VYBERTE SI REGION

Průmysl na Ostravsku se bouří kvůli poplatkům, pracovní místa jsou v ohrožení

Ostrava /TÉMA DENÍKU/ - Kapitáni českého průmyslu se bouří proti rostoucím cenám elektřiny. Žádají vládu, ať zastaví likvidační růst poplatku, který stát vybírá na podporu obnovitelných zdrojů energie. Příští rok má jít na „zelenou" energii 44 miliard korun. Šéf strojírenských Vítkovic Jan Světlík varuje: To, co se na nás hrne, je katastrofa!

23.10.2012 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Aktuální míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji se nyní pohybuje kolem dvanácti procent. V ohrožení jsou teď ale další desetitisíce lidí, kteří pracují ve zdejších průmyslových kolosech i v menších firmách, jež jsou na průmysl existenčně navázány.

Pokud totiž budou muset velké podniky přispívat čím dal větší částky na obnovitelné zdroje energie (OZE), mezi něž patří zejména solární elektrárny, ztratí zcela konkurenceschopnost a budou muset své továrny buď zavřít, nebo přestěhovat do jiných zemí.

Před takovýmto černým scénářem minulý týden v Ostravě varovali zástupci oborových svazů a největších průmyslových podniků. „To, co musíme platit, to už není ani desátek, ale feudální půlka," varoval Jan Světlík, prezident Národního strojírenského klastru a šéf největší tuzemské strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group.

Narážel tak na to, že strojírenské a hutnické firmy z regionu budou od příštího roku platit na podporu OZE zhruba padesát procent svého zisku. Poplatek se pro ně oproti letošnímu roku zvedne o 46 procent. Odváděná částka by přitom zůstala stejně vysoká, i kdyby se podniky kvůli ztrátě konkurenceschopnosti začaly propadat do ztráty.

„My zaplatíme na těchto poplatcích za roky 2010 až 2013 přes miliardu korun. Tyto peníze odtečou do solárního byznysu, tedy čínským firmám, které nás zaplavují solárními panely. Kdybychom tyto peníze nemuseli odvádět, tak je investujeme do svého rozvoje a zaměstnáme zhruba pět set lidí navíc," vypočítal Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren.

Kolik platí největší odběratelé elektřiny v kraji na podporu OZE v letech 2010 až 2013

Srovnatelné průmyslové podniky v Evropě přitom platí na zelenou energii mnohem méně – ve Francii pětkrát méně, v Německu dokonce třiatřicetkrát. Podle Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR a ředitele pro personalistiku a vnější vztahy v ArcelorMittalu Ostrava, by se proto měla problémem okamžitě zabývat česká vláda.

„Náš stát by se měl začít chovat k průmyslu stejně jako jiné evropské země, které mají pro energeticky intenzivní průmysl významné úlevy. Vláda by si měla uvědomit, že bez pomoci firmám ekonomiku nerozhýbe. Pro částečnou nápravu problému navrhujeme zakonzervovat poplatky na OZE na letošní výši. Částka navíc by se dala pokrýt z peněz, které průmysl platí za emisní povolenky," vyjádřil se Jan Rafaj.

Se svými požadavky seznámily průmyslové svazy a sdružení také zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a vedení Energetického regulačního úřadu v čele s jeho předsedkyní Alenou Vitáskovou. V minulých dnech už také zaslaly otevřený dopis premiéru Petru Nečasovi a vládě. Žádají v něm zásadní změnu systému OZE.

Jan Světlík

Šéf strojírenských Vítkovic Jan Světlík varuje: „To, co se na nás hrne, je katastrofa!"

Podpora solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie ohrožuje průmysl v kraji. „Je to největší podraz na průmysl za posledních dvacet let. To, co se na nás hrne, je katastrofa," kritizuje ostře rostoucí poplatky na „zelenou" energii šéf strojírenských Vítkovic Jan Světlík.

Podniky v regionu podle něj zcela ztrácejí konkurenceschopnost a hrozí jim uzavření výroby. To by mělo drtivý dopad na už tak vysokou nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji.

Jaké dopady mohou mít poplatky na podporu OZE na zdejší průmysl?

Pro hutnictví, strojírenství, těžkou chemii či sklářství je ten dopad obrovský. Firmám podnikajícím v tomto odvětví to bere už přes padesát procent zisku. Podle našich propočtů se může zvednout nad padesát procent počet podniků ve ztrátě, i tak ale budou muset platit tuto podporu.

Je to strašně negativní věc. OZE nabourává strukturu průmyslu, což zaplatí v budoucnu všichni.

Jinde v Evropě má průmysl lepší podmínky…

Ano, když se podíváme na to, kolik platíme ve srovnání se zbytkem Evropy, tak jsme na absolutní špici. Francouzský či německý podnik má náklady na energie deset- až padesátkrát nižší než podobný podnik u nás. To nám přináší obrovskou konkurenční nevýhodu.

Co to může znamenat do budoucna pro náš kraj?

Zahraniční majitelé mohou své podniky přesunout do ciziny, kde jsou výhodnější podmínky a také volné výrobní kapacity. České podniky se pravděpodobně zavřou. Je třeba si uvědomit, že by to byl nevratný krok. Průmysl můžeme z naší země vyhnat jen jednou.

Kolik lidí by v našem regionu mohlo přijít o práci?

Zhruba dvacet tisíc lidí pracuje ve velkých průmyslových firmách, jejich konec by ale odnesli i střední a malí podnikatelé, kteří jsou na průmysl navázáni. V ohrožení je tak minimálně třicet tisíc lidí, ale to číslo může postupně růst. Nezaměstnanost by mohla vyrůst na dvacet až třicet procent.

Jaké je podle vás řešení tohoto problému?

Formulovali jsme výzvu pro vládu, která požaduje, aby se už tak vysoký poplatek za rok 2012 zakonzervoval i pro rok 2013 a nevzrostl tedy skoro o polovinu, jak je v plánu. Zároveň by se měla najít systémová opatření pro to, aby se poplatek na podporu OZE od roku 2014 začal postupně snižovat.

Věříte, že uspějete a vláda změní své stanovisko?

Můžeme se nechat zaříznout bez toho, abychom protestovali. My ale chceme s tímto likvidačním poplatkem bojovat. Jestli chce vláda fungovat dlouhodobě, tak by měla upřednostňovat dlouhodobé vize před krátkodobými cíli.

Jan Rafaj, personální ředitel ArcelorMittal:

„Podpora obnovitelných zdrojů energie má dopad nejen na těžký průmysl, ale na všechny firmy, které jsou významnými spotřebiteli elektřiny, případně firmy, u nichž elektřina tvoří významnou část nákladů. Kromě těžkého průmyslu zahrnuje strojní, chemický, papírenský průmysl, cementárny a další, což znamená řádově stovky tisíc přímých a souvisejících pracovních míst."

Personálního ředitele kunčické huti jsme se zeptali, jestli výrazně vyšší poplatky našich firem za zelenou energii nemohou oživit úvahy na případné přestěhování firmy do sousedního Polska.

„Nemohu samozřejmě hovořit za investora. Nicméně v době, kdy má Evropa třicet procent nadbytek výrobních kapacit, je zvyšování nákladů v jedné konkrétní zemi vůči investorovi špatný signál."

Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren:

„Rostoucí platby firem na podporu energeticky obnovitelných zdrojů náš podnik samozřejmě zatěžují. Když si uvědomíme, že například v Německu v hutním průmyslu jsou firmy těmito poplatky zatíženy třiatřicetkrát méně než my, tak určitě znevýhodněni jsme. Snažíme se to dohánět třeba technickými kvalitami našich výrobků. Poplatky za obnovitelné zdroje energie obecně znamenají pro řadu firem určitě výrazný problém. Pro některé to může znamenat další takzvaný zatlučený hřebíček. Jestli už do té pomyslné rakve, nebo ne, to je různé."

Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu:

„Jako regulační úřad jsme bojovali proti navyšování cen za zelenou energii už od mého nástupu do funkce. Upozorňovala jsem, jaký to bude mít dopad na české hospodářství a spotřebitele. Předpovědi se naplňují a je zřejmé, že cena roste rychle nahoru a je za hranicí ekonomických možností nejen průmyslových podniků, ale dopad bude mít i na běžné občany. Jedinou variantou, jak zajistit, aby průmyslové podniky nemusely vydávat už příští rok na poplatcích zvýšenou částku, je navýšení platby na podporu obnovitelných zdrojů energie ze státního rozpočtu. To by ale muselo být politické rozhodnutí."

Vladimír Pikora, ekonom Next Finance:

„Ostravsko a celý kraj jsou průmyslovým regionem a dá se říci, že právě podpora obnovitelných zdrojů energie zdejší průmysl zatěžuje výrazně. Makroekonomická analýza ukázala, že kdybychom zrušili podporu obnovitelných zdrojů energie, žádné drama by nenastalo. Průmysl by ročně vydělal o několik miliard navíc. Pokud by je například věnoval do nových technologií, marketingu nebo se díky nim zlevnil, aby zachoval ziskovost, tak to všechno by vedlo k tomu, že by se zvedla poptávka po českém zboží v zahraničí a daleko více zaměstnanců by mohlo najít uplatnění v českém průmyslu."

Autor: Břetislav Lapisz, Martin Pleva

23.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies