VYBERTE SI REGION

V regionu ubývá obyvatel polské menšiny

Region - Na Karvinsku bylo dosud ze 17 obcí a měst celkem sedm, kde polská národnostní menšina přesahovala deset procent tamního obyvatelstva.

3.1.2012
SDÍLEJ:

Snímek z akce, na které se v Českém Těšíně představily folklorní soubory z Těšínska ve svých tradičních krojíchFoto: Boleslav Niedoba

Po posledním sčítání z března 2011 tento limit splňuje jen šest obcí, když v Těrlicku polská menšina svých deset procent nenaplnila.

V celém okrese se k této národnosti přihlásilo o 5657 lidí méně než před deseti roky. Zatímco v roce 2001 se k polské národnosti přihlásilo 19 056 lidí, nyní to bylo jen 13 399, což je o třicet procent méně.

Jedinou obcí, kde Poláků přibylo, jsou Horní Bludovice. V regionálním měřítku je to však naprosto mizivý počet, protože v obci se k této národnosti hlásí dvacet občanů, zatímco dříve jich bylo 16. Ani zdaleka tak menšina nedosahuje na desetiprocentní podíl. Ve všech ostatních obcích Poláků ubylo.

Ze šesti obcí, kde polská menšina nyní přesahuje zákonem stanovených deset procent, zaznamenali citelný úbytek v Albrechticích (29,05 %), ve Stonavě (26,06 %) a Horní Suché (25,96 %). Vzhledem k počtu obyvatel však citelný úbytek Poláků zaznamenali v Českém Těšíně. Ze 4257 Poláků v roce 2001 se nyní ke své národnosti přihlásilo 3350, tedy o 21,31 procenta méně.

Zatímco před deseti roky měli Poláci více než 20 procent v Albrechticích (23,51 %), Horní Suché (23,18 %), Chotěbuzi 21,30% a Stonavě (25,76 %), podle aktuálních výsledků sčítání nedosáhli jedné pětiny nikde.

Nejvyšší zastoupení mají Poláci ve Stonavě (19,18 %), následují Albrechtice (17,27 %), Horní Suchá (16,79 %), Chotěbuz (16,10 %), Český Těšín (13,28 %) a Petrovice u Karviné (13,07 %).

Představitelé polské menšiny se zatím k výsledkům sčítání vyjadřují velmi opatrně. Nechtějí přiznat, že Poláků v regionu ubývá, ale spíše naznačují, že se lidé bojí svou národnost v dotazníku uvádět. Za procentuálním snížením Poláků může stát také příliv lidí s jinou národností, především tam, kde se v posledních letech stavěly domy. Právě tento trend výrazně snížil zastoupení lidí hlásících se k polské národnosti v Petrovicích u Karviné a Chotěbuzi a osudným se jim stal v Těrlicku.

Budou se sundávat polské nápisy?

Vyšší než desetiprocentní zastoupení národnostní menšiny v obci dává ze zákona možnost vzniku národnostního výboru, který může navrhovat například instalování označení názvu obce na značkách u silnic, na autobusových či vlakových zastávkách nebo v označení ulic, úřadů a jiných veřejných zařízení.

Polské organizace se snažily před sčítáním apelovat na Poláky, aby se ke své národnosti hlásili. Je možné, že bez kampaně by čísla byla ještě nižší.

Mnoho lidí kolonku „národnost“ nevyplnilo vůbec a především mladí lidé se často považují za Evropany, bez příslušnosti ke konkrétní národnosti.

Snížení zastoupení pod desetiprocentní hranici však ještě neznamená, že se cizojazyčné názvy musí odstranit. Obec ale není povinna nahrazovat poškozené nápisy či značky.

„Náš těrlický výbor pro národnostní menšiny se zatím k této problematice nesešel, takže nemáme žádné oficiální stanovisko. Podle mého názoru jde o přirozený vývoj, kdy se původní obyvatelstvo v obci „ředí“ lidmi s jinou národností. Starší lidé vymírají a jejich mladí potomci se stěhují z obce za prací,“ řekl Deníku člen výboru a těrlický zastupitel Vavřinec Fójcik.

Podobný názor má i předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek. „Zřejmě je to tak, obyvatel hlásících se k polské národnosti ubývá v celé republice. Oproti sčítání před deseti lety, to bude o víc než 10 tisíc lidí méně. Jen se potvrzuje, co už víme. Tento úbytek je přirozeným důsledkem dlouhodobé asimilace Poláků v českém prostředí,“ řekl Szymeczek.

Podle něj však nejsou ani statistiky zcela věrohodné, neboť není jasné, zda jsou v nejnovějším údaji započítání i Poláci žijící v České republice dlouhodobě či krátkodobě.

„Podobné statistické výsledky rozhodně nejsou základem národnostní politiky v obcích a městech. Vždy je to o lidech, jak se k sobě chovají a jak spolu příslušníci té které národnosti vycházejí,“ dodal šéf Kongresu Poláků.


Autor: Libor Běčák, Tomáš Januszek

3.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies