VYBERTE SI REGION

Před 80 lety začala z prvního letiště u Ostravy startovat letadla

Již v roce 1925 sepsali ostravští inženýři vizi o vzdušném spojení průmyslového města s Evropou.

3.10.2015
SDÍLEJ:

Po první světové válce bylo otevřeno letiště v Přívoze. Startovací dráha vedla souběžně s dnešní ulicí Slovenskou.Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Pokud jde o mošnovské letiště, nastává letos jedinečný zvrat; o jeho koupi projevila zájem silná finanční skupina z Číny. Krajský úřad v Ostravě takový prodej podporuje. A není divu, po dostavění vlakového spojení Studénka Mošnov měl letos dosáhnout počet přepravených osob dvou milionů. Zatím se provoz k tomuto číslu ani zdaleka nepřiblížil.

Právě před devadesáti lety vydal Spolek československých inženýrů v Moravské Ostravě přehled o stavu letectví na Ostravsku. Konstatoval, že se chystá založení župního střediska Masarykovy letecké ligy (MLL). Vznikla o rok později. „Není zde leteckého pluku, dílen ani letecké školy, ani leteckého průmyslu," konstatovali inženýři. Zásluhou divizního generála J. Hanáka došlo k vybudování letiště v Dolním Benešově u Opavy. V roce 1935 byl v Ostravě založen aeroklub.

Mezinárodní letiště

Ostravský aeroklub využil vítkovické průmyslovky k vyškolení nových pilotů na větroních, o tuto akci mělo zájem i ministerstvo národní obrany, kurzy finančně podporoval stát, vyučovalo se třikrát týdně, absolventa to přišlo na třicet korun.

Praktický kurz motorového létání byl dražší, stál 250 korun. Zvlášť nadaní adepti měli finanční úlevu. U motorového létání byli vyučujícími zkušení vojenští piloti-instruktoři.

Již od roku 1935 se z Dolního Benešova létalo do Lipska, Frankfurtu, Rotterdamu, Amsterodamu, Londýna, Berlína, Kodaně, Bruselu, Paříže, Vídně a také do Karlových Varů. Využívána byla třímotorová dopravní letadla Caproni, dále Fokker F-VII. Cena letenky z Ostravy do Hradce Králové činila 70 korun, do Prahy 160 korun.

Od července do září 1935 využilo leteckého spojení pět set cestujících, přepraveno bylo také zhruba tři tisíce kilogramů nákladu.

Leteckou dopravu v regionu financovala částečně města Ostrava, Opava a Hradec Králové.

Peníze na hangáry

Ministerstvo obrany podporovalo ostravský aeroklub ve vybudování letiště v Hrabůvce. Zapůjčilo velký plátěný stan k parkování dvou jednomotorových letadel, než bude postaven nový hangár.

Vítkovické železárny měly již za první republiky ve svém parku moderní dopravní letadla. Na snímku je britský stroj Airspeed Envoy AS 6E pro dvanáct pasažérů.

Úpravy letiště financovaly významné ostravské firmy, zvláště aktivní byl ředitel Vítkovických železáren Oskar Federer, zakládající člen aeroklubu. Tato ocelářská firma vlastnila v té době vůbec nejmodernější dopravní letadlo v regionu. Aeroklub, jehož členové ve svém volném čase upravovali přistávací plochu, získal zhruba sto tisíc korun z různých darů a příspěvků od soukromníků, firem, města i státu, určené především na hangáry a technické zázemí, aby letiště v Hrabůvce mohlo zahájit provoz již v červnu 1935.

Když pak v lednu 1936 přijela komise ministerstva veřejných prací, národní obrany a samosprávných úřadů, aby si plochu v Hrabůvce prohlédla, byla věc hotová: Letiště bude.

Heliport

Hrabůvka byla jen krokem k vybudování velkého letiště v Mošnově. Již v padesátých letech minulého století chtěli socialističtí plánovači vytvořit z Mošnova mezinárodní letecký uzel. Pod hulváckým kopcem měl vyrůst heliport pro vrtulníky, které by pendlovaly mezi Mošnovem a Ostravou. Tramvaje by pak rozvážely cestující do jednotlivých gigantických sídlišť. Je zajímavé, že se dnes o vrtulníkovém spojení Mošnova s Ostravou vůbec nehovoří, ačkoliv mnozí lidé si myslí, že by to bylo ideální řešení.

Snaha o to, aby u Ostravy vznikl frekventovaný mezinárodní letecký uzel, je sice mnohem dál než v roce 1936, ale ke spokojenosti to má zatím daleko. Proto se s velkým zájmem čeká na to, s jakou představou o mošnovském letišti přijdou čínští investoři. Situace je tady rozhodně složitější než nedávné čínské převzetí fotbalové Slvie, které spočívalo v zaplacení jejích dluhů a v poskytnutí velké finanční injekce.

Autor: Boleslav Navrátil

3.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tři lidské životy si vyžádala vážná dopravní nehoda, k níž došlo v pátek kolem půl šesté ráno na železničním přejezdu ve Vejprnicích.
AKTUALIZOVÁNO
18 10

Tragické ráno. Na Plzeňsku zemřeli při srážce auta a vlaku tři lidé

Sídlo na prodej v kalifornském Bel Air.
8

Tohle je nejdražší dům na prodej v USA. V ceně jsou auta za 770 milionů

AKTUALIZOVÁNO

V italském hotelu zavaleného lavinou našli šest živých. Pátrání pokračuje

Italští záchranáři dál pátrají v troskách hotelu Rigopiano na úpatí pohoří Gran Sasso po obětech laviny, která tento objekt ve středu zavalila v důsledku zemětřesení. Podle italských médiií narazili na přeživší, zatím je ale ještě nevyprostili. Požádali však o další pomoc a vrtulníky. Ty už vzlétly z nedalekého přímořského města Pescara a vezou k místu přikrývky a záchranný materiál.  

AKTUALIZOVÁNO

Pravice napadla kontroly kotlů v domácnostech, obrátila se na Ústavní soud

Poslanci TOP 09 a ODS dnes u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší, podle které mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. Podle pravicové opozice odporuje ústavě fakt, že úřady mohou ke kontrolám přímo v domácnostech přistoupit bez předchozího rozhodnutí soudu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) je přesvědčen, že novela i kontroly před soudem obstojí.

Nejbohatší startupisté v Indii chtějí kapitál, ale ne americkou konkurenci

Zakladatelé největších indických technologických startupových firem Flipkart a Ola, kteří soupeří s americkými konkurenty Amazon a Uber, chtějí, aby byli v zemi ochráněni před americkou konkurencí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies