Na dětském oddělení novojičínské nemocnice sestřičky často přezdívají injekce včeličkami. Málokdo však ví, že se nemocnice skutečně pyšní vlastním včelstvem.

S nápadem dát včelám domov v prostorách Nemocnice Nový Jičín přišel vedoucí oddělení léčebné výživy a zároveň dlouhodobý včelař Tomáš Staněk. „Sám včelařím již mnoho let a je to můj velký koníček. Někde jsem slyšel, že se včely chovají například na pražském letišti, na radnicích a podobně, tak jsem si řekl, proč ne nemocnice?" nechal se slyšet Tomáš Staněk.

JAK SE VČELÁM DAŘÍ?

Včelky se letos opravdu snažily a svou pílí nasbíraly téměř padesát kilogramů medu, což je skutečný úspěch. „Výsledek mě osobně docela překvapil, jelikož naše úly nejsou u velkých řepkových polí či lipových alejí, tak je skvělé, že se daří tak velké úrodě," prozradil Deníku Tomáš Staněk.

Co ale s takovým množstvím medu? I tady už nemocnice našla své řešení. Vedení se podařilo získat veškerá potřebná povolení, a tak se pacienti již brzy mohou těšit na medové dobroty z nemocniční kuchyně. Snídaně nemocným zpestří například vyšlehané medo-máslo či jiná sladká pochoutka.

Redakci se taktéž naskytla příležitost být u procesu stáčení medu. Ten začíná vyjmutím rámku z úlu a přenesením do nemocniční medárny, aby včely nebyly rušeny od práce. Následuje odvíčkování odstranění povrchu z buněk, které med chrání, speciální vidličkou. Jakmile je med odvíčkovaný, vloží se plástve do velkého bubnu, takzvaného medometu, a odstředivou silou se med vytočí. Výsledný produkt práce včel poté stéká kohoutem do vany, ze které se pak plní připravené sklenice.

Ačkoliv je letošní stáčení medu u konce a s ním i včelařská sezóna, Tomáš Staněk rozhodně nepodceňuje přípravu na další rok a s ním i spojenou přípravu včel na zimu.

„Po úspěšné sklizni nás nyní čeká včelky připravit na zimní spánek. Musíme je zakrmit cukerným roztokem, ošetřit kyselinou mravenčí a formaldehydem, abychom zamezili riziku varroázy, která způsobuje úhyn včel," dodal.

Jelikož je chov včel zaměstnanci nemocnice i pacienty podporován, do příštího roku by mohla přibýt ještě další včelstva. „Předminulý rok na podzim jsme si pořídili dvě včelstva, z toho nám bohužel jedno uhynulo. Letos jsme však přikoupili ještě jeden úl. Z toho zatím nebudeme sklízet, ale v příštím roce by mohlo být medu zase o něco víc," uvedl nadšený včelař s tím, že v příštím roce by se roj mohl rozrůst až na čtyři úly.

Včelařství s sebou však nese i svá rizika, a to zejména bodnutí žihadel, které si včelař sem tam nějaké odnese.

STRACH ZE ŽIHADLA?

„Dnes to bylo tak deset, patnáct… Ten vpich do kůže samozřejmě trochu zabolí, ale teď už bych nic na sobě nepoznal," řekl s úsměvem Tomáš Staněk.

Pacienti a návštěvníci nemocnice se však nemusí obávat žihadel či útoku roje. Úly jsou bezpečné ukryté a oplocené v odstupu od lůžkových oddělení i ordinací nemocnice. Největší nebezpečí je zhruba pět metrů okolo úlu, to je však proti nepovolaným zabezpečeno. Nikdo, kromě Tomáše Staňka, nemá šanci se ke včelám dostat. Je tedy pravděpodobnější, že pacienti si domů odnesou ošetření injekcí, než včelí žihadlo.

Chov včel v lékařském prostředí je skutečnou raritou, sám pan Staněk přiznává, že zatím neví o jiné nemocnici, která by stáčela vlastní med. Jak je ale vidno, včelám se v areálu nemocnice líbí.

Kateřina Holubová