VYBERTE SI REGION

Studie: Ostravsko dusí prach z Polska a lokálních topenišť

Ostrava - Nové skutečnosti o tom, co má největší vliv na kvalitu ovzduší na Ostravsku, ukázala studie, kterou si zaplatilo město. Její výsledky včera představil zdravotní ústav. Potvrzují vliv Polska i lokálních topenišť.

24.5.2012 33
SDÍLEJ:

V nedalekém polském regionu funguje několik dolů a také koksovna, na niž se nabízí výhled například z jedné ze čtvrtí s rodinnými domky.Foto: Miroslav Kucej

Odkud pochází prach v ovzduší, který dlouhodobě dusí obyvatele Ostravy? Na to se snažili přijít odborníci ze Zdravotního ústavu v Ostravě spolu s dalšími organizacemi v rámci studie, kterou jim zadalo město. Včera představili její výsledky. Ty nezpochybňují vliv průmyslu, ale zároveň potvrzují značný vliv lokálních topenišť a průmyslových zdrojů v sousedním Polsku.

„Hodnotila se nejhorší smogová období za posledních šest let. Bylo vybráno dvaadvacet dnů vrcholů smogových epizod. Bylo například zjištěno, že v patnácti případech mělo Polsko na znečištění ovzduší v Ostravě významný vliv. Pouze ve třech případech Polsko nemělo vliv žádný," přiblížil výsledky studie Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě.

Místní znečišťovatelé

Studie dále ukázala, že při extrémních smogových situacích nebyla žádná ze sledovaných lokalit zatížena pouze průmyslem. Odborníci zároveň potvrdili významný vliv lokálních topenišť na znečištění ovzduší v období topné sezony. „V Radvanicích ve sledovaných dnech převažovalo znečištění pocházející ze sídelních oblastí, tedy oblastí, kde nejsou průmyslové zdroje. V ostatních lokalitách prach a nečistoty pocházely jednak ze sídelních oblastí, ale také z průmyslových," vysvětlil Jiří Bílek.

S výsledky studie se chtějí co nejdříve seznámit i občanská sdružení, která dlouhodobě bojují za lepší ovzduší v Ostravě. „Zatím jsem studii neviděla, takže se k ní konkrétně nemohu vyjádřit. Ale my vycházíme z rozptylové studie, kterou zpracovala pro Radvanice a Bartovice Vysoká škola báňská a jejíž výsledky jsou zcela opačné. Laický rozum mi také říká, že přeci Radvanice a Bartovice nejsou jedinými oblastmi, kde se v zimě topí, a přesto je tady ovzduší mnohem horší než jinde. Tak kde je tedy problém, když ne v průmyslu?" tvrdí Pavla Skýbová z občanského sdružení Vzduch.

Rytmus města

Studie, za kterou město zaplatilo necelého půl milionu korun, hodnotí také charakteristický týden, takzvaný rytmus města.

„Je zřejmé, že smogová situace bývá nejhorší v ranních hodinách, pak je prodleva a poté zase v pozdních odpoledních hodinách, kdy se lidé vrací domů a začínají přitápět," sdělil dále Jiří Bílek.

Mimo topné období není mezi průběhy na měřicích stanicích takový rozdíl. „Hodinové koncentrace polétavého prachu jsou přibližně stejné v celé Ostravě. Mírně vyšší dopolední hodnoty jsou na stanici Radvanice," doplnil Bílek.

Město brzy studii zveřejní také na webu Dýchám pro Ostravu. Podle náměstka primátora Dalibora Madeje jsou výsledky studie jasným signálem, že by se už dále neměl zlehčovat vliv lokálních topenišť.

„Je třeba řešit všechny zdroje znečištění. Životní prostředí neznečišťuje jen průmysl a to by si měli lidé konečně uvědomit," konstatoval Madej.

Autor: Tereza Krumpholzová

24.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

Prezident Zeman se pozastavil nad rozsudkem v kauze Ratha

Praha - Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Řekl to ve středu novým soudcům, které jmenoval na Pražském hradě.

Smrt Roma v žatecké pizzerii: Rodina podala stížnost na vyšetřování

Žatec, Louny - Pozůstalí jsou přesvědčeni, že policie nešetří případ dost důkladně. Prý kvůli drogám.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies