Vše odstartoval v roce 2008 bývalý starosta Krasova Petr Jelínek, když uzavřel smlouvu s Venturealem o výstavbě dvanácti stožárů s vrtulemi. Místní, kterým se nelíbila představa vrtulí nad zalesněnými kopci, založili občanské sdružení Jeseníky bez větrníků.

„Naším cílem je ochrana přírody a krajiny, i místních obyvatel a vlastníků rekreačních objektů před negativními vlivy větrných elektráren. Primárně šlo o elektrárnu v Krasově, ale nelíbí se nám ani podobné záměry například v Čakové, Široké Nivě nebo v Zátoru,“ představil sdružení Pavel Dočkal z Krasova, který větrné elektrárny v našich povětrnostních podmínkách považuje za neefektivní, neekonomické i neekologické.

Na druhé straně větrné elektrárny skutečně mohou přinášet významný zisk do obecní pokladny. Logicky by si obec měla nejdřív zjistit, zda místní lidé preferují peníze z větrníků, nebo zachování krajinného rázu, pak vybrat firmu, která postaví elektrárnu za nejvýhodnějších podmínek, a smlouvu uzavřít až nakonec. Bývalý starosta Krasova postupoval opačně, a uzavřel smlouvu hned na začátku.

Víc než 130 oprávněných voličů z Krasova podepsalo požadavek na vypsání referenda s otázkou: „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území obce Krasov?“ Bohužel Krasov už byl smluvně vázaný podporovat investici Venturealu bez o hledu na to, co občané v referendu odhlasují. Zastupitelé Krasova odmítli referendum uspořádat, a proto se přípravný výbor místního referenda obrátil na Krajský soud v Ostravě.

„Pokud by výsledek referenda měl vést obec k nesplnění smluvního závazku, od něhož nelze odstoupit, byl by takový výsledek v rozporu se zákonem,“ zněl závěr krajského soudu, podle kterého je za této situace referendum v Krasově nepřípustné. Zastánci referenda trvali na svém právu vyjádřit se k elektrárně, a proto podali stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS).

Soudní senát měl před sebou zapeklité dilema – co je důležitější: smlouva obce s investorem, nebo právo krasovských občanů podílet se na správě věcí veřejných? „Referendum vyvolané zdola na návrh přípravného výboru může představovat významný demokratický kontrolní mechanismus uplatňovaný veřejností vůči orgánům obce,“ konstatoval ÚS, podle kterého byl zákon o referendu krajským soudem chybně interpretován.

Jeho výklad by umožnil obcím kdykoliv se vyhnout referendu s odůvodněním, že otázka odporuje nějakým smluvním vztahům. Podle ÚS ani obavy ze sankcí nejsou důvodem prohlásit referendum za nepřípustné. „Sankce ale mohou být významný politický argument, kterým orgány obce zkusí přesvědčit občany, aby v referendu hlasovali určitým způsobem,“ konstatoval ústavní soudce Jan Musil.

ÚS rozhodnutí krajského soudu zrušil a vrátil mu případ k dalšímu řízení. Bohužel přiznání práva na referendum je po tolika letech pro Krasovské pouze formálním zadostiučiněním. Podle současné starostky Krasova Moniky Baranové platnost smlouvy s Venturealem už vypršela, takže referendum lze vypsat i bez rozsudku.

Krasov eviduje nabídky několika dalších firem na výstavbu větrných elektráren. Ventureal své záměry prezentuje na webových stránkách, ale Krasov mezi nimi není.