VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Staré vánoční tradice severní Moravy a Slezska

Zvyky spojené se Štědrým dnem jsou prastaré, některé pocházejí ještě z doby předkřesťanské.

24.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Severní Morava a Slezsko jsou pokud jde o vánoční zvyky a tradice velmi rozmanité. Valašsko, Lašsko, část Slezska, Těšínsko a severozápadní Slovensko patřily historicky k jednomu kulturnímu okruhu. V Ostravě se mísil živel český, německý, polský a židovský. Vánoční hry, koledy, písně a obchůzky dům od domu jsou sice doložitelné již ve 14. století, v těch nejstarších ale přetrvávaly zvyky z doby pohanské. Původní radost ze slunovratu a nového jara vystřídalo narození Krista a naděje ve spasení. Vánoční tradice byly velmi živé až do první světové války, po ní nesmírně upadly.

Vánoční stromek

Tradice rozsvícených vánočních stromků se v Ostravě objevila poměrně pozdě v roce 1870 a přinesli ji s sebou přistěhovalci z Německa. V Brémách měli například první stromek ozdobený sladkostmi už v roce 1570. Původně se stromky stavěly a zdobily jen v kostelích, později ve šlechtických a měšťanských rodinách. Na Valašsku byl zaznamenán první vánoční stromek až v roce 1900. V našem regionu se koncem 19. století objevil zvyk dávat snítky jehličnanů ozdobené pentlemi v domech na nejrůznější místa, často je lidé vetkli za svaté obrázky. Říkalo se jim ščesti anebo ščedrák, na Těšínsku pak polaznička. Větvička měla ochrannou funkci.

Štědrovečerní kapr

O Štědrém večeru nesmí chybět na stole kapr, bez tohoto jídla si nelze představit Vánoce. Jde ovšem o tradici velmi mladou, přibližně z druhé poloviny 19. století. A opět byl tento zvyk na naše území přejat z Německa. Křesťané u nás považovali kapra a ryby vůbec za jídlo postní, pro bohatý vánoční stůl nevhodné. Ve velké části severní Moravy a Slezska (s mnoha rybníky) patřil totiž kapr mezi nejběžnější ryby. Na rozvoji rybníkářství a chovu kaprů v našem regionu měl největší podíl vzdělaný olomoucký biskup Jan Dubravius. Kolem roku 1900 už byl kapr považován výhradně za rybu vánoční, zvláště proto, že v té době to byla jedna z nejlevnějších ryb.

Tradiční jídlo

Jak uvádí Miriam Prokešová z Ostravské univerzity, autorka publikace o lidových tradicích, předkové v našem regionu zhruba ve druhé polovině 19. století začínali štědrovečerní večeři ponejvíce hrachovou polévkou. Dále se podávala kaše, hlavně krupičná. Obvyklé bylo zelí s máslem, někdy smažený kapr. Zvláštností byl především štědrovečerní oplatek pomazaný medem, jenž měl v rodině zajistit lásku. Šlo vlastně o symbol přijímání svaté hostie. V našem kraji byla oblíbená štědrovečerní omáčka ze sušených švestek, říkalo se jí „sladka mačka" anebo také bryja. Dělala se ze smažené zeleniny, povidel nebo sušených švestek, perníku, mandlí, rozinek a koření, k ní se přikusovala vánočka. V dalších svátečních dnech už samozřejmě nechyběly rozmanité pečeně, sladkosti a různé nápoje.

Dárky

Vánoční dárky jsou zvyk novější. Podle dobového tisku z roku 1889 bylo nejčastějším vánočním dárkem té doby oblečení a vůbec věci praktické. Teprve v roce 1908 se už dostalo pokud jde o děti na hračky. Většinou to byly brusle, potřeby do školy, pastelky, tužky a pera, dále penál a školní brašny. Následovaly „předměty ku sportování vhodné", například sáňky, lyže, dokonce už i kopací míče. Noviny si pochvalovaly, jak dobře jdou na odbyt panenky a šatičky k nim, čímž se dívky „přivádějí skrze hru mezi dobré hospodyně". V době první republiky byly u chlapců oblíbené stavebnice, autíčka, lokomotivy a letadla. V Moravské Ostravě se objevila v roce 1909 před Vánocemi dětská kola, prodalo se ovšem jediné, koupil ho zlatník Isidor Schwarz. Nejmilejšími (a notně drahými) hračkami pro dospělé byla za první republiky rádia a pro ženy pak šicí stroje. Velmi ceněnými dárky té doby i pro méně majetné byly po spuštění elektrárny v Třebovicích elektrospotřebiče, především vařiče a stolní lampy.

Autor: Boleslav Navrátil

24.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
3 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

ilustrační fotografie
14

Pro a proti: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

Revitalizace se blíží, v Ládví zavřou obchoďák

Revitalizace prostoru náměstí u metra Ládví se blíží, začíná už na jaře a na její realizaci by mělo stačit 12 měsíců. V rámci zkrášlování prostředí zavře společnost Regata Čechy obchodní dům. Opravovat začnou za rok na jaře.

Egyptská víza budou stát více než dvojnásobek

Od příštího týdne budou egyptská vstupní víza stát více než dvojnásobek. Zdraží z původních 25 dolarů (asi 640 Kč) na 60 dolarů (asi 1530 Kč). Víza, jež umožní několik vstupů do země, budou stát 70 dolarů (asi 1790 Kč). Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na zdroje z egyptského letiště.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies