VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radniční zpravodaje: hlásné trouby obvodů. Kolik jich je v Ostravě?

Ostrava - Ostravské obvody vydávají s určitou pravidelností na vlastní náklady radniční zpravodaje. V nich informují obyvatele o tom, co se v obvodě děje. S novelou tiskového zákona navíc má ve zpravodajích dostat více prostoru pro vyjádření opozice.

31.8.2013
SDÍLEJ:

Radniční noviny. Ilustrační fotoFoto: Deník/Adam Knesl

Jižní listy, Slezskoostravské noviny, Prio nebo třeba RaB noviny. To je jen zlomek radničních zpravodajů, které vycházejí v ostravských obvodech. Některé přinášejí zprávy o dění v obvodech každý měsíc, zatímco jiné vycházejí třeba jen čtvrtletně.

„Radniční zpravodaj Prio vychází v nákladu 35 tisíc výtisků. Náklady na zpracování grafiky, zajištění fotografií, tisk a distribuci činí 55 tisíc korun bez DPH," přiblížil mluvčí Poruby Martin Otipka.

Podobně i zpravodaj Jižní listy z Ostravy-Jihu vychází v nákladu 49 tisíc. „Jedno číslo stojí 108 130 korun. Zpravodaj prošel v posledních letech výraznými proměnami, takže další momentálně neplánujeme. Od roku 2008 vychází ve formátu A4 v barevné podobě na leštěném papíře. Od letošního dubna byl navíc rozšířen počet stran na 24," vyjmenoval mluvčí Jihu Michael Kutty s tím, že kromě klasického aktuálního zpravodajství přibyly i nové rubriky.

„V každém čísle je celostránkový profil jedné základní školy. Jedna strana je věnována okénku do historie, hlavně zajímavým objektům a na celé stránce jsou postupně představování okrskáři ostravské městské policie, sloužící na území obvodu. Pravidelný prostor dostávají příspěvkové organizace a akce pro seniory," dodal Kutty.

V malých obvodech vychází zpravodaje v menším nákladu. Například čtvrtletník Třebovický kapr má náklad 750 kusů.

„Finanční náklady na každé číslo jsou zhruba 14 tisíc bez DPH. V našem zpravodaji nejsou zveřejňovány reklamy ani inzerce, prostor mají místní zájmové spolky," uvedla tajemnice třebovické radnice Marcela Pastrňáková.

Tiskový zákon

S novelou tiskového zákona získá opozice větší prostor publikovat v obecním periodiku. Normu nyní projedná Senát. Cílem novely má být zprostředkování objektivních a vyvážených informací. Z obecních periodik, které jsou údajně ve většině případů hlásné trouby radnice, by se tak měly stát názorově mnohem rozmanitější periodika.

Podle mluvčích a starostů ostravských obvodů ale tato novela de facto není potřebná, protože v jejich zpravodajích se může vyjádřit každý.

„Cenzuru článků jsem zrušil okamžikem svého nástupu do funkce. Od té doby mohl teoreticky každý napsat, co chtěl. Praxe je však taková, že nikdo nic nepíše, ani když je prosím," řekl Deníku starosta Krásného Pole Tomáš Výtisk za místní zpravodaj Krasničan.

Podle starosty Polanky nad Odrou Pavla Bochnii by obecní zpravodaj měl sloužit především občanům v obvodu.

„Zpravodaj je určen pro informovanost občanů Polanky a blízkého okolí o aktuálním dění v obci, historii, sportu, kultuře a tak dále. U nás to rozhodně nefunguje jako politický věstník, za což jsem osobně vděčný. Vše má na starosti redakční rada," vysvětlil Bochnia.

Některá obecní periodika, jako například Michálkovický zpravodaj, dokonce kvůli vyváženosti a „odpolitičnění" obsahu prošly změnami.

„Zpravodaj není uzavřený opozici. V tomto volebním období poprvé byla redakční rada nikoliv jmenována radou městského obvodu, ale byla ustanovena jako výbor zastupitelstva a opozici bylo nabídnuto, aby zaujala místo v tomto výboru, na což však nebylo dostatečně reagováno. Již na začátku jsem však jasně řekl, že je nutno přestat s tím, aby z každé stránky koukal na občany vyfocený starosta, učastnící se toho, onoho a ještě něčeho jiného, jak tomu v mnoha radničních zpravodajích je," komentoval starosta Michálkovic Martin Juroška. Dodal, že sám do zpravodaje aktivně přispívá.

„Dovolím si říci, že pokud by přišli ostatní zastupitelé, i ti opoziční, s nějakým článkem, tak by jim byl uveřejněn. Nemáme však žádnou rubriku, která by pravidelně přinášela názory zastupitelů na určitý jev. Zkusím tuto věc probrat v příští redakční radě," doplnil Juroška.

Co na to Ostravané

Obyvatelé ostravských obvodů ale nadšení a politickou vyváženost přijímají jen zčásti. Vadí jim zastaralost tištěného média a údajná samochvála vedení obvodu.

„Upřímně, už kdysi dávno jsem si o těchto zpravodajích začal myslet, že jsou podobné, jako když se papaláši minulého režimu chvástali výkony, že jim vše jde na 125 % a o kolik přetáhli pětiletky. Je fajn si přečíst kladné zprávy z města, ale i opozice by měla mít své místo v těchto rubrikách," píše na facebooku Deníku Matěj Šumanský.

Ostravan Vladimír Meier by zase uvítal modernizaci radničních zpravodajů. „Uvítal bych, kdyby vycházely elektronicky s RSS feedem, abych si mohl všimnout, že vyšlo nové číslo, přesně tak, jak jsem si všimnul tohoto článku," reagoval na elektronickou výzvu Deníku.

Obyvatelé obvodů vítají hlavně aktuální informace a přehled kulturních akcí.

„Určitě je fajn, že občané mají bezplatný zpravodajský servis, ve kterém se dočtou, kde se co bude stavět, uzavírat a opravovat. Navíc tam bývá řada pozvánek na akce, které často s manželem navštěvujeme," míní Marcela Hrabáčová ze Slezské Ostravy.

Autor: Jakub Malchárek

31.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sněmovna, ilustrační foto
8 8

Parlament dostane v příštím roce přidáno. Na fasádu i odchodné

Kamionová doprava na dálnici
26 4

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Petr Janda: Nechci se rouhat, ale hudebních nápadů mám pořád mraky

/ROZHOVOR, VIDEO/ Ještě držím pohromadě to je nejen název nové desky Petra Jandy, kterou mu k nedávným pětasedmdesátinám vydal Supraphon, ale i jasný vzkaz fanouškům, že je tento guru českého bigbítu stále ve skvělé formě.

Bez přesčasů by chyběly tisíce lékařů a sester

Čtyři stovky lékařů a tisíc sester. Přesně tolik nových zaměstnanců by musely sehnat české nemocnice, pokud by měly ze dne na den začít dodržovat zákoník práce. Vyplývá to z propočtů Asociace krajů České republiky. Pro představu: zhruba stejný počet zdravotníků pracuje ve všech špitálech Karlovarského kraje.

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš polepil zemi plakáty, v nichž se ptá, o čem lidé sní. Kdyby měl odpovědět sám, možná by uvedl číslo 9,99. Právě takový volební zisk lidovců a STAN by přivítal. O nesnadno dosažitelné hranici pro vstup do sněmovny ale nemluví jen on. I proto Babiš nevěří, že tuto volební koalici křesťanští demokraté nakonec schválí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies