VYBERTE SI REGION

Ředitel Zoo Ostrava: V naší zoo se ročně narodí stovky mláďat

/ROZHOVOR/ Ostravská zoo vstupuje do další etapy. Jedno zvíře ji „opustilo", mnohá jiná se zde do konce roku možná narodí. Zanedlouho se část jejího areálu změní.

1.11.2015
SDÍLEJ:

Petr Čolas, ředitel ostravské zoo.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Příští rok totiž bude ve znamení energetiky. Zeptali jsme se proto jejího ředitele Petra Čolase, co tento krok pro návštěvníky zoo znamená a jestli se problém sloního samce nedal vyřešit jiným způsobem.

Byla podle vás u slona Calvina eutanazie nutná? Nedala se obtížná situace vyřešit jinak?

Vždycky se dá zpětně příjmout nějaké jiné řešení, říct, že něco nejde, ale tak jako každý majitel nevyléčitelně nemocného domácího mazlíčka, třeba psa, musí příjmout rozhodnutí, zda se jeho pes bude trápit nebo ne, tak i pracovníci zoo musí ve vážných krizových situacích přijímat rozhodnutí o jim svěřených zvířatech. Navíc se jedná o divoká zvířata, která rozhodně nejsou domácími mazlíčky. Kdybychom se pokusili Calvina doslova „nacpat" dalšími léky za další desítky tisíc korun na utlumení bolesti, tak by toto zvíře velmi pravděpodobně ještě žilo, ale myslím si, že o tom to vůbec není. Takto není možné v podmínkách čtyř tisíc chovaných zvířat postupovat či uvažovat.

Jedna z chovatelek uvedla, že Calvin představoval pro ošetřovatele určité nebezpečí, protože se bránil prohlídce. Díváte se na to stejně?

To vůbec nejde ani takhle pojmout, jestli se bránil či nebránil prohlídce. Musíme si uvědomit, že se nejednalo o cvičeného cirkusového slona. Dospělí samci slonů nemohou být, až na naprosté výjimky, z bezpečnostních důvodů chováni v přímém kontaktním chovu. Nejde o to, jestli se samec bránil nebo nebránil ošetření. Sloni jsou velmi inteligentní a vzhledem ke své velikosti i smrtelně nebezpečná zvířata. A bezpečnost lidí má a vždy musí mít přednost před zvířetem. Lidé mají tendenci srovnávat slony s nějakými domácími mazlíčky, ale to opravdu nejde.

Uvažujete o pořízení nového slona?

Samozřejmě, ale nejprve musíme zjistit, jestli některá z našich samic nezabřezla, což se ukáže až za nějakou dobu, možná až někdy v lednu. Podle toho, jestli naše samice budou nebo nebudou v březí, se rozhodneme, jestli k nám přijde samec třeba za půl roku, nebo za dva tři roky. Pokud by samice porodila mládě, pak je zbytečné, aby u nás nový samec „zabíral" místo, když by mohl své geny předávat v jiné části světa.

Odkud by k vám sloní samec nejspíš „doputoval"?

To v tuhle chvíli netuším. Z Česka ale určitě ne. Domluvíme se s koordinátorem programů a se speciální komisí až na základě skutečné potřeby, která nastane možná už na jaře. Samozřejmě, že bychom chtěli geneticky nejvhodnějšího samce, který by byl geneticky co nejvzdálenější k samici, ale kdyby byl například takový samec na jižním cípu Španělska a o trošku geneticky méně vhodný samec by byl v lépe dostupné vzdálenosti, kdy transport byl stál „pouze" milion korun a ne třeba tři miliony korun, tak se rozhodneme pro toho, který bude blíže. V Evropě je spousta chovných stád. Samci se v nich střídají, aby své geny zanechávali co nejrovnoměrněji.

Můžeme se těšit na nějaká nová mláďata v zoo?

V naší zoo se ročně narodí stovky mláďat. Před pár dny jsem potkal jednu paní ošetřovatelku u oběda a na jí svěřené části zoo, kde jsou primáti a prasátka štětkouni, pokud půjde vše optimálně, by ještě do konce roku mohlo dojít k 10 porodům u těchto zvířat.

Ostravská zoo veřejnosti představila svůj nový projekt Koruna ze vstupu. Přijde návštěvník, koupí si vstupné, kam ta jeho jedna koruna přesně poputuje?

Kam přesně poputuje, vám nyní nejsem schopen říct. Každý návštěvník, který si od příštího roku zakoupí vstupné do naší zoo, bude vědět, že jedna koruna z dané částky poputuje na speciální účet města a jednou za rok na návrh zoo budou tyto peníze, po schválení zastupitelstva města, rozděleny na konkrétní projekty podporující záchranu zvířat ve volné přírodě, jako například projekt Kukang nebo Návrat orla skalního do České republiky. Návštěvníci tak nepodpoří pouze činnost zoo, ale také ochranu zvířat v místě jejich výskytu.

Co dalšího ostravská zoo chystá?

Právě dokončujeme výstavbu velké části chovatelského zázemí. Návštěvníci ji neuvidí, ale je to poměrně dost velká investice. Díky ní se u nás uskuteční různé záchranné chovy vzácných zvířat. Dále pak naproti pavilonu safari začíná „růst" menší expozice pro želvy ostruhaté. Celý příští rok bude ve znamení posílení energetiky. Od podzimu příštího roku, pokud se nic mimořádného nestane, se značná část naší zahrady rozkope zhruba desíti kilometry výkopů, prokopů a dojde k celkové modernizaci, posílení i přivedení elektřiny na místa, kde zatím není. Projekt elektrifikace je naší prioritou. Dokud nebude posílena desítky roků stará soustava elektřiny, je předčasné chystat další projekty.

A na co nejraději vzpomínáte?

V loňském roce se nám podařilo prosadit projekt mezinárodní sbírky na výzkum sloních nemocí, což považuju za obrovský úspěch, a shromáždit k dnešnímu dni půl milionů korun, odeslat první čtvrt milion na výzkum nemocí, které mohou pomoci jiným slůňatům v přírodě, to je podle mě naplnění, poslání moderní zoo. Poslání, které je mnohem hlubší a důležitější, než jestli se narodí o jedno mládě více nebo méně.

Autor: Lucie Mališová

1.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies