VYBERTE SI REGION

Škrty v rozpočtu mohou narušit rozvoj Ostravska

Ostrava /ROZHOVORY, DUEL NÁZORŮ REGIONÁLNÍ ODS vs. TOP 09/ - Redakce Deníku oslovila nezávislého ekonoma Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava Igora Kotlána, náměstka primátora Ostravy Tomáše Petříka (ODS) a poslance za Moravskoslezský kraj a starostu Čeladné Pavola Lukšu.

8.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

JDE O PENÍZE

Návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní z dílny ministerstva financí zapůsobil jako červený hadr vhozený mezi vedení města Ostravy a starosty menších obcí a měst z Moravskoslezského kraje.

Zatímco metropole se bojí, že by mohla přijít téměř o miliardu pro svůj rozpočet, venkov nadšeně vítá, že by konečně přestal živořit. „Přidejme menším obcím, ale ne na úkor Ostravy!“ říká k ožehavému tématu v rozhovoru pro Deník Tomáš Petřík, náměstek ostravského primátora.

„Ostrava dostane díky kompenzacím čas, aby se připravila na úsporný typ hospodaření, ve kterém musí fungovat všechny ostatní vesnice a města v kraji,“ argumentuje starosta Čeladné a poslanec Pavol Lukša. Dokážou nakonec v boji o nemalé peníze táhnout za jeden provaz?

OSTRAVA!!! VERSUS ZBYTEK KRAJE
Náměstek ostravského primátora pro finance Tomáš Petřík (ODS): ODS nedopustí změny v daních na úkor Ostravy

Ostravu nedáme. Vysvětlující kampaň s tímto názvem rozjelo vedení moravskoslezské metropole, aby zapojilo také občany města do boje o zachování stávající výše příjmů od státu. Kdyby Ostrava přišla o devět set milionů ročně, znamenalo by to pro město smrt. „Rozvoj Ostravy by se prakticky zastavil,“ varuje náměstek primátora pro finance Tomáš Petřík.

Myslíte, že Ostrava a její představitelé mají dlouhodobě čisté svědomí v tom smyslu, že se tady dobře hospodaří, že se neutrácelo nad poměry a že všechny zakázky byly soutěženy efektivně?
Těžká otázka, víte, já mohu hodnotit období posledních pěti let, kdy jsem byl první čtyři roky zastupitelem a poslední rok radním a náměstkem primátora. Za toto období si nejsem vědom nějakých zásadních chyb v hospodaření města, i když přirozeně při takové četnosti a různorodosti realizovaných činností se dějí i chyby.
Ale vědomých přehmatů souvisejících s „čistotou svědomí“ si vědom nejsem. Jiná věc je, že úhel pohledu na jednotlivá rozhodnutí vedení města může být názor od názoru rozdílný. Na otázku, zda si město nežilo nad poměry, je odpověď jednodušší. Rozhodně ne. Podám důkaz. Žít si nad poměry znamená nevystačit se svými příjmy a zadlužovat se. Mohu vás ujistit, že míra zadlužení na obyvatele je u Ostravy téměř o polovinu nižší než třeba u Prahy či Brna.
Co se týká soutěžení zakázek, snažíme se v co nejvyšší míře zavádět systém elektronických aukcí s cílem realizace co největších úspor. Jen v oblasti telekomunikačních služeb město uspořilo realizací výběrového řízení formou elektronické aukce 87 procent nákladů, ve finančním vyjádření úspora činí dvacet milionů korun.

Pokud by k novému rozdělení podle rozpočtového určení daní došlo, co by bylo vaším prvním krokem ve věci úspor?
Je třeba si uvědomit jednu věc – tento zákon není v tuto chvíli vládním dokumentem, je to pouze návrh z pera ministra financí. Jsem přesvědčen, že v této podobě vládou neprojde, jednoduše proto, že to ODS jako nejsilnější vládní strana nepřipustí. Tato skutečnost ale samozřejmě není důvodem k tomu, nehledat rezervy.
Realita je, že v důsledku ekonomické krize má Ostrava už druhým rokem na investice o více než miliardu méně než v předchozích letech. Proto od našeho nástupu na podzim minulého roku hledáme možné zdroje úspor. A to právě například realizací elektronických aukcí, dále hledáním rezerv v hospodaření městských společností a příspěvkových organizací města a samozřejmě také racionalizací veřejné správy.

Devět set milionů korun je skoro celá výše ostravských ročních investic. Sáhl byste jako ostravský ministr financí nejdřív na ně, nebo byste se snažil je zachovat a pokusil byste se šetřit na provozních nákladech a dotacích?
V předchozí odpovědi jsem dal najevo, že takto předložený návrh úpravy zákona je podle mého názoru neprůchodný. Byl by to fatální zásah do dalšího rozvoje města a služeb, které poskytujeme nejen jeho občanům, ale rovněž dalším statisícům obyvatel regionu.
Nicméně v případě jeho realizace by se rozvoj Ostravy prakticky zastavil a cena služeb, které občanům poskytujeme prostřednictvím městských firem a příspěvkových organizací, by byla výrazně dražší a určitě ne ve vyšší kvalitě.

V pondělí přijeli do Ostravy demonstrovat starostové malých obcí z kraje, kteří nové RUD podporují a naopak kritizují současnou ostrou kampaň města proti tomuto návrhu. Nemůžete jako představitelé stejného regionu táhnout za jeden provaz?
Jsem nesmírně rád za jednání, která v pondělí proběhla na ostravské radnici. Pozvali jsme všechny poslance z regionu napříč politickým spektrem. Bylo zajímavé sledovat plodnou diskusi. Z úst předsedy poslaneckého klubu za ODS Zbyňka Stanjury zazněl jednoznačný souhlas s potřebou snížit rozdíl mezi příjmy malých obcí a velkých měst, avšak nikoliv na úkor Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. A mám za to, že až na drobné výjimky převážil souhlas s tímto řešením.
Ve stejnou dobu jsme pozvali demonstrující starosty do zasedací místnosti zastupitelstva. Zde byla debata zpočátku ostřejší, nicméně myslím si, že i zde jsme se nerozcházeli se zcela odlišnými názory, byť už ne v takové míře jednoty. Nemyslím si, že kampaň Ostravy je ostrá, podle mě je vysvětlující. Má občany nejen města, ale převážné části regionu seznámit s možnými dopady na kvalitu jejich života. A jedním dechem říkáme: Přidejme menším obcím, ale ne na úkor Ostravy!

Jaká je tedy podle vás cesta k tomu, aby se nemusely brát peníze čtyřem velkým městům, a zároveň aby obce dostaly více?
Tak za prvé: Pan ministr Kalousek samozřejmě novelu zákona nestaví jen na snížení příjmů uvedených čtyř měst, ale rovněž na titulech za státního rozpočtu. Fakt je, že částka, o kterou by měla přijít uvedená města, činí dohromady pět miliard. Pane redaktore, to by v tom byl čert, aby pan ministr nenalezl pět miliard v bilionovém rozpočtu. My bychom měli podle jeho návrhu najít úsporu takřka jedné miliardy v 6,4miliardovém rozpočtu města. Vidíte ten rozdíl?

Pavol Lukša (TOP 09), poslanec za Moravskoslezský kraj a starosta Čeladné: Nastal čas změnit nespravedlivý stav

To, co se Ostravě nelíbí a čemu fandí malé obce – tedy novela zákona o rozpočtovém určení daní – vehementně obhajuje Pavol Lukša, poslanec a starosta Čeladné, stranický kolega ministra financí Miroslava Kalouska. „Ostrava dostane díky kompenzacím čas, aby se připravila na úsporný typ hospodaření, ve kterém musí fungovat všechny ostatní vesnice a města v kraji,“ míní Lukša.

Snažíte se dosáhnout toho, aby malá města a obce dostaly peníze ze státního rozpočtu na úkor Ostravy. Ta ale plní v určitém směru funkci kulturního centra celého regionu. Také občané odjinud přece jezdí do Ostravy do divadla a používají k tomu tramvaje dopravního podniku dotovaného z rozpočtu města. Není to vůči Ostravě nefér?
Stejně tak ale mohu tvrdit, že lidé z Ostravy užívají okolní města a vesnice například z důvodu rekreace či návštěvy kulturních památek, takže také zatěžují místní infrastrukturu, jezdí po obecních cestách, užívají veřejné osvětlení, vyplatí se jim dovážet do obcí svůj komunální odpad a podobně. Navíc i malá města a obce dotují osobní dopravu na svých katastrech, kterou využívají nejen jejich občané, ale i lidé, kteří míří za rekreací do těchto obcí a měst.
Nelze tedy stavět obce do pozice, že někdo poskytuje něco někomu, a nebyla by tam jistá míra reciprocity. Navíc celá řada občanů z Ostravy bydlí v menších městech a obcích, a přitom trvalé bydliště v nich nemají. Nechoďme daleko – i pan primátor Ostravy bydlí ve Frýdlantě nad Ostravicí a využívá služeb této obce, přitom trvalé bydliště má v Ostravě.

Vyčítáte také dlouhodobě vedení Ostravy, že nehospodaří dobře a že třeba městské zakázky umí v menších městech a obcích soutěžit výhodněji. O co se opíráte, když to tvrdíte?
Kromě populistických akcí typu MHD zdarma, kdy navíc šlo vedení města proti vlastním pracujícím občanům vlastnícím časové jízdenky, proplácení poplatků v městské nemocnici, to jsou především média, která poukazují na nehospodárnost. Jen namátkou z posledních článků – jde o případ třeba Masarykova náměstí – ukažte mi jedinou obec, která si dovolí stomilionovou investici na předláždění náměstí, a po několika měsících se začíná tato dlažba rozpadat. Takže se opírám jen o věrohodné informace z denního tisku, protože si uvědomuji, že pokud by to nebyla pravda, nepochybně by už, jak je to v naší zemi zvykem, padala trestní oznámení.

Vidíte rozdíl mezi Ostravou a dalšími třemi městy, jejichž rozpočty by měly být podle nového rozpočtového určení daní ochuzené? Ostrava přece nemá historicky stejné podmínky jako Plzeň nebo Brno. O Praze nemluvě.
Já se ale dívám na rozdíly mezi Ostravou, Havířovem, Karvinou, Opavou, Frýdkem-Místkem… Není důvod, proč by zde měly být dvojnásobné rozdíly na jednoho obyvatele v daňových příjmech. Ostrava byla historicky také okresem, ale po zrušení okresních úřadů se část kompetencí přesunula na kraj. Nějak se však „opomnělo“ s přesunem agendy odebrat i adekvátní množství prostředků.
Budeme-li se bavit o historii, podívejme se na tu docela nedávnou. Za vlády Miloše Zemana byla Ostravě slíbena dvacetimiliardová dotace z takzvaného meziresortu na zahlazování škod způsobených po těžbě a úpravě nerostů. Problém je, že za ministra financí Bohuslava Sobotky od roku 2004 do roku 2006 nebyla vypisována výběrová řízení na tyto akce, která by nepochybně městu Ostravě pomohla. A tím už nechci připomínat, že brutální čin nazvaný reforma veřejné správy z dílny ČSSD prodražil daňovým poplatníkům veřejnou správu země, včetně nespravedlivosti stanovení daňových příjmů pro obce v této zemi.

V pondělí v Ostravě padl návrh, že by malé obce dostaly od roku 2013 přidáno „jen“ o 8,5 miliardy korun a o rok později by se jim přidalo dalších pět miliard, které by se však nevzaly čtyřem velkým městům, ale třeba ze zdanění hazardu. Co na tento návrh říkáte?
Už současný návrh považuji za kompromisní a s ústupky z naší strany. Uvědomme si, že Ostrava v roce 2013 nepřijde o devět set milionů korun, ale jen o sto milionů, protože dostane kompenzaci osm set milionů. Tyto kompenzace, které se budou postupně snižovat, bude dostávat čtyři roky. To je dostatečně dlouhá doba, aby se připravila na úsporný typ hospodaření, ve kterém musí fungovat všechny ostatní vesnice a města v kraji.

Obce nové rozpočtové určení daní podporují, strádají už léta a konečně se těší, že by mohly mít na investice, které potřebují. Proč se vlastně toto spravedlivější rozdělení peněz odkládalo a připravuje se až nyní?
Protože zde dlouho nebyla politická vůle řešit nespravedlivý stav. A tak dvacet procent občanů ve čtyřech největších městech žilo na úkor zbytku, tedy osmdesáti procent občanů této země. Ale to bylo přece velké množství voličů na „relativně malém území“, a tak se populisticky nic nedělalo. Jednou tato situace ale skončit musela a někdo musí začít říkat pravdu, ale především mít zájem i o těch osmdesát procent, tedy o osm milionů občanů, a tedy také voličů v této zemi.

Škrty v rozpočtu mohou narušit rozvoj Ostravska

Názory na novelu zákona rozpočtového učení daní se různí. Redakce Deníku oslovila nezávislého ekonoma Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava Igora Kotlána a požádalo ho o jeho pohled na problematiku.

Co si myslíte o novele zákona rozpočtového určení daní?
Obecně považuji kroky současné vlády v oblasti daňové reformy za spíše pozitivní, avšak nynější změna rozpočtového určení daní je předčasný a do důsledku ne úplně promyšlený krok. Jsem příznivcem zlepšení finanční situace menších měst a obcí, avšak ne na tak velký úkor velkých měst, které zajišťují velmi významné úkoly ve vzdělávací, kulturní i průmyslové rovině.

Jaký bude mít podle vás dopad na Ostravu, která by měla přijít zhruba o miliardu korun ze svého rozpočtu? Poznají to běžní občané?
Domnívám se, že běžní občané nemusí nutně krátkodobě pocítit škrty v městském rozpočtu nijak výrazně, ale v dlouhodobém horizontu se může narušit rozvoj Ostravska. Může poklesnout přímá i nepřímá podpora univerzit, vědy a výzkumu i infrastrukturní činnosti. V nejhorším případě dojde i k narušení alokace kapitálu. Druhou stranou mince je také to, že krácen bude i kraj. Podle neoficiálních odhadů se u Moravskoslezského kraje může jednat až o půl miliardy.

V pokladnách menších obcí by naopak mělo být peněz více. Dokáží je využít?
Ze zkušenosti vím, že menší obce umí velmi často dobře využít přidělené prostředky a nevidím důvod, proč by zastupitelstvo malého města mělo být horším hospodářem než je tomu u města velkého. Obávám se však systematické změny struktury veřejných výdajů napříč jednotlivými kraji, která bude mít protirůstový efekt. Navíc může dojít k nárůstu veřejného dluhu jako jednoho z nutných kritérií, které sleduje Evropská unie.

Existuje nějaké jiné řešení, jak by se dalo zvýšit rozpočty menších měst, aniž by se muselo ubírat těm velkým?
Pokud by jistá změna poměru financování malých a velkých obcí měla nastat, pak spíše v tom smyslu, že velkým městům by se příliš krátit příjmy neměly a malým by se přidalo. Peníze bychom mohli například najít v případě lepšího zadávání veřejných zakázek a nejen proklamativního boje s korupcí. To potvrzují také renomované studie i mezinárodní organizace.

 

Autor: Martin Pleva

8.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies