VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Téměř tři stovky „marodů" v Moravskoslezském kraji přišly o peníze

Ostrava, Praha - Více než 150 tisíc kontrol zaměřených na dodržování nemocenské provedli během loňského roku pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení. Krácení nebo odnětí nemocenské postihlo bezmála tři tisíce „marodů".

26.2.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

V Moravskoslezském kraji kontroloři zazvonili u dveří 16 754 lidí. Ve 275 případech zjistili porušení nemocenského režimu, což je čtvrtý nejvyšší počet v celé České republice.

„Pokud se potvrdí, že k porušení režimu skutečně došlo, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Záznam o kontrole při porušení režimu se zasílá dočasně práceneschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli," uvedla Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Dodala, že nejvíce kontrol bylo vloni provedeno v Jihomoravském (18 582) a Středočeském kraji (18 352).

Největšími hříšníky se stali lidé ve Středočeském (343), Plzeňském (306) a Olomouckém kraji (305).

Ubylo pracovních neschopností i prostonaných dní

Lidí, kteří byli loni v dočasné pracovní neschopnosti, podle údajů České správy sociálního zabezpečení ubylo o více než devět procent.

V Moravskoslezském kraji bylo ukončeno 138 545 nemocenských, tedy o zhruba sedmnáct tisíc méně než o rok dříve. Ubylo také prostonaných dní. V kraji lidé strávili na nemocenské přes sedm milionů dní. Z údajů České správy sociálního zabezpečení také vyplývá, že ženy se z nemocí léčily déle, než muži. „Nejdelší průměrnou dobu jedné dočasné pracovní neschopnosti u žen vykázala věková skupina od 50 do 59 let, tedy téměř šedesát dní, u mužů pak kategorie nad 60 let, zhruba sedmdesát dní. Osoby ve věkové skupině do 20 let byly nemocné nejkratší dobu," vyjmenovala Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Nejčastějším důvodem, proč si lidé brali nemocenskou, byla onemocnění dýchací soustavy. Ta zároveň měla nejkratší průběh. „Mezi další časté důvody patřily i nemoci pohybové soustavy. Tato diagnóza byla příčinou 230 675 případů dočasné pracovní neschopnosti," uvedla Buraňová. Nejdéle trvala dočasná pracovní neschopnost při tuberkulóze a onkologických onemocněních. Takto nemocní lidé byli doma i déle než sto padesát dní. Dočasná pracovní neschopnost z důvodu těhotenství, porodu a šestinedělí činila v roce 2012 u žen průměrně sto dní. 

Autor: Jaroslav Perdoch, Tereza Krumpholzová

26.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies