VYBERTE SI REGION

Ostravská spořitelna se definitivně stěhuje. Co bude s historickou budovou?

Ostrava - Do administrativního komplexu Nová Karolina Park se stěhuje významný nájemce Česká spořitelna. Jaký osud čeká historickou budovu na náměstí Dr. E. Beneše, kde pobočka zatím sídlí?

14.12.2013
SDÍLEJ:

Sídlo moravskoostravské spořitelny (na dnešním náměstí E. Beneše) bylo postaveno na místě bývalého Schillerova parku v letech 1928 až 1930. Autorem návrhu byl architekt Karel Kotas.Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Je to černé na bílém Česká spořitelna se stěhuje do administrativního komplexu Nová Karolina Park.

„Nová Karolina je unikátní projekt, ve kterém očekáváme velkou koncentraci klientů z řad soukromých osob i z řad významných podnikatelů našeho regionu. A na takovém místě by rozhodně neměla chybět pobočka České spořitelny," uvedl Roman Bigaj, regionální ředitel pobočkové sítě České spořitelny.To, o čem Deník informoval v tištěném vydání už na konci loňského roku, se v těchto dnech stalo skutečností podpisem nájemní smlouvy. Spořitelna bude mít v gigantickém objektu k dispozici 3600 metrů čtverečních, a to nejenom na kanceláře, ale také na pobočku, jež bude v prvním patře.

Otázkou nyní je, co bude s historickou budovou na náměstí Dr. E. Beneše, ve které hlavní ostravská pobočka spořitelny sídlila dosud. Objekt, který byl postaven pro účely městské spořitelny a knihovny na konci třicátých let minulého století a navrhl jej známý architekt Karel Kotas, totiž nevyhovuje obchodním a kvalitativním požadavkům spořitelny.

„O osudu budovy České spořitelny zatím není rozhodnuto, více bychom měli vědět začátkem příštího roku," řekl Deníku mluvčí Marek Pšeničný. Společnost vzhledem k probíhajícím jednáním odmítla sdělit, jaké možnosti využití budovy jsou ve hře. Není tedy jasné, zdali si budovu nechají v užívání, prodají ji nebo snad nabídnou k pronájmu.

Město, které zpočátku spořitelnu nechtělo aneb 

Finanční instituce, které pomáhaly rozvoji měst i obcí celého Ostravska

Secesní budova nedaleko dnešního Sýkorova mostu byla sídlem moravskoostravské spořitelny v letech 1900 až 1930. Poté se přestěhovala do nové budovy.

Právě před sto čtyřiceti lety vznikla v Moravské Ostravě městská spořitelna. S obtížemi.

Již v polovině 19. století marně přesvědčoval okresní hejtman z Frýdku radní, aby k podpoře živnostníků a rozvoje města vytvořili městskou záložnu.

Když v roce 1856 navrhovala První moravská spořitelna v Brně otevření pobočky v Ostravě, představitelé města odpověděli, že „v Moravské Ostravě není nikoho, kdo by mohl spořiti".

Pomáhali i faráři

Správa města nakonec podlehla nátlaku zemské vlády a uvolila se záložnu ustavit. V roce 1880 se konala valná hromada Občanské záložny pro Moravskou Ostravu a okolí. Do výboru byly voleny významné osobnosti, jako stavitel a podporovatel umění František Jureček nebo představitel českého národního hnutí ve městě Edmund Palkovský a další.

V březnu 1870 vznikla občanská záložna v Zábřehu nad Odrou a již v prvním roce vykázala zisk, z něhož byli například podporováni moravští studenti v Praze. Dojímavý příběh kolem rolnické záložny se udál v Plesné. Tamní farář František Ječmínek přesvědčoval konzervativní sedláky i z kazatelny. Smyslem záložny bylo „… občanům peněžitou podporu za slušné úroky zjednávati a společná průmyslnicko-rolnická podniknutí a závody spojenými silami usnadňovati". Jen rok po Plesné měli záložnu ve Staré Bělé.

Velká spořitelna

V roce 1873 vznikla moravskoostravská městská spořitelna, která se stala velkoryse pojatou finanční institucí. V jejím čele stály významné osobnosti města, důlní podnikatelé, starostové, advokáti a podobně. Již v prvním roce dosáhly vklady výše 117 tisíc zlatých. Účelem spořitelny bylo podporovat obecně prospěšné záležitosti. Například v roce 1879 zapůjčila šest tisíc zlatých na stavbu židovské synagogy, nebo poskytla půjčku městu ve výši pět tisíc zlatých. Slezská Ostrava otevřela první spořitelnu v prosinci 1898. Nesla jméno Františka Josefa I.

Moravskoostravská spořitelna pro sebe přestavěla bývalý Pittlerův špitál na rohu dnešní ulice Sokolská a 28. října. Poskytovala úvěry na rozvoj města rozvod plynu a elektřiny, na budování kanalizace, silnic, škol, nemocnice. Slezskoostravská spořitelna se postupně přesunula ze staré radnice na Zámostí. Rivalita mezi těmito dvěma Ostravami byla tak velká, že spořitelny úřadovaly i o nedělích a svátcích.

Na začátku 20. století byla otevřena obecní spořitelna v Mariánských Horách a největší zásluhu na tom měl tehdejší obecní tajemník Jan Grmela. Byla ryze česká a poskytovala stipendia českým studentům na středních, průmyslových, obchodních a vysokých školách. Radní ve Vítkovicích se založením vlastní spořitelny váhali až do roku 1905; obec totiž musela ručit za závazky spořitelny. Ze stejného důvodu se opozdilo založení obecní spořitelny v Přívoze. V letech 1900 až 1909 vzniklo na Ostravsku třináct spořitelních a záloženských spolků.

Dnes je jiná doba

V roce 1918 měla moravskoostravská spořitelna vklady ve výši 32 milionů. Správa byla svěřena do rukou vládního komisaře města Jana Prokeše, který se později stal předsedou výboru spořitelny. Postupně se městské spořitelny ve Vítkovicích, Mariánských Horách, Přívoze a Slezské Ostravě spojily v jeden mamutí podnik, který měl 66 tisíc vkladatelů a 250 milionů vkladů. Patřil k největším v Československu.

Po druhé světové válce byly všechny spořitelny a záložny znárodněny a dnes jsou z nich akciové společnosti. Nová vlna zakládání malých úvěrních záložen po roce 1989 kampeliček skončila i na Ostravsku krachem, většina vkladů byla rozkradena. Na těchto pokusech o oživení lidového peněžnictví se ovšem ostravské městské obvody ani okolní obce již nepodílely.

Autor: Jakub Malchárek, Boleslav Navrátil

14.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies