Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pět studentů vyrazilo měnit tvář německého Chemnitzu

Opava - Kateřina Bajužíková, Renata Valentová, Hana Šimková, Václav Šťukavec a Tomáš Zelenka. Právě ti tvořili pětici vybraných nejlepších studentů třetího ročníku opavské stavebky, kteří utvořili historicky první skupinu místních mladých talentů, jež se zapojila do projektu s názvem Leonardo. Ten úzce souvisí se zaštiťujícím projektem Příklady dobré praxe česko-německé výměny dětí.

3.7.2013
SDÍLEJ:

Studenti třetího ročníku opavské stavebky, kteří utvořili historicky první skupinu místních mladých talentů, jež se zapojila do projektu s názvem Leonardo.Foto: archiv školy

Nebojte se, postavíme nové

Mottem opavské výpravy bylo: Nebojte se, my vám postavíme nové. Heslo to přitom nebylo vůbec od věci.

„Nejprve si totiž již v přípravné části projektu Leonardo pod vedením svého odborného vedoucího projektů architekta Tomáše Fischera pečlivě na internetu vyhledali vhodné vybydlené parcely města Chemnitzu a v průběhu následujících šesti měsíců promýšleli originální projekty, jako například návrhy penzionu, kina či nemocnice," popisuje pedagožka Střední průmyslové školy stavební v Opavě Daniela Kotalová Štěpánová s tím, že ke všem návrhům měli studenti vypracovány veškeré podklady, včetně vizualizací.

V samotném Chemnitzu je poté prodiskutovávali přímo s tamními odborníky. Ale nejen tím výprava ze slezské metropole u našich přeshraničních sousedů zabodovala. Po patnáct dní pětice studentů vlastníma rukama pracovala na několika chemnitzských stavbách. Byly to dokončovací práce na jedno, z renovovaných činžovních domů a také nová výmalba interiéru jedné z tamních škol.

„Na stavební práce dohlížel po celou dobu praxe vedoucí stavby. Jednotlivým studentům byli k ruce přidělení konkrétní zedníci s dlouholetou praxí v oborech, jako je spárování, tvorba podhledů, okenních parapetů, začišťování omítek, rekonstrukce starého schodiště, tmelení, pokládání laminátových podlah a podobně," doplňuje Daniela Kotalová Štěpánová.

Ve volném čase opět architektura

Ani ve volném čase mladí opavští stavaři nezaháleli. Měli totiž jedinečnou možnost prohlédnout si v rámci odborných exkurzí poklady místní modernistické architektury. Navštívili tak mimo jiné třeba Drážďany, kde viděli slavnou budovu Semperovy opery, galerii ve Zwingeru a renovovaný Frauenkirche.

„Přímo v Chemnitzu je nadchl rekonstruovaný prvorepublikový původně secesní obchodní dům Das Tietz, modernistické budovy Das Gunzer Haus, Industriemuseum, nákupní Centrum Sachsen Alle nebo budova Schocknen," říká Daniela Kotalová Štěpánová a pokračuje:

„Konkrétně celý projekt korigovala, monitorovala, řídila a odbornou přednášku na téma revitalizace panelových sídlišť zaštítila vedoucí projektu Ursula Schaarschmidt ve svém mezinárodním vzdělávacím centru. Vstřícně umožnila našim studentům přístup do svých kanceláří a projekční činnost dokonce i v době víkendu."

Úžasná myšlenka: projekt Bredy

I to přispělo k dalším pozitivu, které z mise do Chemnitzu vzešlo. „Velmi zásadním výstupem a zároveň námětem pro další studium a pro projektování našich premiantů v Česku je úžasná myšlenka návrhu projektu kvalitní obnovy chátrající stavby bývalého obchodního domu Breda po vzoru jejího německého dvojčete Das Tietzhausu," vysvětluje Daniela Kotalová Štěpánová.

Celé působení a návrhy opavských studentů byly v Německu ohodnoceny jako na velmi vysoké úrovni. Každý z pětice obdržel mezinárodní certifikáty, Europasy a za práci na renovaci jedné z chemnitzských základních škol navíc i osobní poděkování ředitele, zaměstnanců školy i jejich žáků s rodiči.

Autor: Tomáš Pustka

3.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kim Čong-un a Donald Trump
1 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení