VYBERTE SI REGION

Chátrajícímu Školnímu statku v Opavě svitla naděje

Kdysi byl Školní statek v Opavě považován za chloubu zemědělského vzdělávání v České republice. Od devadesátých let až do současnosti ale rozlehlé objekty nedoznaly modernizace a víceméně chátraly.

3.5.2015
SDÍLEJ:

Ředitel Arnošt Klein má se Školním statkem velké plány.Foto: DENÍK / Petr Dušek

Současný ředitel statku Arnošt Klein, jenž vede také Masarykovu střední školu zemědělskou a Vyšší odbornou školu Opava, však přišel s plánem, který má areál zachránit. Získal pro něj tým schopných spolupracovníků a s posvěcením Moravskoslezského kraje se od studií už pomalu přechází k realizaci.

Pokud vše půjde dobře, ke konci tohoto roku by mohla odstartovat tvorba rozsáhlé projektové dokumentace. Na Školním statku pracovali a stále pracují lidé, kterým se areál jako jeden z mála v České republice povedlo zachovat.

Původní náklady

Původní náklady na jeho renesanci byly navrhovány až na 250 milionů korun, veškeré úpravy a modernizace se ale nakonec vejdou do 100 milionů.

Navíc se bude jednat o peníze z evropských investičních fondů na rozvoj odborného vzdělávání. Rada i zastupitelstvo Moravskoslezského kraje už projekt schválila a doporučila k realizaci.

„Jde o jeden z deseti velkých investičních projektů v oblasti rozvoje vzdělávání, který byl v kraji schválen," poznamenal ředitel Školního statku Arnošt Klein. Jestliže se skutečně podaří přejít k realizaci, spousta věcí by se na statku mohla vrátit do starých kolejí. Byť už ne v tak velkém rozsahu.

Nenašly uplatnění

V areálu se nachází celá řada nevyužívaných objektů, jež by ani v budoucnu nenašly uplatnění. Přebytečného se tedy statek bude chtít zbavit. Cílem je starat se o menší počet budov, ale využít je s maximální efektivitou a moderní výbavou.

Typickým příkladem jsou třeba stáje nebo skleníky. V příštích letech by zde měly vzniknout špičkové chovy, respektive Garden centrum.

Co projekt Školního statku přinese?

» nové učebny, laboratoře a celkově studijní zázemí
» špičkové chovy (například skot, ale i ostatní kategorie zvířat)
» Garden centrum
» nákup moderní zemědělské techniky
» prodej nepotřebného majetku Školního statku

Školní statek čeká řada úprav

Fungující školní statky už u nás zdaleka nejsou tak častým jevem, jako tomu bylo v minulosti. Na Moravě podobné zařízení existuje už jen ve Znojmě. Dalším městem je Opava. Ta má nejlepší potenciál ze všech, i když řada objektů se starými technologiemi chátrá.

Alespoň takové dojmy si naše redakce odnesla z pochůzky s ředitelem Arnoštem Kleinem, jenž nás provedl po areálu a seznámil s nedostatky, ale stále i velkými přednostmi školního statku. Byť některé objekty by urychleně potřebovaly rekonstrukci, další jsou stále využívány a velká část areálu působí velmi dobře. Ubýt by například mělo stájí.

„Chceme jich mít menší počet. Spousta z nich je momentálně opuštěná a do budoucna není v našich silách je zaplnit. Hodláme však vytvořit moderní podmínky pro chov skotu a ostatních zvířat tak, aby v rámci areálu žáci viděli špičkové chovy a měli k tomu odpovídající studijní zázemí," vysvětloval Arnošt Klein.

S tím souvisí i budování nových učeben, které zde v minulosti byly, jenže z těchto součástí klenotu zemědělského vzdělávání dnes zbyly pouze prázdné místnosti. Po kdysi moderních laboratořích dnes není ani památky. Při pohledu zvenku působí areál velmi dobře, uvnitř však realita bývá horší.

Jednou z priorit bude školní statek ještě více provázat se sousední zemědělskou školou. Studenti by nemuseli vážit cestu přes půl města do jiných odloučených pracovišť, místo toho by zamířili pouze o budovu vedle. Prostory se pro to přímo nabízí.

Velké plány mají zástupci školního statku také se skleníkovým areálem. Osm skleníků není v silách statku využít. Proto zůstanou pouze dva.

„Zbytek by byl nahrazen areálem oddychu i vzdělávání v oblasti zahradnictví s ukázkami různých využití zahradních rostlin, zahradními stavbami, bylinkovými zahradami a podobně. Dokážu si představit, že by se zde konaly přednášky, výstavy, ukázky práce profesionálních zahradníků a tak dále. Fungoval by zde i prodej," komentoval ředitel školního statku a opavské zemědělky.

Projekt zahrnuje také nákup zemědělské techniky, jenž je pro moderní výuku v současných podmínkách nezbytností. Kdysi chlouba zemědělského odborného vzdělávání a dnes jeden z mála zachovaných a fungujících školních statků se tak pravděpodobně dočká své renesance.

Správci a ředitelé školního statku

1925 – 1927 B. Černohorský (prozatímní správce)
1927 – 1929 Jindřich Ťukal
1929 – 1931 Josef Hudec (hospodářský adjunkt)
1932 – 1938 Josef Hudec
1945 – 1946 Josef Duda
1946 – 1954 Rudolf Kavan
1954 – 1957 Bohumil Drastich
1957 – 1971 Květoslav Lhotský
1971 – 1990 Lubomír Pavlík
1990 – 2012 Jaromír Benešl
2012 Milan Novotný
2012 – 2014 Jiří Zálešák
od 1. června 2014 do současnosti Arnošt Klein

Původní statek byl na Bezručově náměstí

Historická fotografie školního statku.

Historická fotografie školního statku.

Historie statku začíná na úplně jiném místě, než kde jsme ho zvyklí vídat dnes. Pojí se totiž s ulicí Kliplackou, což je dnešní Bezručovo náměstí v Opavě. Skládal se z několika budov, které však později ustoupily rozšiřující se městské zástavbě. A to i proto, že byl ve zchátralém stavu.

Školní statek začal vedle opavské zemědělky fungovat až v polovině dvacátých let. Postaral se o to tehdejší ředitel zemědělské školy František Drahný, který cítil nutnost zřídit praktickou výuku. Nejdříve byl od Řádu německých rytířů dvůr Kliplák (postaven mezi lety 1905 – 1907) pronajat a v roce 1925 ho škola převzala do své správy.

V té době zde pracovalo 14 stálých dělníků ze Slovenska, kteří se starali o 11 koní, 89 kusů skotu a hospodařili na ploše 167,23 hektaru. Prasata se na statku začala chovat až na konci dvacátých let.

V průběhu roku 1933 se areál podařilo získat do vlastnictví školy. Značné škody zde zanechaly následky druhé světové války. Byť přímo nebyl poškozen bombardováním, v roce 1945 byl naprosto vydrancován.

„Ve stájích zbyla pouze jedna kráva. Pole v blízkém okolí statku byla poseta krátery po bombardování a dělostřeleckých granátech. Toto svědectví minulosti lze stále ještě doložit řadou nalezených zbytků munice," popisoval bývalý dlouholetý ředitel školního statku Jaromír Benešl ve svém článku mapující historii areálu.

V období kolektivizace se ke statku začaly připojovat pozemky soukromých zemědělců. Vyvlastnění vedlo k mnoha rodinným tragédiím a křivdám, jež byly částečně napraveny až po roce 1991. Velká modernizace areálu se pojí se sedmdesátými a osmdesátými lety, kdy se stal špičkou v zemědělském vzdělávání u nás.

Poté ovšem odstartoval útlum, který se s postupem času dál prohluboval a vyústil až v projekt Arnošta Kleina na jeho záchranu.

Autor: Petr Dušek

3.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies