VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romové chtějí jednotný přístup ke vzdělání. Mají o školu zájem?

Ostrava - Nemají stejné podmínky ke vzdělání jako ostatní děti. Jsou diskriminovány a vyčleňovány z běžných škol. Vytváří se romské třídy a školy. To je jen část problémů, které vadí rodičům některých romských školáků z Ostravy.

23.11.2012 18
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

V minulém týdnu kvůli tomu dokonce vyšli do ulic. Před budovou Nové radnice uspořádali protestní akci.

Kde je pravda?

Podle oslovených učitelů a lidí, kteří s romskými dětmi ve školách pracují, je ale pravda možná trochu jinde. Rodiče romských dětí prý často nechodí na třídní schůzky a nejeví o vzdělání svých dětí žádný zájem. To ostatně často ani ony samy.

„Už z podstaty jejich kultury pro ně vzdělání není prioritou. Další problém je v tom, že pokud rodiče dětí často sami nemají dokončeno ani základní vzdělání, těžko mohou dítěti se školními povinnostmi pomoci a podle toho to také vypadá," říká Šárka Honová, ředitelka Základní školy Trnkovecká ve Slezské Ostravě. Mezi zdejšími žáky je většina romských dětí. Další úskalí je podle slov Šárky Honové v tom, že romské děti často ani nemají potřebné školní pomůcky. „Zrušilo se pastelkovné a rodiny zkrátka na vybavení peníze nemají, nebo je použijí na něco jiného," míní Honová.

Nikdy je neviděla

Šestatřicetiletá učitelka Barbora má ve třídě několik romských dětí. Nadchnout je pro vzdělání není podle ní jednoduché. „Když jsou menší, tak to ještě jde. Jenže jakmile jim je třináct čtrnáct, škola je přestane absolutně zajímat. Nemám čas se věnovat pouze jim, navíc když jejich rodiny často nespolupracují," říká Barbora, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Bojí se, aby se jí někteří rodiče nemstili. „Rodiče jednoho mého žáka jsem dokonce na třídních schůzkách nikdy neviděla," říká učitelka.

Ilustrační fotoPodle Jolany Šmarhovyčové, terénní sociální asistentky, by pomohlo, kdyby bylo ve školách více romských pedagogických asistentů, tedy lidí, kteří pomáhají dětem zvládat učivo i komunikaci s učitelem. To připouští i Šárka Honová.

„Bohužel nám na ně nikdo nedá peníze. Pokud ale rodiče zájem o vzdělání svých dětí nemají, ani tohle nepomůže," podotkla Honová.

Pozitivní příklady

Pětadvacetiletá Markéta pracuje pro organizaci, která v Ostravě doučuje romské děti. Ze své zkušenosti ví, že je mezi nimi řada těch, které do školy chodí rády.

„Chodím do rodiny s desetiletým chlapcem. Za dobu, co mu pomáhám, si zlepšil známky v několika předmětech. Chce to trpělivost," říká mladá žena.

Jolana Šmarhovyčová poukazuje také na to, že romské děti jsou od většinové společnosti často odděleny. Přestože oficiálně neexistují romské třídy ani školy, podle jejích slov k tomuto rozdělování v praxi dochází.

„Jak mají být dostatečně motivovány, když jim chybí pozitivní příklady? Když vedle sebe mají pouze spolužáky, kteří jsou na tom stejně jako oni?" ptá se Šmarhovyčová.

V uplynulých dnech se v Ostravě konala konference o vzdělávání menšin, které se účastnili jak zástupci neziskových organizací, úřadů, tak rodiče i ředitelé škol.

„Navrhli jsme třeba to, aby zřizovatel školy kontroloval procentuální zastoupení romských dětí na školách. Pokud vystoupá na určité číslo, další už by přijímat neměl," nastínila Šmarhovyčová s tím, že je třeba také zvýšit počty romských asistentů na školách. „Myslím, že jednotlivé strany byly vstřícné a že by se situace měla vyvíjet k lepšímu," uzavírá Šmarhovyčová.

Autor: Tereza Krumpholzová

23.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Pobyty pro astmatiky. Podle kontroly pojišťovna chybovala

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Móda, či směr? Naturální vína mají příznivce

/INFOGRAFIKA/ Ctí odkaz předků a naplno využívají potenciál přírody. Hrozny sbírají ručně, někteří je místo lisování šlapou. Vinaři autentisté se zřekli používání chemie a krášlících zásahů. „Nabízíme alternativu proti rychle vyrobeným a komerčním vínům," řekl Jaroslav Osička z Velkých Bílovic na Břeclavsku.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies