Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Umělecké dílo, technický zázrak nebo sprcha? To jsou ostravské fontány

Ostrava – Ostravské fontány a kašny slouží nejen pro okrasu města, ale některé přináší i užitek a pobavení. Příjemné osvěžení mnohdy uvítají nejen děti, ale i dospělí. Každá přitom skrývá nejeden příběh a zajímavost.

25.6.2012 1
SDÍLEJ:

Menhiry v "Husáku". Fontána ze tří přírodních kamenů je v Husově sadu od ukončení rekonstrukce v roce 2002. Foto: Deník/Miroslav Kucej

MASARYKOVO NÁMĚSTÍ

Fontána na hlavním ostravském náměstí slouží nejen jako estetický prvek. Ostravané se v tryskající vodě během parných letních dnů rádi osvěží jako třeba pětiletá Kačenka Mikýsková, která si v horkém letním dopoledni vyšla k vodotrysku s rodiči. Fontána je na náměstí od jeho rekonstrukce v roce 2007 a byla realizována společností Lentus Agilis. Cirkuluje v ní tři tisíce litrů vody. V provozu je od 1. května do 30. září. Více o významných ostravských fontánách čtěte v příloze Ostrava plus.

KYTICE U HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ

Ostravské hlavní nádraží je pro mnohé návštěvníky prvním místem, které z moravskoslezské metropole uvidí. Před vchodem je vítá plastika z tepané mědi – Květina, jejíž autorkou je Sylva Lacinová. Vytvořena byla v roce 1973 a v současné době není fontána v provozu. V rámci estetizace přednádražního prostoru, která začne v letošním roce, bude sestavena i nová kašna. Ta bude mít tři kompoziční prvky – trysku s vodotryskem, růži a pítko.

Kytice u hlavního nádraží v současné době není v provozu.

BRONZOVÁ RŮŽE

Náměstí Edvarda Beneše u bývalé kavárny Elektra zdobí bronzová Růže ostravského sochaře Vladislava Gajdy. V cirkulačním systému obíhá tisíc litrů vody. V provozu je od 1. května do 30. září. Kašna byla původně na Prokešově náměstí, ze kterého byla v devadesátých letech přemístěna.

Náměstí Edvarda Beneše u bývalé kavárny Elektra zdobí bronzová Růže ostravského sochaře Vladislava Gajdy.

FONTÁNA MLÁDÍ

Sousoší na fontáně před Domem kultury města Ostravy vzniklo před více než padesáti lety. Poprvé bylo veřejnosti slavnostně představeno v roce 1961, tedy ve stejném roce, kdy začal provoz kulturního domu. Kašna byla mimo provoz téměř třicet let, až do roku 2005, kdy byla slavnostně spuštěna autorem – Stanislavem Hanzlíkem. Od stejného roku také probíhaly opravy, do kterých město investovalo tři a půl milionu korun. Fontána je už šest let v seznamu kulturních památek.

Fontána mládí. Sousoší na fontáně před Domem kultury města Ostravy vzniklo před více než padesáti lety.

MODERNÍ SYSTÉM VE SVINOVĚ

Svinovskému přednádraží dominují dva bazény s vodotrysky. Ty zasahují částečně pod samotnou budovu nádraží a v letních dnech ochlazují odbavovací halu, a snižují tak náklady na klimatizaci a i během parných letních dnů je v hale příjemný chlad. Fontána funguje od roku 2006, kdy byla rekonstrukce svinovského nádraží ukončena. Každá nádrž pojme třicet tisíc litrů vody.

Svinovskému přednádraží dominují dva bazény s vodotrysky.

OSTRAVSKÝ IKARUS

Prokešovo náměstí před Novou radnicí je už třináct let domovem sochy Ikara, která symbolizuje vzestupy a pády, kterými Ostrava prochází. Autorem třetí největší bronzové plastiky je pražský akademický sochař František Štork. Původně mělo být na Prokešov¨ě náměstí umístěn Masarykův pomník. Samotná fontána spotřebuje sedm tisíc litrů vody a je v provozu od 15. dubna do 31. října, pokud to dovolí povětrnostní podmínky. 

Prokešovo náměstí před Novou radnicí je už třináct let domovem sochy Ikara, která symbolizuje vzestupy a pády, kterými Ostrava prochází.

MENHIRY V „HUSÁKU"

Fontána ze tří přírodních kamenů je v Husově sadu od ukončení rekonstrukce v roce 2002. Původně byl sad založen jako Park císaře Františka Josefa na místě starého městského hřbitova. V provozu je od 1. května do 30. září. 

Autor: Jakub Malchárek

25.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Herečka Květa Fialová.
AKTUALIZOVÁNO
3 15

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Ilustrační foto.
1

Případů přibývá. V Brně zemřel novorozenec při domácím porodu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Burgundsko, Bretaň či zámky na Loiře. Startuje nový Bedekr

Do země galského kohouta se vrací čtvrtá řada cestovatelského magazínu Bedekr. Její přírodní i architektonické krásy divákům zprostředkují Michaela Maurerová a Martin Písařík. Jejich pozornosti neuniknou kulinářské speciality ani víno. Nové díly startují na obrazovkách České televize 28. září.

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Do parlamentních voleb zbývá pár týdnů. Tradicí se již v Česku v předvolebním období stává rychlé dokončování a otvírání nových dálničních úseků, byť jde obvykle jen o pár kilometrů. Pomůže opravdu kus asfaltu politikům „nahnat“ body u voličů?

Opozice chce projednat dostavbu okruhu. Nepodpořím to, řekl Dolínek

Tendr na dostavbu severovýchodního městského okruhu mezi Pelc/Tyrolkou a Štěrboholy chce dnes projednat opozice. Pražská TOP 09, ODS a Nezávislí kvůli tomu svolali mimořádné zastupitelstvo. Náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), který obchvat prosazuje, paradoxně jeho projednání nepodpoří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení