Už před lety, když Deník vyhlásil čtenářskou anketu, co nejvíc trápí občany Krnova, drtivá většina odpověděla, že je to stav koupaliště, které je zastaralé a ve špatném technickém stavu. Téměř nic se od té doby nezměnilo.

Vyvložkování rozpraskané betonové nádrže krnovského koupaliště plastem nebo nerezovou vanou už v jednu chvíli bylo na spadnutí, s dotacemi nebyl problém, ale tehdejší zastupitelé se nedokázali shodnout nejen na tom, zda bude hlavní prioritou Krnova rekonstrukce bazénu nebo koupaliště, ale dokonce ani na tom, zda tyto dva projekty spolu souvisí nebo ne. Vzhledem k tomu, že koupaliště je v provozu jen za hezkého počasí pár týdnů v roce, zatímco lázně se saunou a bazénem mají celoroční provoz, je objektivní srovnávání opravdu obtížné.

Nyní se dostáváme do situace, kdy už nelze rozhodnutí déle odkládat. Bazén i koupaliště, obě hlavní plavecká zařízení v Krnově, mají svá nejlepší léta dávno za sebou. Koupaliště a městské lázně se ocitly na konci své technické životnosti.

Vše je o penězích

V době škrtů, úspor a pesimistických výhledů stojí před vedením města obzvlášť těžký úkol. Musí rozhodnout, jak s oběma zařízeními naložit. Obě jsou zastaralá a v době aquaparků, wellnesscenter, tobogánů nic moc atraktivního nenabízí.

Koupaliště navíc už neodpovídá některým požadavkům zákonů a vyhlášek.

Neutěšený stav koupaliště a konkurence modernějších zařízení může být příčinou klesající návštěvnosti a rostoucí ztrátovosti provozu, který dotuje město ze svého rozpočtu.

„Jejich provoz nás ročně stojí šest a půl až sedm milionů korun, přitom ceny energií a dalších vstupů neustále rostou. Zachování obou zařízení v nezměněném stavu je pro nás neúnosné a musíme se rozhodnout, do kterého z nich budeme investovat,“ uvedl místostarosta Michal Brunclík.

Aby radní a zastupitelé získali maximum informací pro kvalifikované rozhodnutí, nechal místostarosta Krnova Michal Brunclík vypracovat materiál, který obsahuje analýzu současného stavu městských lázní a koupaliště, analýzu nákladů a výnosů zařízení, zhodnocení návštěvnosti, i srovnání s blízkými zařízeními v Bruntále a Kravařích.

Materiál obsahuje také variantní doporučení, jak postupovat dál.

„Materiál bude odrazovým můstkem pro celoměstskou diskusi na všech úrovních jak v rámci politických klubů, tak s organizacemi, které tato zařízení provozují a využívají, a samozřejmě i s občany. Ke shodě, jaké řešení budeme preferovat, bychom měli dojít na podzim a pak definovat zadání. Při optimistickém odhadu v roce 2013 proběhne přípravná fáze spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro územní a stavební řízení a o rok či dva později první etapa realizace,“ dodal Michal Brunclík.

První diskuze u sv. Ducha

Zastupitelé materiál obdrželi koncem března. Teď se bude debatovat i s veřejností.

První diskuse s občany se chystá na středu 18. dubna, kdy se v Koncertní síni sv. Ducha uskuteční setkání občanů se zástupci města.

„Není to snadné téma a určitě přinese vášnivé diskuse už proto, že provozování každého podobného zařízení je a vždy bude pro městský rozpočet zátěží. Přesto tato zařízení patří k základní občanské vybavenosti tak velkého města, jakým Krnov je, a pozitivně ovlivňují kvalitu života jeho obyvatel,“ uzavřel místostarosta Krnova Michal Brunclík.

Městské lázně s krytým bazénem

Městské lázně byly v Krnově vybudovány kolem roku 1973.

V průběhu let byly postupně modernizovány do současného stavu. Prozatím umožňuje provoz zařízení v souladu s platnými právními předpisy. Hlavním problémem je dlouhodobý trend snižujícího se počtu návštěvníků, který je způsobený pravděpodobně nízkou atraktivitou lázní. Do budoucna lze předpokládat, že tento trend bude dále přetrvávat, protože rodiny s dětmi a turisté využívají spíše služeb nově zrekonstruovaného krytého bazénu v Bruntále. Například v roce 2009 navštívilo saunu a bazén přes 30 tisíc lidí, ale loni to bylo necelých 23 tisíce návštěvníků.

Součástí městských lázní je 25 metrů dlouhý bazén, samostatná sauna a podstatná část městských lázní je pronajímána nájemníkům (rehabilitace, kadeřnictví, solárium, masér, sportovně relaxační provozy atd.). Městské lázně jsou v provozu deset měsíců v roce. Celkové provozní náklady včetně jmenovitých akcí a investic za posledních pět let (2007-2011) činily celkem 43,6 milionu korun.

Provoz městských lázní sice vyhovuje hygienickým parametrům, ale technický stav a vybavení bazénu již neodpovídá současným požadavkům a celá budova, včetně bazénu a technologie úpravy vody, je v nevyhovujícím stavu.

Důsledkem jsou vyšší provozní náklady a nižší návštěvnost.

Pro rekonstrukci městských lázní není dosud vypracována žádná projektová dokumentace.

V současné době existuje pouze objemová studie zpracovaná v roce 1997, která řeší celkovou rekonstrukci a dostavbu městských lázní. Pro srovnání: rekonstrukce krytého bazénu v Bruntále na wellness centrum stála téměř 154 milionů korun, výstavba aquaparku Kravaře stála 118 milionů korun.

Venkovní letní koupaliště

Krnovské koupaliště bylo vybudováno v roce 1934, aby místní plavci mohli trénovat na olympiádu v Mnichově.

V průběhu let bylo postupně modernizováno do současného stavu. Ten již neodpovídá požadavkům platných zákonů a vyhlášek a je jen otázkou času, kdy bude celý provoz z hygienických nebo havarijních důvodů uzavřen.

Bazén má rozměr 50 krát 30 metrů, a jedinou větší vodní atrakcí je ocelová skluzavka.

V areálu je minigolf a hřiště pro volejbal. Koupaliště je dále vybaveno brouzdalištěm, podzemním zdrojem vody pro bazény, sociálními zařízeními, provozní budovou a bufetem.

V roce 2009 ho navštívilo téměř 18,7 tisíce návštěvníků, loni jen necelých dvanáct tisíc. Koupaliště je v provozu průměrně čtyřicet dnů v roce. Celkové provozní náklady, včetně investic za posledních pět let (2007-2011), činily celkem 6,77 milionu korun.

Koupaliště už nutně potřebuje rekonstrukci, protože při současném využití není možné splnit mikrobiologické a fyzikálněchemické požadavky na jakost bazénové vody.

Pro celkovou rekonstrukci už byla odbornou firmou vypracována projektová dokumentace pro územní řízení, bylo vydáno územní rozhodnutí a je zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení. Zahrnovala i zatraktivnění koupaliště pro návštěvníky. Náklady na komplexní rekonstrukci se dle této projektové dokumentace pohybují v rozsahu kolem 118,5 milionu korun bez DPH.