VYBERTE SI REGION

Staré vánoční tradice severní Moravy a Slezska

Zvyky spojené se Štědrým dnem jsou prastaré, některé pocházejí ještě z doby předkřesťanské.

24.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Severní Morava a Slezsko jsou pokud jde o vánoční zvyky a tradice velmi rozmanité. Valašsko, Lašsko, část Slezska, Těšínsko a severozápadní Slovensko patřily historicky k jednomu kulturnímu okruhu. V Ostravě se mísil živel český, německý, polský a židovský. Vánoční hry, koledy, písně a obchůzky dům od domu jsou sice doložitelné již ve 14. století, v těch nejstarších ale přetrvávaly zvyky z doby pohanské. Původní radost ze slunovratu a nového jara vystřídalo narození Krista a naděje ve spasení. Vánoční tradice byly velmi živé až do první světové války, po ní nesmírně upadly.

Vánoční stromek

Tradice rozsvícených vánočních stromků se v Ostravě objevila poměrně pozdě v roce 1870 a přinesli ji s sebou přistěhovalci z Německa. V Brémách měli například první stromek ozdobený sladkostmi už v roce 1570. Původně se stromky stavěly a zdobily jen v kostelích, později ve šlechtických a měšťanských rodinách. Na Valašsku byl zaznamenán první vánoční stromek až v roce 1900. V našem regionu se koncem 19. století objevil zvyk dávat snítky jehličnanů ozdobené pentlemi v domech na nejrůznější místa, často je lidé vetkli za svaté obrázky. Říkalo se jim ščesti anebo ščedrák, na Těšínsku pak polaznička. Větvička měla ochrannou funkci.

Štědrovečerní kapr

O Štědrém večeru nesmí chybět na stole kapr, bez tohoto jídla si nelze představit Vánoce. Jde ovšem o tradici velmi mladou, přibližně z druhé poloviny 19. století. A opět byl tento zvyk na naše území přejat z Německa. Křesťané u nás považovali kapra a ryby vůbec za jídlo postní, pro bohatý vánoční stůl nevhodné. Ve velké části severní Moravy a Slezska (s mnoha rybníky) patřil totiž kapr mezi nejběžnější ryby. Na rozvoji rybníkářství a chovu kaprů v našem regionu měl největší podíl vzdělaný olomoucký biskup Jan Dubravius. Kolem roku 1900 už byl kapr považován výhradně za rybu vánoční, zvláště proto, že v té době to byla jedna z nejlevnějších ryb.

Tradiční jídlo

Jak uvádí Miriam Prokešová z Ostravské univerzity, autorka publikace o lidových tradicích, předkové v našem regionu zhruba ve druhé polovině 19. století začínali štědrovečerní večeři ponejvíce hrachovou polévkou. Dále se podávala kaše, hlavně krupičná. Obvyklé bylo zelí s máslem, někdy smažený kapr. Zvláštností byl především štědrovečerní oplatek pomazaný medem, jenž měl v rodině zajistit lásku. Šlo vlastně o symbol přijímání svaté hostie. V našem kraji byla oblíbená štědrovečerní omáčka ze sušených švestek, říkalo se jí „sladka mačka" anebo také bryja. Dělala se ze smažené zeleniny, povidel nebo sušených švestek, perníku, mandlí, rozinek a koření, k ní se přikusovala vánočka. V dalších svátečních dnech už samozřejmě nechyběly rozmanité pečeně, sladkosti a různé nápoje.

Dárky

Vánoční dárky jsou zvyk novější. Podle dobového tisku z roku 1889 bylo nejčastějším vánočním dárkem té doby oblečení a vůbec věci praktické. Teprve v roce 1908 se už dostalo pokud jde o děti na hračky. Většinou to byly brusle, potřeby do školy, pastelky, tužky a pera, dále penál a školní brašny. Následovaly „předměty ku sportování vhodné", například sáňky, lyže, dokonce už i kopací míče. Noviny si pochvalovaly, jak dobře jdou na odbyt panenky a šatičky k nim, čímž se dívky „přivádějí skrze hru mezi dobré hospodyně". V době první republiky byly u chlapců oblíbené stavebnice, autíčka, lokomotivy a letadla. V Moravské Ostravě se objevila v roce 1909 před Vánocemi dětská kola, prodalo se ovšem jediné, koupil ho zlatník Isidor Schwarz. Nejmilejšími (a notně drahými) hračkami pro dospělé byla za první republiky rádia a pro ženy pak šicí stroje. Velmi ceněnými dárky té doby i pro méně majetné byly po spuštění elektrárny v Třebovicích elektrospotřebiče, především vařiče a stolní lampy.

Autor: Boleslav Navrátil

24.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies