VYBERTE SI REGION

Konec kauzy dva tajemníci: Vodička a Krnov se dohodli

Krnov – Šest let a šest měsíců měla krnovská radnice dva tajemníky: Jiřího Vodičku a Igora Kozelka. Stejně dlouho se táhly soudní spory, ve kterých se krnovští starostové snažili pod různými záminkami Jiřího Vodičky zbavit a on se naopak snažil svůj tajemnický post udržet.

22.11.2012
SDÍLEJ:

Tajemník Jiří Vodička.Foto: Fidel Kuba

Dohoda o vyrovnání a ukončení sporů přišla nečekaně.

V červnu krnovské zastupitelstvo tajemníkovi Jiřímu Vodičkovi nabídlo, že pokud dobrovolně podá výpověď a vzdá se nároků na další odškodné či náhrady, bude mu vyplacena dva roky zadržovaná mzda. Vodička byl naopak přesvědčen, že na svou mzdu má nárok bez jakýchkoliv dalších podmínek. Když z pokusu o dohodu sešlo, město reagovalo dovoláním k nejvyššímu soudu a Vodička další žalobu na město. Aby toho nebylo málo, starostka Alena Krušinová zrušila Vodičkovi výjimku, která mu umožňovala zastávat post tajemníka se středoškolským vzděláním. Vodička, který tento krok předvídal, v té době už ale byl řádným vysokoškolským studentem. Zdálo se, že město Krnov prožije i několik příštích let se dvěma tajemníky.

Co se stalo, že Jiří Vodička tak nečekaně na vyrovnání s městem přistoupil? Rozhodnutí ukončit spory a přistoupit na dohodu se zrodilo 31. října, když se stal účastníkem dopravní nehody na Opavské ulici. „Před Kauflandem mi nedal přednost řidič, který vyjížděl z parkoviště. Byl to takový náraz, až se v mém autě vytrhl motor. Zachránil mě jen airbag a zapnuté pásy. Policista, který to vyšetřoval mi řekl: nevím, jestli jste věřící, ale měl byste děkovat za svého anděla strážného," popsal Jiří Vodička okamžik, kdy si uvědomil, že by se také nemusel dožít konce soudních sporů.

Dva miliony korun jako ušlá mzda

„Nebylo to okamžité rozhodnutí, ta nehoda byla jen poslední kapka. Letos náhle zemřelo několik kamarádů, kteří byli mí vrstevníci. Musel jsem začít přemýšlet nad tím, že zatímco město tu bude dalších sto let a po každém starostovi přijde další, můj čas je omezený. Jsem sice v právu, ale pokud se nedožiju rozhodnutí Nejvyššího soudu, což by mohlo trvat třeba tři roky, má rodina nedostane nic," vysvětlil Vodička náhlý obrat ve svém přístupu.

Město Krnov vyplatilo Jiřímu Vodičkovi řádově dva miliony korun jako ušlou mzdu. Přibližně další milion muselo město zaplatit jako odvody státu z jeho hrubé mzdy, za prohrané soudy a za služby právníků. Kdo tyto škody způsobil? A kdo to zaplatí?

Největšího pochybení se hned na počátku dopustil krajský úřad, který před šesti lety tehdejšímu krnovskému starostovi Josefu Hercigovi schválil diletantsky zdůvodněné odvolání tajemníka. Chybou starostky Renaty Ramazanové bylo, že odvolala tajemníka pro nedostatečné vzdělání, přestože jako středoškolák na to měl řádnou výjimku. „Máme sjednanou pojistku, která se vztahuje na škody způsobené v souvislosti s výkonem povolání. Dokud případ nebyl uzavřený, neznali jsme konečnou výši škody a nemohli jsme předat pojišťovně podklady pro řešení pojistné události. Teď už na tom pracujeme a připravujeme jednání s pojišťovnou i s krajským úřadem o jeho dílu zodpovědnosti," naznačila další postup města starostka Alena Krušinová.

„Kauzu protiprávního odvolání tajemníka považuji za ukončenou," řekl Deníku bývalý tajemník Městského Úřadu Krnov Jiří Vodička

Podle verdiktu několika soudů byl Jiří Vodička posledních šest let tajemníkem Městského úřadu Krnov, přestože tuto funkci nemohl vykonávat a v tajemnické kanceláři seděl někdo jiný. Požádali jsme ho o ohlédnutí za touto zvláštní životní etapou.

Když jste byl neoprávněně odvolán z postu tajemníka, bylo vám nabídnuto místo řadového zaměstnance Městského úřadu. Nějakou dobu jste pracoval na sociálním odboru a na odboru školství. Jak na to vzpomínáte?

V dobrém. Práce referenta mi nijak nevadila, a když bylo zapotřebí, zůstával jsem i přesčas. Jsem přesvědčen, že jsem ji dělal dobře, protože mi úřadující tajemník nechal vyplatit odměny. Na sociálním odboru jsem dostal úkol najít uplatnění pro nezaměstnané. Šlo o veřejnou službu, díky které má Krnov například strážce přechodů nebo úklid města. Jednou jsem měl dohlížet na nezaměstnané, kteří malovali chodby a uklízeli v domech, které obývají.. Strašně to odflákli, tak jsem si oblékl montérovou blůzu, abych jim ukázkově vymaloval kus stěny a vydrhl schody. Chtěl jsem, aby viděli jak to má vypadat když se to udělá pořádně. Bylo kolem toho plno srandy a kolegové úředníci si fotili jak tajemník v montérkách drhne podlahu. Na odboru školství už jsem měl sofistikovanější práci, navrhl jsem úspory v provozu některých školských zařízení.

Jaké máte vztahy s bývalým starostou Josefem Hercigem? On byl ten, kdo vás dosadil na post tajemníka i ten, kdo vás z této funkce neoprávněně vyhodil. Byli jste řadu let přátelé a kolegové na železnici i pak na radnici. Teď, když už je po všem, nemáte chuť si s ním všechno vyříkat?

Dnes je to pro mě cizí člověk. Já o něj nestojím a on o mě nejspíš také ne. S bývalou starostkou Renatou Ramazanovou mám vztahy neutrální. Když na ni vypadly Hercigovy průšvihy jak kostlivec ze skříně, jen je zastrčila zpátky, ať vypadnou až na další starostku, která přijde po ní. Vážím si racionálního přístupu starostky Aleny Krušinové. Až ona se zachovala pragmaticky a začala hledat oboustranně přijatelné východisko.

Přistoupil jste na dohodu s městem, že stáhnete žalobu a vzdáte se vymáhání dalších škod a náhrad za způsobené újmy. O jaké škody a újmy šlo?

V okamžiku, kdy jsem kývnul na vyrovnání mzdy a rozhodl jsem se, že oželím náhradu za následné škody, jsou už takové úvahy bezpředmětné. V době, kdy mi byl vyměřován důchod, jsem sice několik posledních let byl formálně tajemníkem, ale s příjmem nula korun, což mi už napořád nepříznivě ovlivnilo výši důchodu. Abych byl schopen splácet bance své závazky, šel jsem s romskými spoluobčany kopat krumpáčem a kácet stromy. Při tom jsem si uhnal různá zranění a nemoci, které by mě v kanceláři tajemníka určitě nepotkaly. Už je ale všechno za námi. Z pozice tajemníka považuji, shodně se starostkou, kauzu protiprávního odvolání za ukončenou.

Autor: František Kuba

22.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies