Nedávno se na povrch dostaly informace o tom, že stavba protipovodňových opatření především na horním toku řeky Opavy na Bruntálsku vázne.

Je v potenciálním ohrožení i samotné město Opava? Odborníci tvrdí, že proti tak mohutné povodni, jaká slezskou metropoli postihla v roce 1997, se nelze bránit. Šlo skutečně o extrémní případ. „Aby se dala taková voda zastavit, velikost koryta by musela být trojnásobně, nebo dokonce až pětinásobně větší," prozradil vedoucí provozního úseku Povodí Odry Radek Pekař.

Protipovodňová opatření na horním toku řeky na území Bruntálska jsou přitom stěžejní i pro Opavu. Klíčová se zdá být plánovaná přehrada v Nových Heřminovech. Ekologové a zástupci této obce se ovšem snaží celou stavbu zhatit. Podle nich existují jiná opatření, než je nová nádrž.

Radek Pekař je však jiného názoru. „Samozřejmě ani tato přehrada by všechno nespasila. Veřejnost si musí uvědomit, že není nafukovací. Je však pravda, že do značné míry může zmírnit dopad vody na okolí. Může pozdržet řeku v době kulminace její hladiny," míní.

Odborníci z Povodí Odry v internetových médiích tvrdí, že kdyby v současnosti Bruntálsko zasáhla tak masivní povodeň jako před patnácti lety, vznikly by opět škody ve výši miliard korun. Opava je na tom prý podstatně lépe.

Pokud by se přihodilo něco podobného jako v roce 1997, postupovalo by se úplně jinak. Tenkrát především obyvatelé Kateřinek doplatili na nulové zkušenosti s živlem tak masivních rozměrů. Když zhruba o pět let později zasáhly ničivé povodně Prahu a jih Čech, počínali si záchranáři úplně jinak. „Krizové řízení tehdy nefungovalo úplně dobře. Dneska už je všechno na jiné úrovni. Všichni vědí, co a jak mají při takových záplavách dělat," konstatoval Radek Pekař.

„Opava je připravena. V roce 1997 neexistovaly žádné krizové zákony. Dneska máme systém včasného varování a v případě podobných záplav je k dispozici evakuační centrum, které může najednou pojmout jednasedmdesát lidí," uvedl Otipka a dodal: „Dalších 229 osob by mohlo být umístěno do tělocvičny na Krnovské ulici. Domluveni jsme i s některými školami. Zapojeny by byly elektronické i mobilní sirény."

Od roku 1997 se na řece Opavě provedlo mnoho úprav. Došlo k rozšíření rozlivové oblasti řeky u hypermarketu Globus, ve Vávrovicích se Opava ohrázovala a dalo by se pokračovat.

„Tehdy bylo potřeba dát řeku do původního stavu. Pročistit koryto řeky a zajistit její průtočnost. Prováděly se i opravy nádrží a jiných vodních děl," zakončil Radek Pekař.

Povodeň 1997: Bez jídla, bez elektřiny, bez všeho

Psal se 6. červenec 1997. Asi hodinu před hlavní vlnou bylo z megafonu obyvatelům Kateřinek oznámeno, že se mají připravit na povodně. Taková byla skoro před patnácti lety realita na největším opavském sídlišti.

Na záchranáře se tehdy asi nikdo nemohl zlobit. Chyběly zkušenosti s krocením tak obrovského přírodního živlu. Kromě mnoha dalších to překvapilo i mou vlastní rodinu. S mámou a bratrem jsme zůstali u babičky a dědy. Když se voda vylila z koryta, šlo všechno ráz naráz. Snad během hodiny se hladina vyšplhala téměř do metrové výšky a poté ještě stoupala.

Další tři dny jsme byli nuceni trčet v bytě bez jídla, bez elektřiny, prakticky bez všeho. Máma na poslední chvíli ještě stačila donést bochník chleba, který jsme si museli rozfázovat do tří dnů. Několikrát denně se servírovalo stejné menu chleba s marmeládou. Té jsme měli dost. Obrovské štěstí spočívalo také v tom, že děda doma zapomněl zahradní gril.

Bez propanbutanového vařiče to znamenalo jedinou možnost, jak si uvařit alespoň čaj za předpokladu, že máte k dispozici palivo, které jsme získali rozsekáním balkónové voliéry pro andulku. Nějaké potraviny nám shodil vrtulník a v takovém duchu se to táhlo až do doby, kdy voda opadla. Kateřinky tenkrát povodeň totálně odřízla od zbytku světa a v některých místních domácnostech byly napsány opravdu neuvěřitelné příběhy.

Tématu se budeme dále věnovat v červenci, kdy od ničivých povodní uplyne patnáct let.

Petr Dušek