VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přijme Havířov rodiny volyňských Čechů?

Místopředsedkyně sněmovny Parlamentu České republiky Jaroslava Jermanová v Havířově zjišťovala, zda je radnice svolná k přijmutí volyňských Čechů, kteří se chtějí z Ukrajiny odstěhovat zpátky do vlasti.

30.3.2015 1
SDÍLEJ:

Magistrát města Havířova. Ilustrační foto. Foto: Libor Běčák

Jermanová navštívila Havířov v pátek. Primátor Daniel Pawlas ji seznámil s trvalým poklesem obyvatel, se kterým souvisí i snižování příjmů z daní. „Kvalifikovaná pracovní síla odchází z našeho města pracovat jinam," řekl Pawlas s tím, že tento trend se dá jen velmi těžko zastavit. "Mírně nám v řešení úbytku obyvatel mohou pomoci nově příchozí zaměstnavatelé do průmyslové zóny Dukla," doplnil.

Poslankyně Jermanová nastínila možnost, že by se do Havířova přistěhovala jedna či dvě rodiny volyňských Čechů, kterým by město bylo schopno poskytnout bydlení a pomoc při zajištění práce. "Jsou to lidé s naší mentalitou, kteří utekli před neutěšenou situací na Ukrajině. Určitě chtějí pracovat, nečekají s nataženou rukou na dávky, velmi často se jedná o odborníky," řekla.

"Pomoci jedné dvěma rodinám volyňských Čechů není problém," reagoval sociální náměstek primátora Daniel Vachtarčík. 

Primátor k tomu doplnil, že oblastí, kde by se mohli volyňští Češi uplatnit, je například zdravotnictví, kdy například v místní nemocnici schází personál. 

Kdo jsou Volyňští Češi na UkrajiněV letech 1868 až 1880 odešlo 
z Rakouska-Uherska do carského Ruska až 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, kterými bylo právo na koupi (levné) půdy a zakládání výrobních podniků. Mnozí bojovali za první světové války v tzv. České družině, která se později stala zárodkem českých legií v Rusku. Po sovětsko-polské válce, která skončila roku 1921 porážkou Rudé armády, byla Volyň rozdělena. Její obyvatelé byli silně zasaženi po výbuchu černobylské elektrárny v roce 1986. Na počátku 90. let pozvalo Československo tyto potomky krajanů 
k návratu do Čech, čehož roku 1993 využilo téměř 2 000 osob, další lidé přišli do Česka v pozdějších letech. Čechohrad leží 
v záporožské oblasti, asi 300 kilometrů od Doněcka. Čechohrad založili v roce 1869 čeští přistěhovalci z okolí Ústí nad Orlicí, Litomyšle a Vysokého Mýta. Zdroj: Deník

Čtěte také: 
Chovanec: První Češi by mohli dorazit z Ukrajiny po půlce března
Chceme zpět, prosí o pomoc volyňští Češi na Ukrajině

Autor: Libor Běčák

Jste pro nebo proti přijmutí krajanů z Ukrajiny?

Jsem PRO

140 hlasů

Jsem PROTI

126 hlasů

Nevím, těžko posoudit

7 hlasů

Hlasovalo: 273

Anketa byla ukončena

30.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto.
1 4

„Dobrá smrt." Máme se v Česku zase začít bavit o eutanazii?

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies