VYBERTE SI REGION

Nestor vrbenských sklářů udržuje tradici společně se synem

Vrbno pod Pradědem - Je možná největším pamětníkem a nejstarším sklářem na Vrbensku. Přitom zůstává skromný a je radostí si s ním jen tak popovídat. Karel Kostka je sklářem z Vrbna pod Pradědem Mnichova.

17.5.2014
SDÍLEJ:

Pec nenechá Karel Kostka vyhasnout. Teplotu uvnitř pece udržuje prostřednictvím šamotového krytu.Foto: DENÍK / Karel Janeček

Nestorem vrbenských sklářů a udržovatelem sklářské tradice je Karel Kostka z Vrbna pod Pradědem Mnichova.

Dodnes společně se synem Radkem provozuje jednu ze tří posledních soukromých sklárniček, které se mohou směle považovat za pokračovatele původní velké sklárny, která sídlila v Nádražní ulici ve Vrbně pod Pradědem. Velká sklárna není v provozu již několik let, od 1. ledna 2009, kdy sklárnu majitel zavřel.

Výroba je efektivnější

Karel Kostka je sklářem od roku 1962 a na krach vrbenských skláren nečekal.

Pět let po roce 1989 se udělal, jak se říká, pro sebe. Nejprve se sousedem, nyní vyrábí sklo se synem. A jsou jen tři takové menší soukromé sklárny ve Vrbně pod Pradědem a jeho místní části Mnichov, přitom všechny vyrábějí takzvané lesní sklo. Naši předkové takové sklo tavili i tři nebo čtyři dny, dnes je výroba efektivnější.

„Barva lesního skla je dána dobou, kdy se začalo na Vrbensku vyrábět. Všude v zemi tady je trojmocné železo, kysličník železitý, který barví sklo do zelena. Naši předkové neznali žádný způsob, jak by křemičitý písek vyčistili, například současnou elektromagnetickou separací," vysvětlil Karel Kostka. Písek se zmíněnou technologií vyčistí a sklovina je krásně čirá oproti dřívějšímu sklu, které mělo v sobě plno bublinek.

Prozradil, co je kutrof

Sklo musí otec a syn nejprve natavit, aby z něj další den zpracovávali sklenice, džbány nebo karafy.

Co vyrobí, vkládají do elektrické komory se čtyřmi sty šedesáti stupni celsia. Teplota zajišťuje, že se sklo nebortí ani nechladne. Sklo potom pomaličku nechají zchladnout, jinak by prasklo. „No a druhý den ráno se dá už vzít do ruky a dá se do něj nalít třeba to víno nebo pivo. Prostě nápoje, co chutnají z repliky historického skla nejlépe," uvedl sklář Kostka.

Skla dělají spolu se synem momentálně osmdesát druhů. Většina produkce vypadá historicky a jako replika se často objevuje na zámcích, hradech a jiných turistických místech. Menší část je modernější, často podle přání toho kterého žadatele.

„Hodně si lidé chodí pro píšťalu, ze které se pilo kdysi nezralé pivo. Sklo je zdobené perličkami. Lidé obdivují často kutrof. Je to nádoba určená jezdcům na koních, kterou měl jezdec ve futrále u sedla," vysvětlil Kostka.

Z kutrofu se ani při jízdě na koni nevylévala voda, i když nebyl zašpuntovaný. Měl totiž uvnitř členitou spirálu, která únik neumožňovala.

„Kutrof se dělá z frei ruky a je to velice zajímavá věc," dodal muž, který se nebojí pustit ani do výroby skleněného lusku s kuličkami, které se podobají sojovým bobům. Vyrobit jde prý ale téměř jakýkoliv vzor, když se to umí. O tom všem i o mnohém dalším sklář rád povypráví všem, kteří přijdou na exkurzi.

Autor: Karel Janeček

17.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies