VYBERTE SI REGION

Původně vzorový projekt ostravského sídliště se změnil ve Stalingrad

Ze souboru funkcionalistických domů zůstalo jen patnáct činžáků od Anny Friedlové.  

28.3.2016
SDÍLEJ:

Z původního záměru stavby vzorového sídliště se zachovalo jen patnáct funkcionalistických činžáků projektovaných Annou Fridlovou. Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Z HISTORIE OSTRAVY 

Hned po druhé světové válce musel ostravský magistrát rozhodnout o výstavbě nových bytů. V návrzích, jak bytovou situaci řešit, se uvádělo, že dosavadní hornické a hutnické kolonie odpovídají spíš představám o bydlení z konce 19. století než moderní době.

S podporou mezinárodní organizace UNRRA a ministerstva sociální péče vznikl Spolek pro výstavbu vzorového sídliště v Ostravě u Bělského lesa. Tak zněl oficiální název.

Šlo o velkolepý záměr: vzorové sídliště mělo stanovit standard pro všechny další podobné projekty nejen v Ostravě.

Urbanistická vize

V podstatě šlo o velkoryse pojatý urbanistický záměr, na kterém se podílela vláda, Zemský národní výbor v Ostravě, magistrát a místní průmyslové podniky. Například Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, Vítkovické železárny a Ostravské chemické závody.

Místo u Bělského lesa bylo vhodné proto, že v podzemí nebylo uhlí, takže stavební parcely neohrožovalo poddolování. Tým tvůrců sestával z vynikajících pražských a ostravských architektů. Byli mezi nimi například Jiří Štursa, Oldřich Slabý, Jaroslav Turek a Anna Friedlová, většinou zastánci avantgardní architektury.

Prvorepubliková inteligence byla silně levicová a například Štursa (synovec sochaře Jana Štursy) přijal zpočátku tezi Karla Teigeho o „rozpadu buržoazní rodiny" a propagoval takzvané „koldomy", kde by měla každá rodina jen jeden pokoj, všechny ostatní služby (kuchyň, koupelna, záchod) by byly kolektivní. Tento princip se sice uplatňoval při předválečných stavbách sídlišť v SSSR, u nás byl ale nepřijatelný. 

Dokonalé vybavení

Vzorové sídliště mělo mít tři sektory, každý tvořilo šest set bytů, v jejichž sousedství se počítalo se vším, co ke kulturnímu životu patří: školy, školky, jesle, sportoviště, kina, obchody. Sídlištěm měly vést jen lokální komunikace bez aut. Do volné zeleně byly umístěny domy, dvojdomy a řadové rodinné domky. S výškovými osmipatrovými budovami se počítalo jen v centru.

Sídliště mělo být vybaveno veškerým zařízením veřejného charakteru, jako jsou například vodárna, čistička odpadních vod, hasičská zbrojnice, ústřední prádelna, centrální garáž, soustředěné opravny elektrospotřebičů. Tyto stavby měly být na severním okraji sídliště a odděleny od obytné části pruhem zeleně. Na tomto rozmezí měly vést linky městské tramvajové a autobusové dopravy.

Myslelo se vskutku na všechno, v sídlišti měl stát i kostel. Navrhovaná dětská hřiště a pískoviště s houpačkami a prolézačkami připomínala dnešní snahu o takzvanou estetizaci sídlišť. Celá plocha vzorové bytové výstavby byla vymezena na severní straně železniční dráhou Kunčice Svinov (v té době nefunkční), na východě ji ohraničovala Plzeňská ulice a na západě Výškovická ulice. Celkem zde mělo bydlet sedm tisíc šest set obyvatel.

Hrdinové od Volhy

V roce 1946 byla stavba zahájena budováním kanalizace, vodovodu a plynovodu. O rok později se začaly stavět třípatrové funkcionalistické domy od Anny Friedlové. Zachovalo se jich jen patnáct. Jejich úroveň byla na tehdejší dobu skvělá, na rozdíl od starší Jubilejní kolonie, kde v bytech chyběly koupelny, netekla teplá voda a společné toalety byly na chodbě.

Tady ovšem byly jak koupelny, tak ústřední topení, každý byt měl toaletu, plyn byl samozřejmostí. Jenže přišli komunisté a stavba vzorového sídliště skončila, vyrůstaly zde primitivní bytové domy (dvouletky). Projekt sídliště byl přepracován a dostal příznačný název Stalingrad.

Paradoxem je, že o byty v domech projektovaných Friedlovou se komunističtí funkcionáři doslova prali. Staré sídliště Stalingrad dnes už připomínají jen archaické názvy ulic po sovětských válečných hrdinech, kteří bránili město na Volze.

Autor: Boleslav Navrátil

28.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Marek Radimský je ředitelem Psychiatrické nemocnice Brno patnáct let.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725

Praha - Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725. Úřad by také mohl mít na konci roku o téměř 250 více civilních zaměstnanců. Na dotaz to sdělil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. Loni se v resortu zvýšil počet vojáků z povolání o 1214, přibylo také více než 120 občanských a státních zaměstnanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies