VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Původně vzorový projekt ostravského sídliště se změnil ve Stalingrad

Ze souboru funkcionalistických domů zůstalo jen patnáct činžáků od Anny Friedlové.  

28.3.2016
SDÍLEJ:

Z původního záměru stavby vzorového sídliště se zachovalo jen patnáct funkcionalistických činžáků projektovaných Annou Fridlovou. Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Z HISTORIE OSTRAVY 

Hned po druhé světové válce musel ostravský magistrát rozhodnout o výstavbě nových bytů. V návrzích, jak bytovou situaci řešit, se uvádělo, že dosavadní hornické a hutnické kolonie odpovídají spíš představám o bydlení z konce 19. století než moderní době.

S podporou mezinárodní organizace UNRRA a ministerstva sociální péče vznikl Spolek pro výstavbu vzorového sídliště v Ostravě u Bělského lesa. Tak zněl oficiální název.

Šlo o velkolepý záměr: vzorové sídliště mělo stanovit standard pro všechny další podobné projekty nejen v Ostravě.

Urbanistická vize

V podstatě šlo o velkoryse pojatý urbanistický záměr, na kterém se podílela vláda, Zemský národní výbor v Ostravě, magistrát a místní průmyslové podniky. Například Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, Vítkovické železárny a Ostravské chemické závody.

Místo u Bělského lesa bylo vhodné proto, že v podzemí nebylo uhlí, takže stavební parcely neohrožovalo poddolování. Tým tvůrců sestával z vynikajících pražských a ostravských architektů. Byli mezi nimi například Jiří Štursa, Oldřich Slabý, Jaroslav Turek a Anna Friedlová, většinou zastánci avantgardní architektury.

Prvorepubliková inteligence byla silně levicová a například Štursa (synovec sochaře Jana Štursy) přijal zpočátku tezi Karla Teigeho o „rozpadu buržoazní rodiny" a propagoval takzvané „koldomy", kde by měla každá rodina jen jeden pokoj, všechny ostatní služby (kuchyň, koupelna, záchod) by byly kolektivní. Tento princip se sice uplatňoval při předválečných stavbách sídlišť v SSSR, u nás byl ale nepřijatelný. 

Dokonalé vybavení

Vzorové sídliště mělo mít tři sektory, každý tvořilo šest set bytů, v jejichž sousedství se počítalo se vším, co ke kulturnímu životu patří: školy, školky, jesle, sportoviště, kina, obchody. Sídlištěm měly vést jen lokální komunikace bez aut. Do volné zeleně byly umístěny domy, dvojdomy a řadové rodinné domky. S výškovými osmipatrovými budovami se počítalo jen v centru.

Sídliště mělo být vybaveno veškerým zařízením veřejného charakteru, jako jsou například vodárna, čistička odpadních vod, hasičská zbrojnice, ústřední prádelna, centrální garáž, soustředěné opravny elektrospotřebičů. Tyto stavby měly být na severním okraji sídliště a odděleny od obytné části pruhem zeleně. Na tomto rozmezí měly vést linky městské tramvajové a autobusové dopravy.

Myslelo se vskutku na všechno, v sídlišti měl stát i kostel. Navrhovaná dětská hřiště a pískoviště s houpačkami a prolézačkami připomínala dnešní snahu o takzvanou estetizaci sídlišť. Celá plocha vzorové bytové výstavby byla vymezena na severní straně železniční dráhou Kunčice Svinov (v té době nefunkční), na východě ji ohraničovala Plzeňská ulice a na západě Výškovická ulice. Celkem zde mělo bydlet sedm tisíc šest set obyvatel.

Hrdinové od Volhy

V roce 1946 byla stavba zahájena budováním kanalizace, vodovodu a plynovodu. O rok později se začaly stavět třípatrové funkcionalistické domy od Anny Friedlové. Zachovalo se jich jen patnáct. Jejich úroveň byla na tehdejší dobu skvělá, na rozdíl od starší Jubilejní kolonie, kde v bytech chyběly koupelny, netekla teplá voda a společné toalety byly na chodbě.

Tady ovšem byly jak koupelny, tak ústřední topení, každý byt měl toaletu, plyn byl samozřejmostí. Jenže přišli komunisté a stavba vzorového sídliště skončila, vyrůstaly zde primitivní bytové domy (dvouletky). Projekt sídliště byl přepracován a dostal příznačný název Stalingrad.

Paradoxem je, že o byty v domech projektovaných Friedlovou se komunističtí funkcionáři doslova prali. Staré sídliště Stalingrad dnes už připomínají jen archaické názvy ulic po sovětských válečných hrdinech, kteří bránili město na Volze.

Autor: Boleslav Navrátil

28.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies