VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řadě firem na Ostravsku chybí zaměstnanci. Nahradit je mohou vězni

Nezvyklá akce se ve čtvrtek uskutečnila za zdmi Věznice Heřmanice v Ostravě. Vedení káznice ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy České republiky uspořádalo v historii zdejší věznice první workshop. Na něm se snažilo přesvědčit pozvané firmy, aby daly práci místním trestancům.

17.4.2016
SDÍLEJ:

Věznice Heřmanice. Ilustrační foto.Foto: Deník/Pavel Sonnek

V ostravské věznici má v současné době práci přibližně čtyřicet procent odsouzených. Jedním z lákadel pro potenciální zaměstnavatele by mohly být ušetřené mzdové náklady.

„Náklady jsou podstatně nižší, než je minimální mzda. Tím se pro firmy stáváme zajímavými," uvedl ředitel Věznice Heřmanice Petr Kadlec.

I velké firmy

Na setkání dorazili zástupci více než deseti společností, včetně jednoho z největších zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji ArcelorMittalu Ostrava.

„Stejně jako řada dalších, i my se potýkáme s problémem v některých dělnických profesích, kde nám chybí lidé. V této chvíli chceme vysondovat podmínky, za kterých by bylo možné zaměstnávat vězně. Pokud budou přijatelné a vysoký management by to schválil, touto cestou se můžeme vydat," řekl za hutní gigant Michal Přeček.

O zaměstnávání heřmanických vězňů se zajímala také firma Lanex z Bolatic na Opavsku, zabývající se mimo jiné výrobou lan.

„Máme nedostatek svých zaměstnanců. Jedná se o dělnické pozice ve výrobě, obsluhu strojů na výrobu lan. Situaci bychom mohli řešit zaměstnáváním vězňů. Svou roli samozřejmě hraje i finanční stránka. Zda bychom je vozili my, nebo vězeňská služba, je na domluvě," uvedla Alena Sedláčková z firmy Lanex. Společnost má již se zaměstnáváním vězňů zkušenosti.

„V současné době spolupracujeme s věznicí v Opavě, odkud máme šest vězňů. Osvědčilo se nám to," dodala Sedláčková.

Výrobní zóna věznice Heřmanice. Ilustrační foto.

Dobrá spolupráce

Na workshopu vystoupili i zástupci firem, které s heřmanickou věznicí dlouhodobě spolupracují. Jednou z nich je Demonta T Ostrava, která zpracovává kovový odpad.

„Naše spolupráce je dobrá. Máme pozitivní zkušenosti s vedením věznice i s odsouzenými. Snad pouze v jedné věci bychom požádali vedení o vstřícnost. Když chce jít odsouzený k lékaři nebo jinde, bylo by pro nás lepší, kdyby byl objednaný buď na ráno, nebo odpoledne. Pokud má termín dopoledne a čeká, tak se už někdy nemůže vrátit na pracoviště. Ten člověk nám pak chybí. Jinak žádné problémy a výhrady nemáme. Jsme spokojeni," uvedla jednatelka společnosti Helena Rašková.

Firma zaměstnává přibližně pětapadesát odsouzených, většinou ve výrobním areálu věznice, menší část pak mimo káznici. „Rozdělávají zejména elektroměry a párají kabely,"dodala Rašková.


Projekt

Projekt vězeňských workshopů se koná i v dalších regionech České republiky.

„Vězeňská služba České republiky se na nás jako na zástupce zaměstnavatelů v tripartitě obrátila s tím, zda bychom nenašli nějaké nástroje, jak pomoci s propojením na trh práce," uvedl Petr Holica, regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro Moravskoslezský kraj.

Podle Holici by zaměstnávání vězňů mohlo vyřešit problém s nedostatkem pracovníků, se kterým se v poslední době potýká stále více firem.

Nedostatek pracovníků

„Naše členské firmy se nám neustále připomínají s tím, že nemají dostatek zaměstnanců, kteří by byli vhodní do výroby," dodal Holica. Často se jedná o dělnické profese. „Pro nás je spolupráce s vězeňskou službou jedním z možných nástrojů, jak se vyhnout například tomu, aby tady v masovém měřítku jezdily autobusy plné dělníků třeba z Balkánu nebo Ukrajiny. To by se samozřejmě nelíbilo ani našim sociálním partnerům z řad odborů. A hlavně si myslíme, že pokud ještě nějaké zdroje u nás zbývají, tak bychom měli hledat i takové alternativní cesty," doplnil Holica, podle kterého by práce mohla být šancí i pro samotné vězně.

Šance

„Věříme, že je tady spousta lidí, kteří v životě zaškobrtli. A proč jim nedat šanci, aby ukázali, že to byla náhoda a že jsou schopni se podílet na rozvoji našich firem. Navíc si myslím, že čím více se odsouzení zapojují do pracovního procesu v době výkonu trestu, tak tím je pak snazší jejich adaptace na sociální prostředí až opustí věznici," uzavřel Holica.

Autor: Jaroslav Perdoch

17.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies