Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polsko má dostat část Opavska

Územní dluh České republiky vůči Polsku se řeší v průběhu posledních dvaceti let. Jeho vznik se datuje k roku 1958, kdy se mezi oběma zeměmi napřimovala hranice. Tehdejšímu Československu připadly pozemky o celkové výměře 368 hektarů. V současnosti se pracuje na tom, aby plocha o stejné rozloze byla našim severním sousedům navrácena. Téměř 99 hektarů má být odebráno obcím opavského okresu.

27.12.2015 1
SDÍLEJ:

Podle starosty Třebomi Jaroslava Vlka by obec kvůli vyrovnání územního dluhu vůči Polsku mohla přijít o některé důležité parcely.Foto: DENÍK / Petr Dušek

Podle Ministerstva vnitra ČR, které má celou záležitost na starosti, je pro polskou stranu jediným akceptovatelným řešením forma územního vyrovnání. „Proto byly vytipovány plochy určené ke kompenzaci dluhu a dopis byl zaslán starostům, aby se k návrhům vyjádřili. Teď čekáme na jejich stanoviska," vysvětloval Jiří Korbel z odboru tisku a PR ministerstva vnitra.

Reakce starostů ovšem byly negativní. Nikdo dobrovolně nechtěl zmenšovat katastr své obce. Výhrady sepsal společně se zastupiteli i čelní představitel Třebomi Jaroslav Vlk. Nevelká vesnička na Opavsku by měla přijít skoro o 45,5 hektaru. Z Moravskoslezského kraje jde o druhé největší číslo ze všech dotčených obcí.

„Stát hledá vhodné pozemky ve svém vlastnictví, ale nám z toho plyne řada problémů. Kvůli zmenšení katastru dostaneme méně peněz. Přijdeme také o parcely s ložisky nerostného bohatství, jímž je v našem případě sádra. Na dalších parcelách se nachází biokoridor, na některých důležitých místech by byl zamezen i přístup k potoku Pština, který prochází naší obcí a musíme ho pravidelně čistit, aby nedocházelo k záplavám," vysvětloval Jaroslav Vlk.

O kolik hektarů mají přijít obce z Opavska?

Třebom – 45,6 ha
Chuchelná – 34,8 ha
Píšť – 9,4 ha
Hať – 5 ha
Hněvošice – 3 ha
Šilheřovice – 1 ha
Okres Opava celkem: 99 ha

Jak jsou na tom zbylé okresy kraje?

Okres Bruntál: 78 ha (Hlinka – 47 ha, Osoblaha – 10 ha, Bohušov – 8 ha, Krnov – 1 ha, Slezské Rudoltice – 0,5 ha)
Okres Karviná: 40 ha (Dolní Lutyně – 31 ha, Bohumín – 7 ha, Petrovice u Karviné – 2 ha)
Okres Frýdek-Místek: 71 ha (Nýdek – 45 ha, Písek – 21 ha, Vendryně – 5 ha)
Moravskoslezský kraj celkem: 288 ha

Podle starosty Třebomi Jaroslava Vlka by po územním vyrovnání vznikly problémy s potokem Pština, který prochází obcí a tvoří hranici mezi Českou republikou a Polskem.

Podle starosty Třebomi Jaroslava Vlka by po územním vyrovnání vznikly problémy s potokem Pština, který prochází obcí a tvoří hranici mezi Českou republikou a Polskem. foto: Deník/Petr Dušek

Obce jsou připraveny se bránit

Podle Ministerstva vnitra ČR má Česká republika vůči Polsku územní dluh, který činí 368 hektarů. Vznikl v roce 1958, kdy byla podepsána smlouva o konečném vytyčení státních hranic. O napřímení linie požádali Poláci, aby se dala lépe uhlídat.

Československá strana se však při výměře dopustila chyby a neoprávněně získala nové území. Nyní, zhruba o šedesát let později, chystá stát vyrovnání. Vůbec se to ovšem nelíbí obcím, kterým by se kvůli tomuto kroku zmenšil katastr.

Jednou z nich je Chuchelná. Pokud se dluh nakonec skutečně bude vyrovnávat, pak by přišla o 34,8 hektaru. Jedná se o 9,5 procenta z celkových 368 hektarů a o pět procent současného chuchelenského katastru.

„Rozhodně se proti tomu hodláme bránit. Na území, které by mohlo připadnout Polsku, máme důležitou honitbu. Se zmenšením našeho území by logicky přiteklo i méně peněz do obecní pokladny. Myslím si, že by mělo dojít na finanční vyrovnání a nikoliv pozemkové. Nejde takhle změnit věci, které fungují desítky let," líčil své dojmy starosta Chuchelné Rudolf Sněhota.

Ministerstvo vnitra ČR polské straně finanční kompenzaci skutečně nabídlo, jenže nepochodilo. Pro Poláky je jedinou schůdnou variantou územní vyrovnání. Odvolávají se přitom na tzv. ujednání Dienstbier – Skubiszewski ze začátku devadesátých let. Tehdy byla mezi oběma zeměmi podepsána smlouva o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci.

Někteří si stěžují na nespravedlnost

Česko nemá v plánu Polsku poskytnout ta samá území, která získala před šedesáti lety. Někteří starostové z Opavska si tak na říjnové schůzce se zástupci Moravskoslezského kraje a ministerstva vnitra stěžovali na nespravedlnost.

„V roce 1958 byl náš katastr zvětšen o deset hektarů polských pozemků. Nevím, z jakého důvodu bychom nyní měli přijít o více než pětačtyřicet hektarů. Rozhodně si to nechceme nechat líbit. Pokud to opravdu zajde daleko, chceme s tím dojít až do Štrasburku," mínil starosta Třebomi Jaroslav Vlk, jenž během listopadu do rukou krajského hejtmana adresoval dopis, v němž důkladně popisuje všechny důvody, proč nesouhlasí s vydáním dotčených parcel.

Jedním z argumentů je skutečnost, že na některých z nich se nacházejí ložiska sádry. Podle tiskové mluvčí Moravskoslezského kraje Petry Špornové by právě přítomnost něčeho takového mohla být pádným důvodem k tomu, aby takový pozemek Polsku poskytnut nebyl:

„Zástupci ministerstva požádali dotčené obce o písemné sdělení konkrétních výhrad s tím, že věc bude předmětem dalších jednání. Ze strany ministerstva bylo avizováno, že například právě nerostné bohatství v určité lokalitě může vést k vyřazení konkrétního pozemku nabízených."

Posouvaly by se i hraniční kameny

Podle zástupců ministerstva vnitra je definitivní vyřešení česko-polského územního vyrovnání během na dlouhou trať. Z některých odhadů vyplývá, že by se tak mohlo stát přibližně za pět let. Kromě zaznačení do katastrů by se musely měnit také třeba hraniční kameny a jiné značky vytyčující danou linii.

Například v Třebomi by se hranice posunula hodně nešťastně. Někde by byl zamezen přístup k potoku Pština, jehož místní pravidelně čistí. „Tvoří hraniční čáru. Každý stát by se měl starat o svou stranu břehu. Je mi třiačtyřicet let, v Třebomi bydlím od narození a napamatuji, že by za celou tuto dobu polská strana potok alespoň jednou na svém území vyčistila," pokračoval Jaroslav Vlk.

Ten v této souvislosti upozornil ministerstvo na chybné zaznačení jedné z parcel. Podle něj se totiž nejedná o lesní pozemek, ale o hlavní koryto zmíněného vodního toku. Zanášením potoka by obci mohly hrozit záplavy, s nimiž musí pravidelně bojovat.

Právě proto je pročišťování Pštiny důležité. Po případných územních úpravách by však na některých důležitých místech chyběla z třebomské strany ke korytu přístupová cesta.

Odpor vůči vyrovnání se zvedl i v Čechách

Otázka vyrovnání územního dluhu Polsku rozjitřila emoce i na jiných místech České republiky.

A to například v Chrastavě na Frýdlantsku, která měla přijít o dvaapadesátihektarový pozemek lesa v Horním Vítkově. Místní starosta Michael Canov vyslovil rezolutní ne: „S něčím takovým nemůžeme absolutně souhlasit, nechápu, jak se Vítkov na ten seznam dostal. Minimálně od 11. století je toto území součástí českého státu a teď má připadnout Polsku? Nikdy!"

Chrastavu následují i Králíky na Ústeckoorlicku. V tomto případě vznikl problém kvůli travním porostům a plochám v osadě Heřmanice, jež by získalo Polsko. Proti návrhu z ministerstva vnitra zde zvedlo ruku čtrnáct z patnácti zastupitelů. Jeden se zdržel hlasování.

„Proti návrhu ministerstva vznikla iniciativa, v minulém týdnu k ní bylo pětasedmdesát podpisů. Nejsou to jen lidé z Heřmanic, ale i z blízkého okolí a Králicka. Dopis jsme poslali ministrovi vnitra, hejtmanovi a starostce," uvedl předseda osadního výboru Heřmanic Jiří Švanda.

Autor: Petr Dušek

27.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
15

K útoku nožem v Rusku se přihlásil Islámský stát

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

První burčák je v prodeji. Jak poznat ten pravý? Zákazník nemá šanci, říká vinař

/ANKETA/ - Hrozny už pomalu dozrávají a s blížícím se vinobraním začíná i burčáková sezóna. Zatímco někteří vinaři čekají s výrobou burčáku na začátek září, jiní už prodávají.

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Z kauzy uplácení se někteří stíhaní lékaři mohou vyplatit

V kauze údajného uplácení lékařů ze strany distributorů léků policie obvinila zhruba 200 lidí. Někteří z doktorů se mohou stíhání vyhnout, pokud zaplatí jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů. Naopak část distributorů policie stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Hrozí jim přísnější tresty, a to dva až deset let vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení