VYBERTE SI REGION

V Ostravě mají svět Julesa Verna na dosah ruky

Ostrava  - Na vysoké peci č. 1 už funguje atraktivní prohlídková trasa, v Gongu (plynojemu) se uskutečnily koncerty Jarka Nohavici a festivalu Janáčkův máj. Třetí důležitý projekt spadající do první etapy proměny Dolní oblasti Vítkovic ale ještě čeká na své dokončení.

1.6.2012 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
26 fotografií
„STARONOVÁ“ FASÁDA. Vytvořit dojem, že tady barák už nějakou dobu stojí, ale přitom jej opravit. Takový úkol měli po dobu jednoho roku stavbaři ze společnosti Metrostav.

„STARONOVÁ“ FASÁDA. Vytvořit dojem, že tady barák už nějakou dobu stojí, ale přitom jej opravit. Takový úkol měli po dobu jednoho roku stavbaři ze společnosti Metrostav. Foto: Vítkovice Machinery Group

Přestavba VI. energetické ústředny je v současnosti hotová a zkolaudovaná, teď se v ní řeší rozmístění interaktivních expozic.

Zkusit si přistát s letadlem, zjistit, jak je snadné stát se boháčem, nebo že kabát, který visí doma ve skříni, měli lidé v šatníku už před sto lety. Tím vším se budou moci děti i jejich rodiče bavit už od nového školního roku v VI. energetické ústředně v Dolní oblasti Vítkovic.

„S příchodem babího léta začne ústředna opět plnit svou hlavní funkci. S jedinou změnou energii nebude jako dříve dodávat vysoké peci č. 1, ale lidem," říká Milan Pešík ze společnosti Mars Promotions, jeden z autorů expoziční náplně „šestky".

Mezi hlavní exponáty budou i nadále patřit dvě obří devítisettunová plynová pístová dmychadla z let 1938 a 1948.

Hlavním cílem bude představit žákům, studentům a rodičům s dětmi historii průmyslu a technického pokroku na území českých zemí, především pak v našem regionu. A to co možná nejatraktivněji, aby to návštěvníky zajímalo a bavilo.

„Snahou expozice je zbavit děti strachu z technických oborů a učebnic plných čísel, vzorců, grafů a dat. Pomocí různých podobenství má zlidštit podstatu technologického vývoje," vysvětluje dále Milan Pešík.

Stavba VI. energetické ústředny je v současnosti hotová a zkolaudovaná, teď se řeší část expoziční. Počítá se přitom s maximálním zapojením návštěvníků do technické hry. Exponáty proto nebudou umístěny někde za šňůrkou, kam se nesmí.

„Budou volně v prostoru, všem přístupné, aby si je příchozí mohli podle libosti vlastníma rukama osahat a vyzkoušet. Jen tak je to bude bavit a zdánlivě složité věci se pro ně stanou jasnými a srozumitelnými," přibližuje Jakub Švrček, ředitel Světa techniky.

Zábavná cesta za poznáním

Dramaturgie expozice vychází z postavy francouzského spisovatele a myslitele Julesa Verna, který se stal synonymem pro technické vizionářství. Scénář využívá jeho známá díla, která vystihují určitá období vývoje techniky i průmyslu.

„Verne je průvodcem expozicí. V jeho práci mu pak pomáhají naši současníci, se kterými vede zábavné i poučné rozhovory," popisuje Švrček a přidává perličku, že datum narození Julesa Verna je stejné jako datum vzniku Vítkovických železáren tedy rok 1828.

Mezi hlavní exponáty budou i nadále patřit dvě obří devítisettunová plynová pístová dmychadla z let 1938 a 1948.

Expozice budou rozděleny do několika témat. Cesta do středu Země například návštěvníkům představí strojírenství nebo textilní průmysl. Ocelové město ukáže cestu železa, jak se zpracovává ruda, nebo také historii Vítkovic. Cesta kolem světa za 80 dní pak odhalí tajemství parního stroje v dopravě, ocelových konstrukcí nebo českých drah.

„Témata expozice zobrazují vznik a vývoj hlavních technických oborů na území českých zemí v kontextu s vědeckým pokrokem, a to od počátků průmyslové revoluce až do konce dvacátého století. Smyslem je poukázat na důležitost řemeslné zručnosti a technického vzdělávání pro pozitivní vývoj životní úrovně lidí a zejména budoucího uplatnění každého jednotlivce," doplňuje Petr Koudela, šéf sdružení Dolní oblast Vítkovice.

Myslí se také na výuku dětí

Kromě expoziční části vzniká v VI. energetické ústředně také výukový prostor. Tři klasické učebny a jeden velký výukový sál se prvním školákům otevřou už po letních prázdninách. A to zcela zdarma. Na výukovém programu spolupracuje sdružení Dolní oblast Vítkovice s Vysokou školou báňskou Technickou univerzitou Ostrava.

Na výukovém programu spolupracuje sdružení Dolní oblast Vítkovice s Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava.

„My zajišťujeme především infrastrukturu, Vysoká škola báňská zase výukovou náplň. Představa je taková, že by tady měly děti trávit svou denní výuku. Prostředí bude moderní a interaktivní, vybavené digitálními tabulemi nebo tablety. Vzdělávat by se tady přitom měli nejen žáci, ale i jejich učitelé. Ti by u nás měli dostat návod, jak učit novou, zábavnou formou s pomocí nejrůznějších digitálních her, animací a simulací," dodává Jakub Švrček, ředitel dolnovítkovického Světa techniky.

„STARONOVÁ“ FASÁDA. Vytvořit dojem, že tady barák už nějakou dobu stojí, ale přitom jej opravit. Takový úkol měli po dobu jednoho roku stavbaři ze společnosti Metrostav.


Autor: Martin Pleva

1.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
14 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Pokračuje soud proti hidžábu, soudkyně vykázala veřejnost

Praha /FOTOGALERIE/- Žaloba somálské studentky na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli zákazu nošení hidžábu se ve středu bude projednávat neveřejně. Jeden z přítomných si v síni nasadil motorkářskou přilbu s tím, že vyjadřuje svou víru. Soudkyně ho z jednání vykázala a odpůrci islámu začali pak v soudní síni zpívat státní hymnu. Soudkyně Daniela Čejková proto veřejnost po hodině jednání vykázala.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies