VYBERTE SI REGION

Studie ukáže, odkud vanou nečistoty do ovzduší

Ostrava - Ovzduší je čím dál horší a žijeme v hluku, ukázala zpráva ministerstva životního prostředí. Další studie o ovzduší má ukázat, odkud nečistoty vanou. Hotova by měla být do konce dubna a město za ni zaplatí 456 tisíc korun.

14.1.2012
SDÍLEJ:

Řidiči, kteří v těchto dnech jedou po ostravské části dálnice D1 směrem do Ostravy, míjejí dopravní značku omezující rychlost s dodatkovou tabulkou s nápisem „ochrana ovzduší“. Příklad efektivního opatření ke zlepšení kvality ovzduší? Foto: Deník/Pavel Sonnek

Znečištěné ovzduší ohrožuje čím dál více lidí. Kvalita ovzduší se na území České republiky meziročně zhoršila. Kromě nárůstu průmyslového znečištění se na zhoršení ovzduší podílela dlouhá zima s častým výskytem inverzního počasí.

Ukazuje to Zpráva o životním prostředí v roce 2010, kterou v těchto dnech na jednání vlády představil ministr Tomáš Chalupa. „Nejhorší situace zůstává v Moravskoslezském kraji.

Může za ni jednak průmyslová zátěž celé Ostravsko-katovické pánve, tedy včetně přeshraničních vlivů z Polska,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jandeková.

Ministerstvo životního prostředí i na základě dat z této zprávy představilo nový zákon o ochraně ovzduší, který se důrazněji zaměřuje na znečišťovatele včetně malých zdrojů.

Nová právní norma zahrnuje i možnost vymezování nízkoemisních zón. Dále ze zprávy vyplývá, že domácnosti ve větší míře využívají ekologicky šetrnější způsoby vytápění, například zemní plyn, biomasu nebo centrální zdroj tepla. Také stoupá počet domů vytápěných solárními kolektory.

I přesto ale stále patří vytápění domácností mezi nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší. Ministerstvo proto ve spolupráci s Moravskoslezským krajem proto vyhlásilo dotační program na výměnu starých kotlů. Jeho cílem je snížit znečištění ovzduší právě z malých spalovacích zdrojů, takzvaných lokálních topenišť.

Další informací, která ze zprávy vyplývá, že lidé ve velkých městech, ale i na vesnicích žijí v hluku.

„V Praze, Brně a Ostravě žije v lokalitách, kde jsou přesahovány hygienické limity pro hluk, přibližně deset procent všech obyvatel. V některých obcích je nadměrným hlukem, který pochází hlavně ze silniční dopravy, zatížena i víc než čtvrtina lidí, což ovlivňuje kvalitu života v těchto obcích a komplikuje jejich další rozvoj,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jandeková.

Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a s dalšími resorty připravuje protihlukový zákon. „Hluk představuje závažný problém jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska lidského zdraví. Resort se proto také vyjadřuje v rámci procesu EIA k protihlukovým opatřením a doporučuje výstavbu protihlukových stěn kolem silnic a železnic,“ dodala Jendeková.

Dobrou zprávou naopak je, že se prodlužuje délka kanalizační sítě a dochází ke zvyšování podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. „Oproti roku 2000 se kanalizační síť prodloužila o 89 % a počet čistíren odpadních vod se zdvojnásobil,“ řekla Jandeková.

Další studie o ovzduší má ukázat, odkud nečistoty vanou

Teploty nad nulou a mírná zima v posledních měsících příznivě ovlivnily kvalitu ovzduší v Ostravě. Lidem se teď sice lépe dýchá, dlouhodobý problém Ostravska se znečištěným ovzduším je ale potřeba dále řešit. Odkud k nám škodliviny a prach foukají, teď bude zjišťovat zdravotní ústav, u kterého si zadalo město zhotovení studie ze bezmála půl milionu korun.

„Budeme podrobně analyzovat hodinové koncentrace vybraných škodlivin v ovzduší a porovnávat údaje na jednotlivých měřicích stanicích v Ostravě. Tyto údaje nám poskytne Český hydrometeorologický ústav. Uvidíme tedy přesně, kdy ve kterou dobu byly překročeny povolené limity, a metodou výpočtu zpětných trajektorií určíme směr původu škodlivin,“ uvedl Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě.

V překladu to znamená, že by studie měla přinést odpověď na otázku, zda a kdy znečištěné ovzduší pochází z lokálních topenišť, čoudících komínů velkých firem nebo třeba z Polska, o čemž se v poslední době hodně mluví.

„Budeme také schopni poznat, zda v odpoledních hodinách, kdy se lidé vracejí z práce domů a začínají topit, stouply hodnoty naměřených škodlivin v ovzduší, či také to, zda bývá ovzduší horší v dopravní špičce, nebo zda se naopak zlepší v době vyhlášení signálu regulace,“ vysvětlil dále Bílek.

Analýza zdravotního ústavu bude pracovat s údaji od roku 2006 až 2011. Hotova by měla být do konce dubna a město za ni zaplatí 456 tisíc korun.

K TÉMATU

Sever Moravy dostane čtyři miliardy na lepší ovzduší

Ministerstvo životního prostředí chce v letošním roce nabídnout firmám Moravskoslezského kraje na zkvalitnění ovzduší další až čtyři miliardy korun. Kolik to bude přesně, ukážou výsledky loňské výzvy k čerpání dotací. Ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že spolu s další podporou úřad firmám nabídne, co nestačily vyčerpat loni. (čtk)

 

Připomínáme, že na našem webu najdete pouze výběr zpráv, které denně vychází v novinové podobě Deníku. Některé z nich navíc zveřejňujeme i s delším časovým odstupem.

Pokud chcete mít ucelený a aktuální přehled o dění v regionu, předplaťte si tištěné nebo elektronické vydání Deníku. Přinášíme nejšiřší regionální zpravodajství.

Pro předplatitele má nyní Deník navíc mimořádný dárek:
Jeden předplatitel = jeden zážitek


*Předplatitelé regionálního Deníku najdou své noviny ve schránce do 7:30 hodin ráno.

 

Autor: Tereza Krumpholzová

14.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies