VYBERTE SI REGION

Jiří Juchelka: Archeologie je jako kriminalistika

/ROZHOVOR/ Během několika dní by mohla být zahájena velká rekonstrukce Müllerova domu, který náleží pod správu Slezského zemského muzea. Aby práce vůbec mohly začít, bylo potřeba 
v okolí objektu provést archeologický průzkum.

18.10.2015
SDÍLEJ:

Archeolog Jiří Juchelka se svým týmem pracoval na průzkumu v okolí Müllerova domu.Foto: DENÍK / Petr Dušek

A vzhledem 
k tomu, že se budova nachází 
v místě, kde v minulosti stával Opavský hrad a později Opavský zámek, došlo zde k docela k zajímavým nálezům. „Zjistili jsme například, že příkop okolo hradu nebyl původně zamýšlen jako vodní," uvedl opavský archeolog Jiří Juchelka, jenž měl celý průzkum na starosti.

Na co nejzajímavějšího jste při zkoumání prostoru v blízkosti Müllerova domu narazili?

Vykopali jsme sondu, která dosahuje šířky tří, délky osmi a hloubky čtyř metrů. Provedli jsme ji v místech, kde má v budoucnu stát kavárna. Bezprostředně sousedí s plotem dělícím Müllerů dům a pozemek strojní průmyslovky. Pracovali jsme zde v průběhu června a července.

Dostali jsme se na dno bývalého příkopu, jímž měl být hrad obklopen. Předpokládalo se, že byl naplněn vodou, ale nebylo tomu tak. Na jeho dně jsme totiž narazili na dřevěné koryto, které mělo logicky vodu z příkopu odvádět. Zkoušeli jsme vytáhnout ven jeho část, ale dřevo bylo tak ztrouchnivělé, že se nám to nepodařilo.

Při hloubení sondy jste se prokopali několika vrstvami, které vlastně leccos odhalují z pohledu historického vývoje daného místa. O kolik vrstev šlo?

Vrstev bylo nespočet. Na samotném dně sondy se nacházel horizont „ornice", na kterém pak vznikaly jednotlivé vrstvy. Ty nejstarší, jež bezprostředně dosedaly na půdní typ, pocházejí ze 13. století. Průřez výkopem je vlastně takovým mikrokosmosem tohoto místa.

Podle vrstev jde chronologicky vidět, co se zde dělo. Středověké vrstvy byly narušeny pozdějším příkopem, ten byl následně v novověku zasypán. Momentálně je zem okolo Müllerova domu o čtyři metry výše, než byla ve středověku.

Dospěli jste ještě k jiným překvapujícím zjištěním?

Ano, předpokládalo se, že kamenný plot kolem strojní průmyslovky mohl být pozůstatkem původních hradeb. Při pohledu na jednotlivé vrstvy je ale jasné, že vznikl až později na ploše, která byla zasypána. Rozhodně tedy nejde o původní hradby, je však možné, že kamenný materiál, z něhož byly hradby vybudovány, byl použit právě na stavbu plotu.

Našli jste i nějaké konkrétní předměty?

Celkově na tomto místě evidujeme v každé vrstvě stovky nálezů. V té nejstarší, středověké to jsou například různé keramické zlomky velkých hliněných zásobnic. Vykopali jsme také nepoškozený kuchyňský hrnec z raného novověku.

Byla tam také řada kostí zvířat, zbytky škeblí a mušlí. Tehdy si totiž s kuchyňským odpadem hlavu příliš nelámali a vyhazovali ho rovnou z okna. Ve spodní středověké vrstvě jsme natrefili také na zachovalou kostru psa, jíž ovšem chyběla hlava.

Dá se z toho usuzovat, že byli psi zahrnuti do jídelníčku tehdejších lidí?

To rozhodně ne. Ve čtrnáctém nebo patnáctém století určitě psi nepatřili k „běžně" konzumovanému zvířeti. (smích) Samozřejmě nelze vyloučit žádnou možnost, ale nerad bych se pouštěl do nějakých spekulací, protože pozadí toho, proč byl pes u dna příkopu, už nejspíš neodhalíme, třebaže budou probíhat osteologické analýzy vzorků a podobně.

Archeologie je jako kriminalistika. Podle nálezů se snažíme zjistit, co se zde v minulosti událo. Důvodů, které by vysvětlovaly, proč tento pes neměl hlavu, je celá řada. Mohla se rozložit v zemině, sežrali ji hlodavci a mohl bych pokračovat.

Zaujalo mě, že v kuchyňském odpadu se našly škeble a mušle. Ty patřily k tehdejší běžné stravě?

Je třeba si uvědomit, že Opavský zámek byl obýván lidmi ze sociálně vyšších vrstev. Takové potraviny si na rozdíl od běžných obyvatel tehdejší Opavy mohli spíše dovolit.

Je možné na základě vzorků, jež jste našli, říct, jaká byla strava tehdejších lidí? Pokud tedy hovoříme zhruba o šestnáctém nebo sedmnáctém století.

Na podkladě jednoho výzkumu jen stěží. Strava mohla být velmi rozmanitá a určitě se lišila, pokud šlo o běžné venkovské obyvatelstvo, kde předpokládáme spíše chudší pestrost potravin orientovanou více na obiloviny, než u těch lépe majetně situovaných, kde určitě převažovala masitá strava.

Před téměř dvěma lety se
v Müllerově domě našla nevybuchlá letecká puma z druhé světové války. Tehdy se musela evakuovat strojní průmyslovka, Mendelovo gymnázium a uzavřel se přilehlý prostor. Nemuseli jste i vy při výkopu přivolat na pomoc pyrotechniky?

Naštěstí ne. Na nic takového jsme nenarazili.

Autor: Petr Dušek

18.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies