Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 80 lety začala z prvního letiště u Ostravy startovat letadla

Již v roce 1925 sepsali ostravští inženýři vizi o vzdušném spojení průmyslového města s Evropou.

3.10.2015
SDÍLEJ:

Po první světové válce bylo otevřeno letiště v Přívoze. Startovací dráha vedla souběžně s dnešní ulicí Slovenskou.Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Pokud jde o mošnovské letiště, nastává letos jedinečný zvrat; o jeho koupi projevila zájem silná finanční skupina z Číny. Krajský úřad v Ostravě takový prodej podporuje. A není divu, po dostavění vlakového spojení Studénka Mošnov měl letos dosáhnout počet přepravených osob dvou milionů. Zatím se provoz k tomuto číslu ani zdaleka nepřiblížil.

Právě před devadesáti lety vydal Spolek československých inženýrů v Moravské Ostravě přehled o stavu letectví na Ostravsku. Konstatoval, že se chystá založení župního střediska Masarykovy letecké ligy (MLL). Vznikla o rok později. „Není zde leteckého pluku, dílen ani letecké školy, ani leteckého průmyslu," konstatovali inženýři. Zásluhou divizního generála J. Hanáka došlo k vybudování letiště v Dolním Benešově u Opavy. V roce 1935 byl v Ostravě založen aeroklub.

Mezinárodní letiště

Ostravský aeroklub využil vítkovické průmyslovky k vyškolení nových pilotů na větroních, o tuto akci mělo zájem i ministerstvo národní obrany, kurzy finančně podporoval stát, vyučovalo se třikrát týdně, absolventa to přišlo na třicet korun.

Praktický kurz motorového létání byl dražší, stál 250 korun. Zvlášť nadaní adepti měli finanční úlevu. U motorového létání byli vyučujícími zkušení vojenští piloti-instruktoři.

Již od roku 1935 se z Dolního Benešova létalo do Lipska, Frankfurtu, Rotterdamu, Amsterodamu, Londýna, Berlína, Kodaně, Bruselu, Paříže, Vídně a také do Karlových Varů. Využívána byla třímotorová dopravní letadla Caproni, dále Fokker F-VII. Cena letenky z Ostravy do Hradce Králové činila 70 korun, do Prahy 160 korun.

Od července do září 1935 využilo leteckého spojení pět set cestujících, přepraveno bylo také zhruba tři tisíce kilogramů nákladu.

Leteckou dopravu v regionu financovala částečně města Ostrava, Opava a Hradec Králové.

Peníze na hangáry

Ministerstvo obrany podporovalo ostravský aeroklub ve vybudování letiště v Hrabůvce. Zapůjčilo velký plátěný stan k parkování dvou jednomotorových letadel, než bude postaven nový hangár.

Vítkovické železárny měly již za první republiky ve svém parku moderní dopravní letadla. Na snímku je britský stroj Airspeed Envoy AS 6E pro dvanáct pasažérů.

Úpravy letiště financovaly významné ostravské firmy, zvláště aktivní byl ředitel Vítkovických železáren Oskar Federer, zakládající člen aeroklubu. Tato ocelářská firma vlastnila v té době vůbec nejmodernější dopravní letadlo v regionu. Aeroklub, jehož členové ve svém volném čase upravovali přistávací plochu, získal zhruba sto tisíc korun z různých darů a příspěvků od soukromníků, firem, města i státu, určené především na hangáry a technické zázemí, aby letiště v Hrabůvce mohlo zahájit provoz již v červnu 1935.

Když pak v lednu 1936 přijela komise ministerstva veřejných prací, národní obrany a samosprávných úřadů, aby si plochu v Hrabůvce prohlédla, byla věc hotová: Letiště bude.

Heliport

Hrabůvka byla jen krokem k vybudování velkého letiště v Mošnově. Již v padesátých letech minulého století chtěli socialističtí plánovači vytvořit z Mošnova mezinárodní letecký uzel. Pod hulváckým kopcem měl vyrůst heliport pro vrtulníky, které by pendlovaly mezi Mošnovem a Ostravou. Tramvaje by pak rozvážely cestující do jednotlivých gigantických sídlišť. Je zajímavé, že se dnes o vrtulníkovém spojení Mošnova s Ostravou vůbec nehovoří, ačkoliv mnozí lidé si myslí, že by to bylo ideální řešení.

Snaha o to, aby u Ostravy vznikl frekventovaný mezinárodní letecký uzel, je sice mnohem dál než v roce 1936, ale ke spokojenosti to má zatím daleko. Proto se s velkým zájmem čeká na to, s jakou představou o mošnovském letišti přijdou čínští investoři. Situace je tady rozhodně složitější než nedávné čínské převzetí fotbalové Slvie, které spočívalo v zaplacení jejích dluhů a v poskytnutí velké finanční injekce.

Autor: Boleslav Navrátil

3.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pohřešované dívky
AKTUALIZOVÁNO

Policie díky všímavým lidem našla obě zmizelá děvčátka

Slávistický kotel
7

Cizinci v Česku? Sparta je v klidu, Slavia má problém

Ceny chat a chalup vystřelily vzhůru. Za rok se zvýšily o téměř 200 tisíc korun

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Domek se zahradou vhodný k rekreaci seženete v průměru za 1,3 milionu korun.

Andrzej Duda podepsal jeden ze sporných zákonů polské soudní reformy

Polský prezident Andrzej Duda podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Tu kritizovala Evropská unie i domácí opozice.

Pohledem Stanislava Šulce: Oč jde v Polsku

V souvislosti s Polskem se v posledních dnech vypráví několik příběhů. Jeden vykresluje skvělou hrdou zemi, která si dělá doma pořádek a zlá Evropská unie jí při tom hází byrokratické klacky pod nohy. A v ulicích stojí desítky tisíc lidí, kteří vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) nevolili, tedy jsou menšinou populace a sice můžou demonstrovat, ale jejich požadavky jsou tak nějak nepodstatné.

Německé automobilky soupeřily jen naoko, hrozí jim miliardové pokuty

Místo větších nádrží adBlue na močovinu, která částečně eliminuje škodliviny vycházející z dieselových motorů, se němečtí výrobci soustředili na to, aby jejich auta měla větší zavazadlový prostor pro golfové hole zákazníků nebo více místa pro hi-fi aparatury. Jak se ukazuje, na obalamucení kontrol emisí nebo v logistice a nákupu surovin tajně spolupracovaly značky, které si na první pohled na trhu nelítostně konkurují. A to po dlouhou dobu, už od začátku 90. let minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení