Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel Zoo Ostrava: V naší zoo se ročně narodí stovky mláďat

/ROZHOVOR/ Ostravská zoo vstupuje do další etapy. Jedno zvíře ji „opustilo", mnohá jiná se zde do konce roku možná narodí. Zanedlouho se část jejího areálu změní.

1.11.2015
SDÍLEJ:

Petr Čolas, ředitel ostravské zoo.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Příští rok totiž bude ve znamení energetiky. Zeptali jsme se proto jejího ředitele Petra Čolase, co tento krok pro návštěvníky zoo znamená a jestli se problém sloního samce nedal vyřešit jiným způsobem.

Byla podle vás u slona Calvina eutanazie nutná? Nedala se obtížná situace vyřešit jinak?

Vždycky se dá zpětně příjmout nějaké jiné řešení, říct, že něco nejde, ale tak jako každý majitel nevyléčitelně nemocného domácího mazlíčka, třeba psa, musí příjmout rozhodnutí, zda se jeho pes bude trápit nebo ne, tak i pracovníci zoo musí ve vážných krizových situacích přijímat rozhodnutí o jim svěřených zvířatech. Navíc se jedná o divoká zvířata, která rozhodně nejsou domácími mazlíčky. Kdybychom se pokusili Calvina doslova „nacpat" dalšími léky za další desítky tisíc korun na utlumení bolesti, tak by toto zvíře velmi pravděpodobně ještě žilo, ale myslím si, že o tom to vůbec není. Takto není možné v podmínkách čtyř tisíc chovaných zvířat postupovat či uvažovat.

Jedna z chovatelek uvedla, že Calvin představoval pro ošetřovatele určité nebezpečí, protože se bránil prohlídce. Díváte se na to stejně?

To vůbec nejde ani takhle pojmout, jestli se bránil či nebránil prohlídce. Musíme si uvědomit, že se nejednalo o cvičeného cirkusového slona. Dospělí samci slonů nemohou být, až na naprosté výjimky, z bezpečnostních důvodů chováni v přímém kontaktním chovu. Nejde o to, jestli se samec bránil nebo nebránil ošetření. Sloni jsou velmi inteligentní a vzhledem ke své velikosti i smrtelně nebezpečná zvířata. A bezpečnost lidí má a vždy musí mít přednost před zvířetem. Lidé mají tendenci srovnávat slony s nějakými domácími mazlíčky, ale to opravdu nejde.

Uvažujete o pořízení nového slona?

Samozřejmě, ale nejprve musíme zjistit, jestli některá z našich samic nezabřezla, což se ukáže až za nějakou dobu, možná až někdy v lednu. Podle toho, jestli naše samice budou nebo nebudou v březí, se rozhodneme, jestli k nám přijde samec třeba za půl roku, nebo za dva tři roky. Pokud by samice porodila mládě, pak je zbytečné, aby u nás nový samec „zabíral" místo, když by mohl své geny předávat v jiné části světa.

Odkud by k vám sloní samec nejspíš „doputoval"?

To v tuhle chvíli netuším. Z Česka ale určitě ne. Domluvíme se s koordinátorem programů a se speciální komisí až na základě skutečné potřeby, která nastane možná už na jaře. Samozřejmě, že bychom chtěli geneticky nejvhodnějšího samce, který by byl geneticky co nejvzdálenější k samici, ale kdyby byl například takový samec na jižním cípu Španělska a o trošku geneticky méně vhodný samec by byl v lépe dostupné vzdálenosti, kdy transport byl stál „pouze" milion korun a ne třeba tři miliony korun, tak se rozhodneme pro toho, který bude blíže. V Evropě je spousta chovných stád. Samci se v nich střídají, aby své geny zanechávali co nejrovnoměrněji.

Můžeme se těšit na nějaká nová mláďata v zoo?

V naší zoo se ročně narodí stovky mláďat. Před pár dny jsem potkal jednu paní ošetřovatelku u oběda a na jí svěřené části zoo, kde jsou primáti a prasátka štětkouni, pokud půjde vše optimálně, by ještě do konce roku mohlo dojít k 10 porodům u těchto zvířat.

Ostravská zoo veřejnosti představila svůj nový projekt Koruna ze vstupu. Přijde návštěvník, koupí si vstupné, kam ta jeho jedna koruna přesně poputuje?

Kam přesně poputuje, vám nyní nejsem schopen říct. Každý návštěvník, který si od příštího roku zakoupí vstupné do naší zoo, bude vědět, že jedna koruna z dané částky poputuje na speciální účet města a jednou za rok na návrh zoo budou tyto peníze, po schválení zastupitelstva města, rozděleny na konkrétní projekty podporující záchranu zvířat ve volné přírodě, jako například projekt Kukang nebo Návrat orla skalního do České republiky. Návštěvníci tak nepodpoří pouze činnost zoo, ale také ochranu zvířat v místě jejich výskytu.

Co dalšího ostravská zoo chystá?

Právě dokončujeme výstavbu velké části chovatelského zázemí. Návštěvníci ji neuvidí, ale je to poměrně dost velká investice. Díky ní se u nás uskuteční různé záchranné chovy vzácných zvířat. Dále pak naproti pavilonu safari začíná „růst" menší expozice pro želvy ostruhaté. Celý příští rok bude ve znamení posílení energetiky. Od podzimu příštího roku, pokud se nic mimořádného nestane, se značná část naší zahrady rozkope zhruba desíti kilometry výkopů, prokopů a dojde k celkové modernizaci, posílení i přivedení elektřiny na místa, kde zatím není. Projekt elektrifikace je naší prioritou. Dokud nebude posílena desítky roků stará soustava elektřiny, je předčasné chystat další projekty.

A na co nejraději vzpomínáte?

V loňském roce se nám podařilo prosadit projekt mezinárodní sbírky na výzkum sloních nemocí, což považuju za obrovský úspěch, a shromáždit k dnešnímu dni půl milionů korun, odeslat první čtvrt milion na výzkum nemocí, které mohou pomoci jiným slůňatům v přírodě, to je podle mě naplnění, poslání moderní zoo. Poslání, které je mnohem hlubší a důležitější, než jestli se narodí o jedno mládě více nebo méně.

Autor: Lucie Mališová

1.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Hlavní nádraží. Ilustrační foto.
6

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři izraelské policisty. Následně byl zastřelen

Sedmatřicetiletý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel.

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení