VYBERTE SI REGION

V Libhošti uctili památku rodáka Zdeňka Vavříka

/VIDEO, FOTOGALERIE/ K pietnímu aktu se sešli v sobotu 3. ledna obyvatelé Libhoště. Místem setkání bylo prostranství před budovou fojtství, na níž visí pamětní deska věnovaná Zdeňku Vavříkovi.

4.1.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
V Libhošti uctili památku rodáka Zdeňka Vavříka.

V Libhošti uctili památku rodáka Zdeňka Vavříka.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Nejprve zavěsil zastupitel Libhoště Jaroslav Šimíček pod pamětní desku věnec a zapálil svíce a poté uctili přítomní památku Zdeňka Vavříka, jenž zemřel před půlstoletím, minutou ticha.

Zdeněk Vavřík se narodil 21. září 1906 právě v budově libhošťského fojtství, která má číslo popisné 1.

„Oba jeho rodiče, Alois i Marie, byli učiteli v místní škole," uvedla zastupitelka Miloslava Blažková, jež přiblížila stručnou historii spisovatele, básníka a knihovníka Zdeňka Vavříka.

Studium

V roce 1910 se rodina přestěhovala do Moravské Ostravy, kde rodiče vyučovali na škole v Mariánských Horách, a Zdeněk Vavřík vystudoval vyhlášené gymnázium v Matiční ulici.

„Profesory tam byli významní představitelé ostravského kulturního života, například Rudolf Tlapák nebo malíř Antonín Procházka. Nejvíce jej však ovlivnil spisovatel doktor Vojtěch Martínek, který Zdeňka Vavříka přivedl k zájmu o literaturu i k vlastní literární tvorbě," připomněla Miloslava Blažková.

V Libhošti uctili památku rodáka Zdeňka Vavříka.

Později studoval libhošťský rodák v Praze, nejprve na právnické fakultě, záhy přestoupil na filozofickou fakultu UK, obor čeština a francouzština, a souběžně studoval také státní knihovnickou školu.

„Během studií se seznámil například s Vítězslavem Nezvalem, Konstantinem Bieblem, Vladislavem Vančurou či Františkem Halasem," poznamenala Miloslava Blažková.

Dílo

Zdeněk Vavřík, ovlivněný tvorbou Jiřího Wolkera, vydal v roce 1929 svou první básnickou sbírku Elegie s prologem Viléma Závady.

Následovaly další sbírky - Plakati světlem a Klenba. V roce 1931 studoval v Bretani na univerzitě v Rennes. Po návratu založil, společně s Janem Strakošem, Zdeňkem Šmídem a Jaroslavem Závadou časopis Poezie, kam přispívali například František Halas, Jan Zahradníček, Vilém Závada, Vladislav Vančura i množství zahraničních autorů. Po studiích pracoval Zdeněk Vavřík jako knihovník v Ostravě a Opavě.

„Po demobilizaci působil jako knihovník v Pardubicích a svou tvorbu zaměřil na mládež a děti. Převyprávěl a vydal Dobrodružství Marca Pola, což byl jeho nejúspěšnější a nejvydávanější titul," doplnila Miloslava Blažková a dodala, že v roce 1954 se Zdeněk Vavřík přestěhoval do Prahy, kde se stal jedním z redaktorů Literárních novin. Deset let poté, 29. prosince 1964, v Praze umírá.

Na závěr pietního aktu zazněly dvě básně, druhá v podání Růženy Hanzelkové, předsedkyně Osvětové besedy Libhošt, která akci pořádala. Miloslava Blažková poděkovala po přednesu básně všem, kdo přišli, a hlavně připomněla, že tohoto rodáka znovuobjevil první šéfredaktor Libhošťského zpravodaje, Oldřich Sobek, jehož na akci kvůli nemoci zastupovala manželka Marie. 

Autor: Ivan Pavelek

4.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Hostinec U Brabců.
2 11

Hostinec U Brabců se možná vyhne demolici, Praha 9 ho chce odkoupit

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies