umožňuje, či ne, nebo zcela nesmyslně a nebezpečně pokládají otrávené návnady, které mnohdy přímo ohrožují nejen volně žijící zvířata, ale i samotné lidi a jejich domácí mazlíčky. Jde o jedince s velmi podivným, zvráceným vztahem k živé přírodě. Zatím se nepodařilo vyšetřit žádný z případů otrávených orlů či jejich zástřelů. Otráveny byly dvě orlice, postřelená byla v roce 2006 samice Anča, která dnes úspěšně hnízdí na Slovensku, a zastřelený z brokové zbraně byl také v loňském roce samec Urban, a to na polském území.

Projekt je určitě náročný i z pohledu peněz. Jak získáváte finance a jak mohou lidé případně přispívat?

Jak již jsem zmínil, projekt je finančně náročný. Používá se kvalitní technika a ta něco stojí. Jednotlivé aktivity nelze dělat amatérsky. V prvních letech projektu jsme měli sponzora a část finančních nákladů byla také hrazena z fondů EU. Současná situace je velmi složitá a usilovně hledáme jak sponzory, tak fyzické dárce, a to nejen na tento projekt, ale i na provozování záchranné stanice jako takové. Současně zpracováváme projekt, se kterým se budeme opět ucházet o finanční prostředky z EU. V daném případě jde o činnosti související také s ekovýchovnou a osvětovou prací. Možnosti, jak přispět na projekt a na další naše aktivity spojené se záchranou živočichů a ekologickou výchovou, máme podrobně rozvedeny na našem webu www.csopnj.cz v sekci „I vy můžete pomoci". Přímo na těchto stránkách lze využít takzvaného darovacího tlačítka, kdy lze odeslat dar přímo z těchto stránek. Další možností je využití dárcovské DMS odeslané ve tvaru „DMS ZVIREVNOUZI BARTOSOVICE" na číslo 87 777, nebo nás lze podpořit darem v hotovosti, či zasláním na náš účet č. 43-4305880297/0100 s uvedením variabilníhosymbolu 999, nebo 111. Také nás lze podpořit formou adopce zvířat. Na našich stránkách je vše podrobně vysvětleno, informace lze získat na čísle 725 0199 22. Případným dárcům předem moc děkujeme.

Proč byly pro návrat orla vybrány Beskydy a co vy byste na našem kraji, jako člověk, který zde žije i pracuje, vyzdvihl?

V Beskydech bylo poslední objektivně doložené hnízdění orla skalního na území ČR, navíc je to zcela logické místo. Má přímou návaznost na existující a stabilní hnízdní populaci orlů skalních v Žilinském kraji, na Oravě, na Malé a Velké Fatře. Moravskoslezský kraj, přes obrovské emisní a průmyslové zatížení, má spoustu nádherných míst Beskydy, Jeseníky, Oderské vrchy, Poodří nebo málo známé, ale z hlediska ochrany přírody nesmírně cenné Osoblažsko. Bezesporu máme být v kraji ještě na co hrdí, čeho si vážit a co intenzivně chránit, a tak zachovat pro příští generace. Bohužel v posledních letech je problematika životního prostředí, ochrany přírody a krajiny odsunuta do pozadí a tuto situaci považuji za alarmující.

Autor: Adam Knesl

27.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies