VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praktické školy mají sečíst Romy. Co na to v Opavě?

Opava - Silnou nevůli vzbudila u mnoha ředitelů praktických škol v České republice nová povinnost, se kterou přišla školní inspekce. Musí dodat počty romských žáků, které jejich školy navštěvují. Pokud tak neučiní, inspekce jim vyhrožuje vlastní intervencí.

30.9.2013 1
SDÍLEJ:

Speciální škola - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Povinný dotazník dorazil pochopitelně na opavské praktické školy. Jejich ředitelé se rozhodnutí inspekce nakonec podvolili, což ale neznamená, že s tím všichni vnitřně souhlasí.

V čem tkví jádro protestů vedoucích pracovníků praktických neboli dříve zvláštních škol? Podle Asociace speciálních pedagogů (ASP) se to vlastně ani nesmí. „Pokyn i případná konkrétní činnost ředitele v tomto směru je podle našeho názoru v rozporu s Listinou základních práv a svobod, protože rozhoduje subjektivně, a jedná podle našeho názoru v rozporu se zákonem a dokumenty přijatými vládou ČR," sděluje předseda ASP Jiří Pilař v dopise ministrovi školství.

Jak se podle úřadů pozná Rom?

Doslova nejapnou a nesrozumitelnou se pak některým ředitelům jeví i oficiální definice romského žáka, podle které mají sčítání provádět. Za Roma má být určen člověk, který se za něj sám považuje, anebo je za takového považován významnou částí svého okolí.

Jenže všichni žáci zvláštních škol jsou diagnostikováni jako lehce mentálně retardovaní a lze jen těžko předpokládat, že si každý z takto duševně znevýhodněných žáků vůbec uvědomuje, k jakému etniku náleží. Zcela všeobecný a nejasný je pak i pojem „významná část okolí". Co se za ni považuje, se již nikde nepíše.

„Je to rozhodnutí školní inspekce, a tak jsem postupoval podle pokynů, ale nijak zvlášť se mi to nelíbí. Jedná se podle mne o cejchování žáků a účelové jednání. Nemyslím, že je to dobré," konstatuje ředitel Základní školy a Praktické školy Slezského odboje v Opavě Jiří Kupka.

K tomu všemu se mu nelíbí ani pohrůžka školní inspekce, že pokud ředitelé (a to podle pokynů přímo oni a žádný jiný pedagog) nevyhoví výzvě, pak si přijdou inspektoři na místo zkontrolovat situaci sami.

Školské zařízení v ulici Slezského odboje je ale poněkud specifické a věnuje se skutečně spíše postiženým dětem a rehabilitaci, a proto jej navštěvuje z celkového počtu 125 žáků pouhých šest romských dětí. Vyplnění dotazníku tak Jiřímu Kupkovi nezabralo ani moc času.

Daleko více Romů se učí na opavské Základní škole v Dvořákových sadech. I sem doputoval kontroverzní dotazník. Na rozdíl od řady svých kolegů v republice vzal ale místní ředitel Marek Halfar vše s nadhledem. „Konzultoval jsem záležitost i postup i s jinými řediteli. Já v tom až takový problém nevidím," říká klidným hlasem Marek Halfar a dodává: „Jinak se domnívám, že největší problém spočívá v tom, že je po školách požadováno, aby posuzovaly něčí etnickou příslušnost bez potřebných podkladů."

Zjednodušeně řečeno, údaje stejně nemohou být oficiální, neboť se jedná o pouhé subjektivní kvalifikované odhady ředitelů, ale nikterak řádně podložené údaje. Samotným ředitelům pak může hrozit, že je třeba některý z rodičů osočí z rasismu, kdyby určili Romem žáka, který podlé svých opatrovníků Romem není.

Ne každé snědé dítě bývá Romem

Své o tom ví i Jiří Kupka. „Před rokem jsme museli také sečíst romské žáky, když nás navštívily za tím účelem dvě zástupkyně ombudsmana. Šly si tenkrát dokonce samy ověřit do tříd, jestli jsem ty počty nepodhodnotil. A vysvětlujte jim pak, že se například nejedná o romské dítě, ale žáka s arabským tatínkem. Nebo například u rodičů, kteří trvají na tom, že jejich syn není Rom, ale Maďar," popisuje nedávné zkušenosti ředitel.

Navíc připomíná, že snaha úředních míst o sčítání romských žáků na praktických školách zde není poprvé.

Už před dvěma lety se zvedla vlna odporu proti prvnímu podobnému pokusu. Na školách měli přímo kontrolovat statistiku i inspektoři. „Pamatuju si, že hodně ředitelů se tehdy naštvalo a na den, kdy měla přijít kontrola, třeba úmyslně vyhlásili ředitelské volno, nebo vzkázali rodičům, ať neposílají děti do školy." Od nynějška mají podle nového rozhodnutí školní inspekce problematický dotazník vyplňovat ředitelé každoročně.

A proč vůbec tyto snahy? Cynik by řekl, že se jedná o úlitbu bohům. Sčítání se má realizovat jako součást opatření v reakci na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, v němž se domohlo osmnáct romských žáků rozhodnutí, že bylo neoprávněně odsunuto na zvláštní školu.

Nyní se tak kontroluje, zda skutečně české zvláštní školy nenavštěvuje podezřele velké množství dětí romského původu, což by podle ochránců práv mohlo svědčit o jejich znevýhodňování ve vzdělávacím systému.

Autor: Tomáš Pustka

30.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Hrůza,  kterou po sobě zanechal zatím neznámý pytlák v Trojanovicích.
7

Otřesný případ! Pytlák vyhodil vnitřnosti srny, ta ale byla březí

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

AKTUALIZUJEME

Pohřeb kardinála Vlka: lidé se scházejí na Hradě, musí projít kontrolou

První desítky lidí čekají před chrámem svatého Víta na Pražském hradě kvůli pohřbu kardinála Miloslava Vlka. Katedrála, ve které se bude rozloučení konat, se otevře v 9:45, lidé do ní budou moci vstupovat do 10:45. Samotná zádušní mše má být zahájena v 11:00 po průvodu církevních hodnostářů z Arcibiskupského paláce do chrámu. Mši bude sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka. Vlk zemřel po těžké nemoci minulou sobotu ve věku 84 let.

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies